Reakce ČSSD na návrh nového občanského zákoníku

ČSSD podporuje v horizontu několika let přijetí nového občanského zákoníku, ve kterém by za určitých okolností byla upravena většina soukromo-právních vztahů. Důvodem pro tuto změnu českého práva je jednak mnohdy komplikovaná právní úprava, desítky novelizací, stejně jako změna společenských poměrů od šedesátých let, kdy vznikl současný platný zákon.

Reakce ČSSD na návrh nového občanského zákoníku Reakce ČSSD na návrh nového občanského zákoníku ČSSD podporuje v horizontu několika let přijetí nového občanského zákoníku, ve kterém by za určitých okolností byla upravena většina soukromo-právních vztahů. Důvodem pro tuto změnu českého práva je jednak mnohdy komplikovaná právní úprava, desítky novelizací, stejně jako změna společenských poměrů od šedesátých let, kdy vznikl současný platný zákon. K tomuto cíli přispěl i bývalý ministr spravedlnosti za ČSSD Otakar Motejl, který v roce v roce 2000 pověřil profesora Karla Eliáše přípravou věcného záměru nového občanského zákoníku. Současná verze návrhu, který je připravován k projednání v poslanecké sněmovně, a který bude dnes představen ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem, je však pro ČSSD nepřijatelná. Zásadními důvody této nepřijatelnosti jsou zejména: přílišná diskontinuita se současným právem a instituty, archaický a nesrozumitelný jazyk, chybějící přesnější úprava některých právních vztahů (internetová komunikace a uzavírání smluv touto cestou) nebo naopak soustředění se na podrobnou úpravu dnes nepodstatných skutečností (právo pastvy v pěti paragrafech). Jsme přesvědčeni, že pokud chceme skutečně nový občanský zákoník, mělo by se vycházet ze současné situace ve společnosti, nikoliv navracet se v takové míře k návrhu zákona z roku 1937. Navržený text je pro osoby bez právního vzdělání obtížně pochopitelný a jde tedy jen o další vzdálení se platného práva od obecné srozumitelnosti právních předpisů. Neexistuje ani žádný praktický důvod pro nahrazení srozumitelných a dnes užívaných pojmů (např. „způsobilost k právním úkonům“ dříve užívaným termínem „svéprávnost“.) Vážné výhrady máme k jednotlivým ustanovením, např.: - Spíše úsměvná je úprava obsažená v §911, která však může vážným způsobem narušit výkon vlastnického práva: “Vlastník smí vstoupit na cizí pozemek a odnést si z něho svoji movitou věc, která se tam dostala následkem přirozené síly nebo vyšší moci, ledaže mu ji vlastník pozemku bezodkladně vydá sám. Stejně tak může vlastník na cizím pozemku stíhat chované zvíře nebo roj včel.“ - Nájemní vztahy k bytům, reprezentované ustanovením konstatujícím, že zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejdou práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti na dobu dvou let. Toto omezení přechodu nájmu pouze na dobu dvou let je pro nás nepřijatelné a vedlo by k vážným sociálním dopadům. Za poněkud zmatečné považujeme také ustanovení o výpovědích z nájmu bytu, kde je rozlišována možnost výpovědi z „vážných“ a „rozumných“ důvodů s odlišnou výpovědní lhůtou. To vše by mohlo být důvodem k zásadnímu odmítnutí celého zákona ze strany ČSSD. - Nedomyšlené a nevyjasněné důsledky obnovení zásady povrch následuje půdu. Nadále nebude možné oddělit vlastnictví pozemku a budovy na něm. Tato úprava bude znamenat zřízení předkupního práva vlastníků pozemků ke stavbám na nich, pokud neexistuje shodný vlastník pozemku a budovy. Takových případů je obrovské množství a například v případě družstevních domů, může přivodit značné právní komplikace a nejistotu. ČSSD je připravena jednat na úrovni právních expertů o znění nového občanského zákoníku tak, aby mohl být projednán v příštím volebním období. Představa, že současný návrh je vypracován v podobě, která by umožnila jeho schválení je podle našeho názoru naprosto nereálná. V případě přijetí zákona o rozsahu více než 500 stran a téměř 3000 paragrafů navíc nepodpoříme zavedení účinnosti dříve než za pět let od jeho přijetí. JUDr. Jeroným Tejc JUDr. Stanislav Křeček poslanci ČSSD Příklady ustanovení návrhu „nového“ občanského zákoníku: § 938 (1) Zkrocené zvíře, které vlastník nestíhá, a které se ani samo k vlastníkovi v přiměřené době nevrátí, ač mu v tom nikdo nebrání, se stává zvířetem bez pána a smí si je přivlastnit na soukromém pozemku jeho vlastník, na veřejném statku pak kdokoli. Platí, že přiměřenou dobou pro návrat zvířete k vlastníkovi je doba šesti týdnů. § 1093 (1) Služebnost stezky zakládá právo po ní chodit nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce k oprávněné osobě jiní přicházeli a odcházeli nebo se lidskou silou dopravovali. (2) Se služebností průhonu zvířat je spojeno i právo jezdit ručními vozidly. Služebnost cesty zakládá právo jezdit jakýmikoli vozidly. Právo pastvy § 1098 Není-li určen druh, počet dobytka nebo rozsah a čas pastvy, když se právo pastvy zřídilo, chrání se pokojná desetiletá držba. Jsou-li pochybnosti, použijí se ustanovení § 1099 až 1102. § 1099 (1) Právo pastvy se vztahuje na každý druh hospodářských zvířat, nikoli však na prasata a drůbež. Je-li služebným pozemkem les, nelze zřídit právo pastvy pro dobytek. (2) Zvířata nečistá, nezdravá nebo cizí jsou z pastvy vyloučena. § 1100 (1) Mění-li se počet paseného dobytka v posledních deseti letech, je rozhodný průměr za první tři léta pastvy. Není-li ani tento počet zřejmý, stanoví se podle zásad slušnosti přiměřeně k rozsahu a jakosti pastvy; oprávněná osoba však nemůže na služebném pozemku pást více dobytka, než kolik ho může přezimovat s pící dodanou panujícím pozemkem. (2) Do počtu podle odstavce 1 se nevčítají sající mláďata. § 1101 Doba pastvy se řídí místní zvyklostí; řádné hospodaření se však pasením nesmí omezit nebo ztížit. 215 § 1102 (1) Právo pastvy nezahrnuje jiné užívání. Nevylučuje zpravidla ani vlastníka služebného pozemku z práva spolupastvy. (2) Hrozí-li škoda, musí být dobytek hlídán.