ČSSD zásadně odmítá návrh Topolánkovy vlády zrušit stravenky

Vláda spolu s nekonfliktními opatřeními týkajícími se snížení sazby DPH u služeb s vysokým podílem lidské práce, mimo jiné také u restauračních služeb, chce zrušit stravenky.

ČSSD zásadně odmítá návrh Topolánkovy vlády zrušit stravenky Vláda spolu s nekonfliktními opatřeními týkajícími se snížení sazby DPH u služeb s vysokým podílem lidské práce, mimo jiné také u restauračních služeb, chce zrušit stravenky. Takový krok ze strany Topolánkovy odmítám a považuji jej od vlády v demisi za neférový krok vůči občanům. Topolánkova vláda tak činí přesto, že jsem jí vyzval, aby v demisi nečinila žádné podobné asociální kroky. Kladu si otázku, zda se nejedná o záměr, jehož cílem je zkomplikovat možná jednání mezi ČSSD a ODS. Jasně opakuji postoj ČSSD: Rušení stravenek nepřipustíme. Jiří Paroubek předseda ČSSD Průzkum agentury STEM z února 2008: V současné době dostává stravenky nebo příspěvky na oběd od svých zaměstnavatelů sedm z deseti zaměstnanců. Stravenky, které využívá přibližně 30 % (1,3 mil.) zaměstnanců, patří mezi nejčastěji poskytované benefity.[1] Zrušení daňového osvobození bezplatně poskytnuté hodnoty stravenek tak jde jednoznačně proti zájmům těchto zaměstnanců, neboť zaměstnavatelé stravenky přestanou poskytovat buď úplně, nebo náklady přenesou na zaměstnance. Tento systém také umožňuje především malým a středním podnikům poskytovat svým zaměstnancům podobné výhody jako velké podniky, které ve většině případů nabízejí závodní stravování. Stravenkový systém tak hraje nezastupitelnou roli při udržení schopnosti malých a středních podniků poskytovat zaměstnanecké stravování pro své zaměstnance. Opatření tak bude mít negativní dopad na 60 tisíc malých a středních podniků, které svým zaměstnancům nebudou moci zajistit alternativní způsob stravování. Postiženy budou také restaurační zařízení, pro které představuje stravenkový systém podstatný zdroj příjmů. Na základě výzkumu společnosti STEM/MARK provedeného v únoru loňského roku bylo zjištěno následující: Zaměstnavatelé: 87 % z nich nepovažuje za potřebné měnit stávající podobu stravenkového systému. Stravenky jsou významným motivačním nástrojem pro 70 % společností. Pokud dojde ke zrušení daňového zvýhodnění stravenek, 27 % zaměstnavatelů je pravděpodobně zruší, čtvrtina by je zachovala, 16 % nahradí jinou formou závodního stravování a třetina zatím není rozhodnutá. Poskytovatelé služeb: 63 % poskytovatelů si nemyslí, že je třeba měnit stávající podobu stravenkového systému. 50 % má dojem, že případné zrušení daňového zvýhodnění stravenek by mělo negativní dopad na jejich společnost a že by došlo k poklesu jejich příjmů v době obědů, 25 % se domnívá, že by jim tržby v době obědů poklesly o 20 nebo více procent. Zaměstnanci: 82 % zaměstnanců využívajících stravenky by neměnila stávající podobu systému. 75 % zaměstnanců by zrušení stravenek chápalo jako snížení svého příjmu, přičemž v tomto případě by polovina dotázaných očekávala zhoršení kvality svého stravování v době oběda. Ze studie Institutu oceňování majetku Vysoké školy ekonomické, týkající se analýzy efektivity stravenkového systému navíc vyplývá, že celkový přínos současného systému je pro státní rozpočet pozitivní. Snížení daňových příjmů v souvislosti s osvobozením příspěvků zaměstnavatelů na stravování zaměstnanců je plně vykompenzováno zvýšeným výběrem DPH, daní z mezd a daní ze zisku společností poskytujících zaměstnanecké stravování. Vede také ke stimulaci HDP v podobě snížení daňového zatížení a snížení nezaměstnanosti v oblasti pohostinství. Pokud by došlo ke zrušení osvobození příspěvků na stravování u stravenek, očekávají autoři studie negativní dopad na státní rozpočet pro rok 2010 v rozmezí 787 mil. Kč až 49 mil. Kč, přičemž nejpravděpodobnější variantou je negativní dopad ve výši 426 mil. Kč. Jestliže tedy k pozitivním fiskálním efektům připočteme, že stávající systém stravenek má pozitivní dopady na motivaci a produktivitu zaměstnanců a spokojenost s ním vyjádřili také zaměstnavatelé a poskytovatelé stravovacích služeb, pak z pohledu ČSSD nelze takovémuto návrhu v jeho celku vyjádřit podporu. [1] Podle výzkumu Institutu oceňování majetku VŠE vnímá současný systém pozitivně 92 % zaměstnanců, 94 % zaměstnavatelů a 60 % restauračních zařízení.