13. dubna 2011
Snaha o obhajobu představitelů strany Věci veřejné, kdy se na jedné straně snaží neformální šéf strany Vít Bárta mluvit o kmotrech, a na straně druhé strana požaduje setrvání Radka Johna na ministerstvu vnitra, je absolutně nedůvěryhodná. Alespoň ve světle dosud předložených důkazů. Za důkaz čistoty Víta Bárty nelze považovat pouhé tvrzení, že se dostal do konfliktu se stavebními společnostmi.
Vít Bárta nyní tvrdí, že se stal obětí různých regionálních kmotrů a stavební lobby. Za průkazná ovšem nelze považovat slova Víta Bárty, že těmto vlivovým skupinám vadilo, že jim dosavadní ministr dopravy sáhl na peníze. Předně to neznamená, že ministr Bárta chtěl skutečně šetřit, ale mohl například usilovat pouze o přeskupení mocenských skupin, kdy by ty stávající nahradil jinými. V této souvislosti bych vzpomněl podobný případ, kdy před několika lety vláda upozorňovala na problém s nákupy obrněných vozů Pandur, aby se nakonec po úpravě smluv nakoupil menší počet obrněnců za více peněz.
Stejně tak nevidím jediný důkaz k tomu, jak by tito kmotři donutili Víta Bártu k sepsání vlastního plánu na privatizaci veřejné moci, který v minulém týdnu zveřejnila média.
Další setrvání Radka Johna v pozici ministra vnitra je nadále neudržitelné. Od začátku jeho působení v této funkci jsem upozorňoval na Johnovu neznalost resortu a možnou destabilizace bezpečnostních složek státu. Toto mé tvrzení nakonec dokládá i nedůvěra policistů, hasičů a dalších zaměstnanců ministerstva vnitra, která se promítla v petici za odvolání Radka Johna. Jedním z hlavních důvodů pro Johnův odchod je pak i bagatelizace nálezu odposlechu v bytě Kristýny Kočí či faktické tolerování porušení zákona o praní špinavých peněz ze strany Víta Bárty. Není možné, aby ministr vnitra takto závažné události zlehčoval a odsunoval do ústraní s tím, že nejsou důležité.
I z těchto důvodů považuji nároky strany Věci veřejné na setrvání Radka Johna ve vedení ministerstva vnitra za naprosto neoprávněné.
Jeroným Tejc, stínový ministr vnitra za ČSSD
