Prohlášení předsedy ČSSD Jiřího Paroubka k výročí 17. listopadu

Připomínáme si dnes výročí 17. listopadu. Většina našich ústavních činitelů v čele s premiérem Topolánkem ve svých projevech opět zdůraznila listopadové události z roku 1989 a využila tento významný svátek k prezentaci svých politických postojů.

Prohlášení předsedy ČSSD Jiřího Paroubka k výročí 17. listopadu Připomínáme si dnes výročí 17. listopadu. Většina našich ústavních činitelů v čele s premiérem Topolánkem ve svých projevech opět zdůraznila listopadové události z roku 1989 a využila tento významný svátek k prezentaci svých politických postojů. Představitelé především pravicových stran jako obvykle varují před ztrátou paměti a návratem komunistů k moci. A přitom sami paměť ztrácejí, když opomíjí ve svých projevech události ze 17.listopadu 1939, které ve spojení s tzv. sametovou revolucí o 50 let později ukazují, jak složité jsou naše dějiny. Ukazují, že nezáleží na tom, je-li někdo modrý, hnědý, rudý či oranžový, ale především na tom, jaké hodnoty každý z nás napříč stranami zastáváme. A že ohrožení svobody v podobě diktatury může přijít stejně tak dobře zprava, jako z leva. To je pravé poselství dnešního státního svátku. Rád bych připomněl všem pravicovým politikům, že komunisté se v naší zemi podílejí na moci bez ohledu na listopadové události 1989 a zvolili oba dva naše polistopadové prezidenty – Václava Havla v prosinci 1989 a Václava Klause v roce 2003. Právě tento účelový, ideologický výklad historie, kdy někteří naši pravicoví politici „zapomínají“ na tato fakta, pomáhá všem antidemokratickým silám napříč politickým spektrem. Dává jim totiž pocit, že mohou postupovat stejně. K totalitnímu, nesvobodnému myšlení patřilo a patří především vytváření obrazu nepřítele, který má zakrýt v lepším případě nedostatek vlastních myšlenek, v horším případě jejich pravou podstatu. Komunistický režim zneužíval k tomuto obrazu nepřítele naše tragické zkušenosti s německým nacismem v kombinaci s hrozbou války ze strany „zlo činného režimu kapitalistického Západu“. Předsudky, kádrování a bezmyšlenkovité, sloganovité odsuzování všeho, co jen trochu ohrožovalo jeho ideologii, pak byly jeho základní vlastností. Zkusme se zamyslet na základě některých událostí po roce 1989, zda se někdy k podobnému stylu politiky nevracíme a zda se ve jménu svobody a demokracie opravdové demokracii a svobod ě spíše nevzdalujeme. Aktuálně jde například o kauzu spisovatele Milana Kundery, který se stal obětí novodobých kádrováků či o vyvolávání antievropských nálad v české společnosti Václavem Klausem, které nás opět vzdalují společenství svobodných a demokratických národů. Projevy politiků především pravicových stran se opakováním stále stejných floskulí o hrozb ě komunismu a vyvoláváním strachu nápadně přibližují papalášům minulého režimu, kteří snad ze stejného důvodu, totiž z nedostatku vlastních myšlenek, varovali před revizionismem, popisovali hrůzy kapitalismu a líčili militarismus Západu. Nezapomínejme, že 17. listopad je svátkem občanským, ne politickým. Svátkem přemýšlivého člověka, nebojácného ob čana vůči všem projevům nesvobody. A oslavou jeho vzdoru vůči těm, kteří zneužívají ideály k prosazování svých vlastních politických cílů, aniž by plnili původní sliby, díky nimž získali mandát svých voličů. Jiří Paroubek předseda ČSSD