12. listopadu 2012
ČSSD, stejně jako policejní odborové organizace, od počátku účinnosti zákona o bezpečnostních sborech 361/2003 Sb. poukazuje na jeho nesprávný výklad, jeho nesprávnou aplikaci a především jeho zneužívání ze strany některých nadřízených v bezpečnostních sborech. Tento názor dnes potvrdila Unie bezpečnostních složek, která zveřejnila výsledky soudního sporu o možnosti nařizovat příslušníkům bezpečnostních sborů (mj. hasičům a policistům) práci přesčas až do 150 hodin ročně od 1. ledna 2007.
Zatímco úmysl zákonodárce byl nepochybně zakotvit možnost neplacených přesčasů pro mimořádné události a krizové stavy, v praxi bylo za „důležitý zájem služby“ považován např. podstav policistů v daném regionu. Proto ČSSD prosazovala tato řešení:
Snaha ministrů vnitra pravicových vlád zametat oprávněné požadavky opozice, odborů a především řadových policistů či hasičů problém nevyřešila, ale naopak zvětšila. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. září 2012 jasně prokázal, že bezpečnostní sbory, které konaly za mlčení a zřejmě i souhlasu představitelů ministerstva vnitra, opakovaně porušovaly zákon o služebním poměru. A to přesto, že na chybnost tohoto výkladu a zneužití zákona byli představitelé těchto sborů a ministerstva opakovaně upozorňováni.
Následky tohoto chování pravicových vlád pak mohou vyústit v řadu soudních sporů, kde se policisté a hasiči budou zpětně domáhat vyplacení prostředků za neoprávněně nařízené neplacené přesčasy. To může státní rozpočet přijít na stamiliony korun. Jasně se také ukázalo, že není možné zneužívat policisty, kteří ve službě zůstali k tomu, aby nahrazovali chybějící stavy svých kolegů. Je třeba připomenout, že zatímco v roce 2007 měla ČR více než 47 tisíc policistů, dnes jich má přibližně 39 tisíc.