15. července 2009
Ačkoliv ČSSD ve volbách do Evropského parlamentu (EP) skončila druhá za ODS, získala pro ČR důležitý post místopředsedy EP. Tento úspěch ostře kontrastuje s postupem ODS, která vystoupila z frakce Evropské lidové strany a utvořila v EP frakci, jejímiž členy jsou i extremistické a pravicové populistické strany.
Stanovisko předsedy ČSSD k postupu ODS v Evropském parlamentu 15. července 2009 - Praha Ačkoliv ČSSD ve volbách do Evropského parlamentu (EP) skončila druhá za ODS, získala pro ČR důležitý post místopředsedy EP. Tento úspěch ostře kontrastuje s postupem ODS, která vystoupila z frakce Evropské lidové strany a utvořila v EP frakci, jejímiž členy jsou i extremistické a pravicové populistické strany. ODS dokonce prosazovala přijetí i výrazně extremistických stran, jako je italská Liga severu či Dánské lidové strany, což naštěstí pro ČR narazilo na odpor britské Konzervativní strany. Tento nový, pravicově populistický subjekt přesto obsahuje strany, jejichž názory a postoje jsou v rozporu s demokratickými zvyklostmi a členství ODS v tomto seskupení poškozuje pověst ČR. Vyzývám proto ODS, aby se veřejně distancovala především od lotyšské strany Za vlast a svobodu, která podporuje každoroční pochody veteránů lotyšské divize SS či od názoru polské strany Právo a spravedlnost, jejíž poslanci považují homosexualitu za "nemoc". Zároveň vyzývám ODS, aby navrhla jejich vyloučení z této frakce a pokud tento návrh neprojde, aby tuto frakci opustila. V opačném případě ODS vyjadřuje s těmito názory souhlas. V době nárůstu podpory pravicového extremismu musím považovat tento postup ODS v EP za skandální a v rozporu s českou demokratickou tradicí. Jiří Paroubek předseda ČSSD Přehled stran Evropské konzervativní a reformní skupiny (bez ODS): Konzervativní strana - VB (26 členů v nové frakci) - založena už v roce 1678, zaměřena na tradiční konzervativismus a britský unionismus. Předseda: David Cameron. Má nejsilnější zastoupení v nové frakci. Tradičně pravicová strana pochází z historického uskupení toryů, které vzniklo v roce 1678. V britském parlamentu tvoří nejmocnější opoziční hnutí proti vládnoucím labouristům. David Cameron je i šéfem stínové vlády. David Cameron slíbil, že jeho strana vystoupí z Evropské lidové strany (EPP) už v roce 2005, kdy se ucházel o nejvyšší stranický post. Tvrdí, že nové uskupení "bude úzce spolupracovat s EPP v těch oblastech, na nichž se shodneme", zároveň je podle něho lepší být "spokojeným sousedem než nešťastným nájemníkem", napsala britská BBC. Některým členům Konzervativní strany se ale toto rozhodnutí nelíbí. Například odcházející europoslanec Christopher Beazley obvinil Camerona z toho, že se snaží "zahodit 30 let práce proevropských konzervativců". Tento krok přivede podle kritiků konzervativce do izolace. Nebudou tak prý schopni v Evropě najít spojence při řešení problémů souvisejících například s celosvětovou ekonomickou krizí. Právo a spravedlnost - Polsko (15 členů v nové frakci) - založena v roce 2001, profiluje se jako křesťanská národně a sociálně konzervativní strana. S ODS ji pojí euroskeptismus. Staví se mimo jiné proti potratům a údajné "homosexuální propagandě". Předseda strany: Jaroslaw Kaczynski. Ve volebním programu do EP tohoto uskupení, které je známé i nesnášenlivostí vůči homosexuálům, je mimo jiné co největší snížení zátěže, jež pro polské hospodářství vyplývá z programů EU na ochranu životního prostředí, a zvýšení dotací pro polské zemědělce. Kromě toho také PiS kritizuje "hegemonistické" tendence v EU. Hlavním stratégem a hlavou strany je Jarosław Kaczyński, dvojče polského prezidenta Lecha Kaczyńského. Proslula svou militantní homofobií a antisemitismem, přičemž Evropa se podle ní mění v „neototalitní režim". Straně je vlastní paranoia ve vztahu k okolnímu světu, hluboce zakořeněné předsudky, římskokatolický fundamentalismus a nenávist vůči Německu, čímž se jasně vyčleňuje od zbytku Polska, jehož 80 procent občanů Evropskou unii podporuje. Poslanci této strany mimo jiné prosadili zákaz pochodů sexuálních menšin, usilují o obnovení trestu smrti a zvolení amerického prezidenta Baracka Obamy okomentovali jako "katastrofu a konec civilizace bílého muže". Lijst Dedecker - Belgie (1 člen v nové frakci) - založena 2007 na základě úvahy belgického think tanku, že v politice je prostor pro "stranu zdravého rozumu". Hlásí se k odkazu zavražděného Pima Fortuyna. Předseda: Jean-Marie Dedecker. Populistickou stranu založil v lednu loňského roku belgický senátor Jean-Marie Dedecker. Její členové odešli z krajně pravicového Vlámského bloku. Kdo byl PimFotruyn? Byl otevřeným homosexuálem, schvaloval asistovanou sebevraždu, regulovanou prostituci nebo deregulaci obchodu s měkkými drogami. Mezi hlavní body programu této strany, která se do budoucna měla přejmenovat na Partij van het Gezond Verstand (Strana zdravého rozumu), patří požadavek samostatnosti Flander, přísný přístup ke kriminalitě, omezená podpora v nezaměstnanosti a mnohé další. Ve většině případů se tedy velmi přibližuje programu Vlámského zájmu (až na rasistické projevy). Protiislámská. Centristická strana - Finsko (zapojí se 1 člen, ostatní zůstanou v Alianci liberálů a demokratů pro Evropu) založena 1906, hlásí se k centrismu, agrárnictví a liberalismu. Předseda: Mattti Vanhanen. Centristické uskupení (KESK) bylo ve většině koaličních vlád v novodobých dějinách Finska. Od roku 2007 je členem současné koaliční vlády, v jejímž čele stojí předseda strany Matti Vanhanen. Maďarské demokratické fórum - Maďarsko (1 člen v nové frakci) - založena 1987, hlásí se ke křesťanství a liberálnímu konzervativismu. Předseda: Ibolya Dávid. Konzervativní, křesťansky a národně orientované uskupení vzniklo v Maďarsku ještě před pádem komunismu. V první polovině 90. let bylo vůdčí silou maďarské pravice. Od roku 2002 je strana v opozici. Za vlast a svobodu - Lotyšsko (1 člen v nové frakci) - založena 1993, hlásí se k nacionalismu a konzervativismu. V Lotyšsku je (třebaže nepočetně) zastoupena v parlamentu, působí ve vládě, svého času měla i premiéra. Předseda: Roberts Zile. Jednotky SS v Lotyšsku: Přes určité rozčarování z chování Němců došlo v Lotyšsku k řadě projevů kolaborace, které jsou dodnes citlivou politickou otázkou hlavně jak ve vztahu Lotyšska k Rusku a ruské menšině v Lotyšsku, tak v lotyšské společnosti, která se s touto kapitolou své minulosti ne zcela vypořádala. Průvodním jevem postupu německé armády byly antisemitské excesy prováděné hlavně pravicovými extremisty (tzv. Hromový kříž – Pérkonkrusts). Část Lotyšů se rovněž podílela na terorizování Židů oddíly SS (Einsatzgruppe A), které si vyžádalo v zemi na 30 000 mrtvých, část sloužila při ostraze ghet a koncentračních táborů. V roce 1943 byly v Lotyšsku postaveny také 2 divize SS, 15. a 19. divize SS. Lotyšská legie Waffen SS vyvolává vášně i mnoho let po válceBývalí legionáři pořádají pochod vždy 16. března od roku 1994. Dříve se oslav účastnili i státní činitelé. V roce 2001 však legionářský svátek tehdejší prezidentka Vaira Víkeová-Freibergová vyškrtla z oficiálního kalendáře pamětihodných dnů. V roce 2005 pochod skončil rvačkou s antifašisty v oděvu vězňů koncentračních táborů. Desítky lidí byly zatčeny. O rok později byl pochod zakázán a policie rozehnala skupinu radikálních nacionalistů. Loni byla akce povolena a opět vyvrcholila potyčkami a zatýkáním desítek výtržníků., a to jak v Lotyšsku, tak v zahraničí. Lotyšská ruská menšina a Moskva ve vzpomínkových pochodech vidí glorifikaci nacismu, zatímco stoupenci legionářů tvrdí, že nebyli nacisté, ale bojovníci za lotyšskou nezávislost. Křesťanská unie - Nizozemsko (1 člen v nové frakci) - založena 2001. V otázce etiky je konzervativní, v otázce ochrany přírody a ekonomiky má levicovější názory. Předseda: André Rouvoet. Je kalvinistická strana s konzervativními názory na etické a zahraničněpolitické otázky, které kombinuje s levostředovými názory na hospodářství, sociální a ekologickou problematiku.
