Srovnání protikrizového plánu ČSSD a Topolánkovy vlády

Ze srovnání obou plánů vyplývá, že protikrizový plán Topolánkovy vlády (NPP) obsahuje opatření, která jsou orientována výhradně na nabídkovou stranu ekonomiky. V materiálu se objevují hesla typu "zlevňujeme práci," "snižujeme daňovou zátěž," " chceme zmenšovat roli státu a uvolnit lidem ruce, aby si mohli pomoci sami."

Srovnání protikrizového plánu ČSSD a Topolánkovy vlády Ze srovnání obou plánů vyplývá, že protikrizový plán Topolánkovy vlády (NPP) obsahuje opatření, která jsou orientována výhradně na nabídkovou stranu ekonomiky. V materiálu se objevují hesla typu "zlevňujeme práci," "snižujeme daňovou zátěž," " chceme zmenšovat roli státu a uvolnit lidem ruce, aby si mohli pomoci sami." A to v dob ě, kdy se nejen v České republice, řada občanů a podnikatelských subjektů postižených krizí obrací s žádostí o pomoc právě na stát. Tato hesla jsou evidentně odrazem personálního složení Národní ekonomické rady vlády (NERV) a zcela odpovídají předvolebním heslům ODS v době ekonomického růstu blížícímu se sedmi procentům. To samo o sobě vede k zamyšlení, zda některá z níže uvedených opatření navrhovaných vládou nejsou pouhým zneužitím nep říznivého ekonomického vývoje a realizací volebního programu ODS, přičemž jsou vydávána za opatření, která zmírní dopady hospodářské krize. Lze konstatovat, že navrhovaná opatření vlády i opozice budou mít na výdajovou stranu veřejných rozpočtů podobný dopad v řádu cca 80 - 90 mld. V n ěkterých bodech je možné s vládou nalézt shodu. Zásadní rozdíl však spo čívá ve směru, jakým jsou hlavní opatření orientována. Při porovnávání obou protikrizových plánů s protikrizovými plány zemí EU vyplývá, že je vyšší shoda v opatřeních mezi plány jednotlivých zemí EU, Plánem obnovy EU a ČSSD. Jde především o skutečnost, že zatímco všechny protikrizové plány zemí EU obsahují sociální opatření, směřující ke snížení negativních dopadů na nejpostiženější sociální vrstvy, NPP s žádným takovým opatřením nepočítá. Např. protikrizový plán německé vlády počítá se zvýšením přídavku na děti a v celkovém souhrnu se sociálními výdaji až ve výši 20% všech protikrizových výdajů. Jiří Paroubek předseda ČSSD