Trváme na stanovisku, že návrh zákona o krajském referendu mohl být projednán již na mimořádné schůzi PS

Jednací řád Sněmovny obsahuje dvě procedury pro svolávání a průběh schůzí. Jedna procedura je obecná, slouží ke svolá "řádné" schůze, druhá je procedura zvláštní - podle § 51 odst. 4 a navazujících  ustanovení  jednacího  řádu, sloužící ke svolání schůze na žádost. Tato  druhá procedura stanoví výjimečný postup, odklánějící se od procedury "běžné". Každá z výjimek, která z tohoto procesu vyplývá, slouží prvotnímu účelu, kterým je ochrana práv  kvalifikované parlamentní menšiny (zpravidla opozice) a zajištění toho, aby záležitosti, které považuje menšina za zásadní, byly alespoň projednány v plénu komory. Základem demokracie a parlamentní činnosti je, že parlamentní menšina má přinejmenším možnost vnášet svá témata na jednání komory a přesvědčovat o správnosti svých argumentů.

Proto také není  oprávněn předseda Sněmovny do navrženého programu tzv. mimořádné schůze jakkoliv zasahovat, ani body přidávat, ani ubírat, ani měnit jejich pořadí. Vyloučení pravomoci předsedy Sněmovny zařadit návrh zákona zamítnutý či vrácený  Senátem, popř. prezidentem republiky na program mimořádné schůze je ochranou proti případné snaze znemožnit projednání navržených bodů, a to již samotným zásahem předsedy komory. Toto opatření však podle uvedených ústavních právníků v žádném případě neznamená, že zařazení takových návrhů do návrhu pořadu schůze Sněmovny je výlučnou pravomocí předsedy Sněmovny. Tím, kdo  určuje návrh pořadu mimořádné schůze jsou totiž sami žadatelé o její svolání - poslanci. Žádné ustanovení jednacího řádu nevylučuje přitom z projednání na tzv. mimořádné schůze jakýkoli bod. Naopak, z dikce příslušných ustanovení jednacího řádu jednoznačně vyplývá, že Sněmovna rozhodne o pořadu uvedeném v žádosti poslanců, přičemž návrh může pouze schválit nebo zamítnout, popř. přesunout body pořadu. Pokud by si zákonodárce přál vyloučit některé záležitosti z možnosti projednání na mimořádné schůzi, učinil by tak výslovně.  

Na žádosti, kterou předsedovi Sněmovny předal 12. února 2010 předseda poslaneckého  klubu  ČSSD  Bohuslav  Sobotka byl návrh zákona o krajském referendu zařazen jako bod 1. Požadavek jednacího řádu byl tedy splněn, neboť tento návrh zákona nebyl na pořad jednání zařazen dodatečně ani předsedou Sněmovny, ani v průběhu projednávání v plénu Sněmovny. Vyřazením návrhu tohoto návrhu zákona ze schůze, resp. jeho neprojednáním, když samotný návrh pořadu schůze byl schválen, znamená podle uvedených ústavních odborníků porušení čl. 6 Ústavy i jednacího řádu Sněmovny (zejména § 54 odst. 7).

Stanovisko  legislativního odboru Sněmovny  k této věci ze dne  22. 2. 2010, o něž se opíralo vyřazení návrhu zákona o krajském referendu ze schůze, považují proto uvedení odborníci za  chybné.  Upozornili i na nesprávnou informaci sněmovních právníků, že tak jako nyní Sněmovna postupovala i v minulosti. Opak je pravdou. Mimořádná schůze, která proběhla jako 19. schůze ve 4. volebním období, svolaná na 22. července 2003, měla jako bod 1 pořadu schůze zařazen návrh zákona vrácený Senátem. K jeho projednání došlo, aniž proti tomu byla vznesena jakákoliv námitka.

ČSSD požádala předsedu Poslanecké sněmovny o nové posouzení celé věci ze strany legislativního odboru Poslanecké sněmovny, včetně posouzení výhrad ze strany  právních expertů.

Bohuslav Sobotka

předseda Poslaneckého klubu ČSSD