Budou ohroženým druhem včely nebo i člověk?

Také v mnoha regionech Evropy se stává úhyn včelstev stále větším problémem. Obvykle si neuvědomujeme, že až 84 % rostlinných druhů pěstovaných v Evropě, které představují 76 % produkce potravin, závisí na opylování včelami. Přínos opylovačů pro evropské zemědělství dosahuje podle Evropské komise každý rok 22 miliard EUR.

Komise proto v rámci své dlouhodobé strategie předložila Evropskému parlamentu a Radě sdělení o zdraví včel, na jehož základě připravuje Parlament iniciativní zprávu, která by měla nejen řešit problémy v oblasti včelařství, ale také reflektovat současnou situaci a aktuální vědecké závěry. Své stanovisko schválil 13. července i Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI). Stínový zpravodaj skupiny Evropských socialistů a demokratů europoslanec Pavel Poc k tomu poznamenává: “Zdravý rozum zde naštěstí zvítězil nad politikou a byla schválena dobrá zpráva, která reaguje na skutečné problémy.”

K poškozování zdraví včelstev a úhynům přispívá mnoho faktorů. Mezi nimi jsou například parazité jako roztoč Varroa nebo houba rodu Nosema, některé virové choroby, poškození trávícího traktu pesticidy ze skupiny neonikotinoidů, ochuzení pestrosti zdrojů pylu v důsledku pěstování monokultur nebo také nedostatek vhodných léčiv či prostředí kontaminované přípravky na ochranu rostlin. Souhra těchto faktorů pak představuje zátěž, kterou již včelstvo nemusí vydržet.

Podle stínového zpravodaje Pavla Poce “Nejde pouze o přímé toxické působení látek. Včely jsou sociální hmyz a včelstvo je superorganismus, který může zničit i látka, která pro jednotlivou včelu v podstatě jedovatá není.” RNDr. Poc prosadil v rámci zprávy mimo jiné návrh, aby byly při posuzování pesticidů zkoumány a posuzovány také nepřímé účinky pesticidů, projevující se například fatálními změnami chování.

Výbor ENVI dále požaduje zákaz některých pesticidů ohrožujících imunitní systém a trávicí trakt včel a také další výzkum vlivu pěstování geneticky modifikovaných plodin na zdraví včelstev. Vyzývá také Evropskou komisi  aby do nové společné zemědělská politiky zahrnula nutnou podporu včelařství a změnu některých dosavadních zemědělských praktik, které způsobují úbytek opylovačů. Europoslanec Poc dodává: “Někdy mě děsí, že kolegové v parlamentu dávají při svém rozhodování přednost okamžitému profitu některé zájmové skupiny před opatrností. Zpravodajka ze skupiny ECR dokonce odmítla hlasovat pro vlastní zprávu jen proto, že se do ní podařilo prosadit princip předběžné opatrnosti směrem ke geneticky modifikovaným plodinám.”

Delegace ČSSD v Evropském parlamentu pracuje ve složení:

Jiří Havel (Rozpočtový výbor; Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku; Zvláštní výbor pro politické výzvy a rozpočtové prostředky pro udržitelnou EU po roce 2013)

Richard Falbr (Výbor pro zaměstnanost a sociální věci; Výbor pro regionální rozvoj)

Libor Rouček (místopředseda EP; Zahraniční výbor; Výbor pro mezinárodní obchod)

Pavel Poc (Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin; Výbor pro dopravu a cestovní ruch)

Zuzana Brzobohatá (Výbor pro regionální rozvoj; Výbor pro rozpočtovou kontrolu)

Robert Dušek (Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova; Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitro)

Olga Sehnalová (Výbor pro dopravu a cestovní ruch; Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů; Výbor pro kulturu a vzdělání)