28. července 2010
Jednání vládní koalice o škrtech v rozpočtu na rok 2010 svědčí o několika věcech. A totiž, že současná vláda je pouze vládou účetnickou, aniž by uměla fiskální nástroje použít k podpoře hospodářského růstu, zvažovala sociální dopady svých účetních operací a měla představu o tom, co vlastně chce. Navrhované škrty totiž reálně popírají priority vlády deklarované v koaliční smlouvě.
Požadavek na nejvyšší škrty ve školství pak lze považovat za útok na kraje, které administrují platy učitelů v regionálním školství. Tento trik použil pan Nečas na jaře roku 2008 v oblasti sociální péče a byl poslední kapkou pro svržení Topolánkovy vlády.
Rozpočet na rok 2011 však vykazuje podobné znaky. Školství spolu s rozpočtem Akademie věd ČR má podle jediného zatím oficiálního dokumentu v rozpočtu snížení proti roku 2010 o téměř další 3 mld. Kč. Podle neoficiálních informací sice tento rozdíl např. u AV ČR nemá být takto dramatický, v každém případě však bude proti roku 2009 znamenat pokles o téměř 13%.
Pokud bude použita stejná metodika škrtů pro všechny instituce vědy a výzkumu, tedy plošné škrtání, bude to znamenat výrazný pokles výše mezd v AV ČR. Dá se předpokládat propouštění, únik mozků a tedy také ztrátu schopnosti využít evropské fondy, které by měly pomoci českou vědu výrazně modernizovat a podpořit zapojení našich vědců do evropských projektů. To je velmi krátkozraké a neuvážené z pohledu budoucí konkurenceschopnosti a pozitivního hospodářského vývoje země. Věda je totiž výrobní silou. Kromě toho, že jejím úkolem je sloužit zvyšování kvality života, je v podobě podpory inovací jediným přímým nástrojem, který má k dispozici stát i kraje k podpoře konkurenceschopnosti a tvorbě nových pracovních míst. Tomu by měly odpovídat i investice do vědy a výzkumu.
Alena Gajdůšková
1. místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR
odborná mluvčí ČSSD pro vědu a výzkum