1. prosince 2011
Od nástupu Topolánkovy vlády se stalo pravidlem, že nově jmenovaní ministři vnitra pravicových vlád, stupňují tlak na policejního prezidenta a následně dochází k jeho výměně.
Společně s ním pak probíhají i personální změny na všech významných postech od náměstků policejního prezidenta až po ředitele celostátních útvarů, zejména protikorupčního.
V této nepřípustné praxi politizace policie a personálních čistek se zřejmě rozhodl pokračovat i Jan Kubice. To je pro mě nepřijatelné. Už proto, že současný stav policie devastované tzv. reformami a nekoncepčními zásahy ministrů pravicových vlád vyžaduje spíše opačný přístup - hledání dohody a zklidnění situace. Masové odchody řadových i elitních policistů svědčí o tom, že situace v policii je skutečně kritická.
Podle tvrzení Jana Kubice je důvodem jeho výzvy k rezignaci policejnímu prezidentovi jejich rozdílný názor na reformu policie. Pokud bych hodnotil kvalitu předložených materiálů – tedy návrhů komise ministra vnitra a analýzy policejního prezidenta, musel bych se jednoznačně přiklonit k názorům a stanoviskům Petra Lessy. Své konkrétní výhrady k návrhům MV jsem uvedl v dříve rozeslané tiskové zprávě, Navrhované změny v policii jsou nepromyšlené.
Odchod policejního prezidenta ze zástupných důvodů v kombinaci s návrhem rozpočtu 2012-2014 by nepochybně vedl k personálnímu i ekonomickému rozvalu policie, pod kterým by byl se svými předchůdci Radkem Johnem a Ivanem Langrem spolupodepsán Jan Kubice.
