5. dubna 2011
V pondělí 4. dubna vystoupil se svým příspěvkem v rámci prvního tématického bloku konference, v rámci něhož byla diskutována problematika parlamentní kontroly Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP).
V letošním roce končí po takřka šesti desetiletích svou činnost parlamentní shromáždění ZEU a členské země EU se nyní zabývají, jaká struktura by měla tu dosavadní nahradit. Diskuse se vedla také k počtu zástupců národních parlamentů a Evropského parlamentu v nově vzniklé Konferenci o SZBP.
Předseda Senátu seznámil přítomné se stanoviskem českého Senátu ze dne 16.3.2011. Upozornil, že pro Senát PČR byl původní belgický návrh nepřijatelný. Senát PČR stejně jako většina komor členských zemí EU preferoval, aby každá členská země měla v Konferenci max. 6 zástupců a Evropský parlament stejně tak.
M. Štěch zdůraznil, že společná zahraniční politika stálé zůstává spíše nástrojem mezivládní politiky. Ani na této úrovni se přitom členské země nejsou schopny v řadě záležitostí shodnout. Příkladem toho byla odlišná stanoviska členských zemí EU k postupu v Libyi.
„Chtějme účinná efektivní řešení a nezapomínejme na finanční náklady. Využít by se mohly jiné stávající struktury meziparlamentní spolupráce, a nikoli nákladně budovat nové,“ konstatoval předseda Senátu.
Složitá diskuse k problematice parlamentní kontroly Společné zahraniční a bezpečnostní politiky pokračovala také v úterý. Vzhledem k tomu, že Evropský parlament trval na svém požadavku mít větší zastoupení v Konferenci než národní parlamenty, předložil předseda Senátu Štěch kompromisní návrh. Podle něj by na SZBP dohlíželo šest zástupců za každý národní parlament a prozatímně 12tičlenná delegace Evropského parlamentu.
Na konečném počtu zástupců jednotlivých parlamentů se účastníci jednání nicméně nedohodli. Finální řešení se proto bude pravděpodobně hledat až za polského předsednictví.
Milan Štěch, předseda Senátu
