Ministři NATO se sešli v Rize. Jednali hlavně o Rusku a budoucnosti Aliance

1. prosince 2021

V lotyšské Rize se 30. listopadu a 1. prosince 2021 uskutečnilo jednání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance. Českou republiku zastupoval šéf diplomacie Jakub Kulhánek (ČSSD). Mezi hlavní témata jednání patřilo zejména aktuální sílící napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Ministři diskutovali také o situaci v Bělorusku či o budoucnosti Aliance. Dvoudenní jednání v Rize představovalo důležitý milník mezi letošním summitem NATO v Bruselu a nadcházejícím v Madridu, který má proběhnout v červnu příštího roku. Ministr Kulhánek mimo jiné zdůraznil, že klíčové je udržet alianční jednotu.

Úvodní jednání se zaměřilo primárně na problematiku Ruska a kontrolu zbrojení a odzbrojení. „Na hranici mezi Ukrajinou a Ruskem je situace velice znepokojivá. Měli bychom učinit vše pro to, aby došlo k její deeskalaci. Zároveň ale musíme dát Moskvě jasně najevo, že jsme připraveni přijmout tvrdé politické i ekonomické sankce v případě, že by Rusko obnovilo svou vojenskou agresi vůči Ukrajině,“ uvedl ministr Kulhánek. Šéfové diplomacií v Rize diskutovali také o situaci v Bělorusku. Režim Alexandra Lukašenka je v poslední době zodpovědný za migrační krizi zejména na polských hranicích.

Setkání v Rize bylo zásadním milníkem mezi dvěma summity NATO. Ten nadcházející, který bude v roce 2022 probíhat v Madridu, by měl odsouhlasit novou alianční Strategickou koncepci. Ministři také hodnotili situaci v Afghánistánu. „Bavili jsme se také o Afghánistánu a odchodu NATO ze země. Je potřeba si nic nenalhávat, překotné stažení ze země byl pro NATO traumatizující moment. Musíme se z něj umět poučit. Na jednu stranu jsme 20 let úspěšně bojovali proti hrozbě mezinárodního terorismu v Afghánistánu, a aby tuto zemi využíval jako svoji základnu, na druhé straně dnes čelíme reálné hrozbě, že se historie může opakovat. Hrozba mezinárodního terorismu představuje proto i nadále jednu z nejzávažnější asymetrických hrozeb pro NATO a Aliance musí mít nástroje a schopnosti proti hrozbě terorismu zakročit. A to v úzké spolupráci s EU i dalšími organizacemi,“ vysvětlil ministr Kulhánek s tím, že jedině jednotné NATO úzce spolupracující s EU může efektivně čelit společným hrozbám.

V rámci ministeriády také proběhlo setkání s Gruzií a Ukrajinou. Těmto zemím Aliance vyjádřila politickou podporu a pokračování praktické pomoci. Šéfové diplomacií NATO vyhodnotili i alianční angažmá v Afghánistánu a za účasti vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borella jednali o Západním Balkánu. To je region, který zůstává strategicky důležitý jak pro NATO, tak i pro EU.

Na okraj jednání aliančních ministrů v Rize se šéf české diplomacie bilaterálně potkal se svým protějškem ze Severní Makedonie Bujarem Osmanim. „Při našem jednání jsem zopakoval, že jednoznačně podporujeme integraci zemí západního Balkánu do EU. Rozšiřování Unie ostatně patří mezi naše priority v nacházejícím českém předsednictví v Radě EU, které začne už příští rok,“ řekl Kulhánek.

zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí

Blogy