2. března 2011
Se zájmem jsem si přečetl náměty expertů z Národní ekonomické rady vlády (NERV). Jedná se z části o soubor knížecích rad, o kterých všichni víme, že by to takto mělo fungovat, v materiálu ovšem chybí odpovědi na zásadní otázku: “jak na to?“ Pokud je toto výsledek schůze těchto expertů, pak si myslím, že se ani nemuseli scházet. Přesto jsou v materiálu některé věci, se kterými nelze než souhlasit, ale stejně tak i ty, se kterými souhlasit nemohu.
Co se týče například problému míst ve školkách a školách, před časem jsem s tehdejší ministryní školství Miroslavou Kopicovou řešil problém nedostatku míst v prstenci kolem hlavního města Prahy. Ministerstvo školství se k celé věci postavilo tak, že nám poskytlo pouze metodický návod, jak zřizovat spádové školy a školky, jinak se tím problémem však ministryně nezabývala. Současné vedení Středočeského kraje v této věci učinilo například to, že požádalo Evropskou komisi o přelokaci finančních prostředků na výstavbu mateřských a základních škol, což se ukázalo jako velmi efektivní. Nic takového však v námětech NERVu nevidím. Rovněž podpora zaměstnanosti rodičů malých dětí je jistě chvályhodná, ale opět je v materiálu pouze nastíněna. Jak tedy na to?
Dále bych chtěl vědět, jak si NERV představuje například podporu zájmu o matematické, technické či přírodovědné obory na vysokých školách. V materiálu mi chybí podpora zájmu o učební obory – tedy dělnické profese, kterých je na českém trhu citelný nedostatek.
Jak jsem již předeslal, v materiálu jsou i věci, které mají velmi racionální základ, jako například hodnocení vysokých škol nikoliv podle počtu studentů, ale podle kvality, nastavení standardů učitelské práce či specifikace toho, co by měl žák na konci toho či onoho ročníku znát. Souhlasím také s podporou vědců a expertů a tedy zvyšováním kvality vysokých škol.
NERV se ve svém materiálu dotkl i státních maturit, které podle mého názoru v současné podobě nadělají více škody než užitku. Dobrodruh na postu ministra školství, Josef Dobeš, je spustil ve zcela nepřipravené podobě, což hrozí katastrofálními důsledky pro střední školství. Ač pan ministr před sněmovnou sliboval, že se bude snažit vyvarovat problémů, týden poté už se některé z utajovaných informací dostaly prostřednictvím médií na veřejnost. Samotná správa NERVu upozorňuje na fakt, že nepřipravené testování se může stát jedem.
S čím zásadně nesouhlasím, to je školné a zavedení tzv. studentských půjček, což povede jen k dalšímu zadlužování mladých lidí na startu jejich pracovní kariéry. Nesouhlasím ani s tím, aby mohli pedagogickou práci vykonávat lidé s bakalářským vzděláním po absolvování pedagogického rychlokurzu, o kterém materiál NERVu hovoří. Toto povede jen k dalšímu snižování vzdělanostní úrovně ve školství.
Mnoho materiálů se v poslední době věnuje také tristním výsledkům v průzkumu PISA, ale je zarážející, že každý z těchto materiálů přehlíží alarmující informaci, že děti v českých školách se nejméně těší na výuku ze všech testovaných zemí. To považuji za nejzásadnější problém, na který průzkum poukázal. Nestálo by tedy za to, více se věnovat zatraktivnění samotné výuky i atmosféře v našich školách?
Sečteno a podtrženo: Materiál NERVu je jistě zajímavým čtením o tom, jak by naše školství mělo vypadat, chybí mu však konkrétní řešení některých problémů, které tento resort dlouhodobě sužuje. Podmínkou pro to, aby měl tento materiál NERVu nějakou přidanou hodnotu – tedy nejen tu, že si jej mohou lidé přečíst a vláda jej „odmává“ - je i vysoce odborné vedení resortu školství, což v současné době naprosto chybí.
Marcel Chládek, senátor Parlamentu ČR, místopředseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu PČR
