Stanovisko ČSSD k narovnání s církvemi

Praha (23. dubna 2008) ČSSD uznává potřebu vyřešení problému majetkových nároků církví a otázky dalšího financování církví formou dlouhodobé dohody mezí státem a církvemi. Církve hrají důležitou roli v naší společnosti a byly po 25. únoru 1948 beze vší pochybnosti významně poškozeny minulým komunistickým režimem.

Stanovisko ČSSD k narovnání s církvemi ČESKÁ STRANA SOCIÁLNĚ DEMOKRATICKÁ SEKCE PR A MARKETINGU TISKOVÁ ZPRÁVA Stanovisko ČSSD k narovnání s církvemi Praha (23. dubna 2008) ČSSD uznává potřebu vyřešení problému majetkových nároků církví a otázky dalšího financování církví formou dlouhodobé dohody mezí státem a církvemi. Církve hrají důležitou roli v naší společnosti a byly po 25. únoru 1948 beze vší pochybnosti významně poškozeny minulým komunistickým režimem. Vládní návrh na narovnání s církvemi je však pro ČSSD z řady vážných důvodů nepřijatelný. Naše největší výhrady směřují k následujícím oblastem: 1. Nesouhlasíme s vyčíslením hodnoty nemovitostí, za které má být poskytnuta finanční kompenzace, zejména s ohledem na zásadu rovnosti a spravedlnosti při vypořádávání ostatních restitučních skupin po roce 1989. Použití jiného postupu než u dosavadního oceňování výše restitučních nároků může vyvolat další požadavky v rámci nedořešených restitučních sporů. 2. Finanční kompenzaci pokládáme za nadhodnocenou i nepřiměřenou vzhledem k aktuální rozpočtové situaci státu a potřebě snižovat deficit veřejných rozpočtů. Je věcí státu, zda-li se rozhodne napravovat minulé křivdy a pokud se proto sám rozhodne, je na něm, aby určil rozsah, v jakém tuto nápravu provede. Musí přitom vycházet ze svých ekonomických možností. K tomu, aby tyto rozpočtové možnosti zcela zjevně nepřiměřeně překračoval nemůže být nikým nucen. 3. Nesouhlasíme s rozsahem i navrženou právní formou naturální restituce majetku církevních řádů. Velká část z požadovaných pozemků je dnes již nevyužitelná pro kompaktní hospodaření. Z ekologických i hospodářských důvodů také odmítáme další dělení majetku, spravovaného Lesy ČR. 4. Odmítáme splátkový kalendář, který zvýší každoroční mandatorní výdaje státního rozpočtu o cca 4 miliardy korun po dobu 60 let. Pokládáme to za nezodpovědnou snahu současné vlády přenést negativní rozpočtové důsledky současných politických rozhodnutí pouze na bedra příštích generací. 5. Předkládaný vládní návrh je svým pojetím zjevně nepřijatelný, neboť by zapříčinil nové kolo restitučních sporů, často velmi složitých, které by po mnoho let zatížilo soudní soustavu a ve svých důsledcích by znovu jen přiostřilo vztahy mezi církvemi a státem. 6. S vládou lze souhlasit, že otázku existence blokačních paragrafů by bylo vhodné řešit a je nesporné, že řešení nemůže spočívat v jejich zrušení bez náhrady, neboť by takový postup zřejmě následně Ústavní soud shledal neústavním s ohledem na porušení zásady legitimního očekávání. Je samozřejmě otázkou politické úvahy, zda jde o otázku tak extrémně časově naléhavou, jak ji prezentuje [1] vláda. Je nesporné, že v mnoha ohledech nevydaný církevní majetek představuje i značnou zátěž pro obce. 7. Předkládaný věcný návrh zákona byl vládou přijímán v době, kdy probíhala prezidentská kampaň a kdy média, samotní poslanci a senátoři ČSSD, stejně jako představitelé ČSSD mají jasné signály o tom, že přijetí tohoto zákona je pouhým obchodem za hlasy KDU-ČSL pro kandidáta na prezidenta Václava Klause. Jde proto o další projev organizované politické korupce, která ve svých důsledcích ještě více poškozuje nejen KDU-ČSL, ale zejména obraz církví samotných jako nositelů duchovních hodnot 8. Skutečnost, že ani největší opoziční strana a pravděpodobný vítěz příštích parlamentních voleb nebyla přizvána k účasti na vypracování záměru zákonitě vede k „zákonnému ohrazení“ ČSSD. ČSSD, která jako plnoprávný subjekt nebyla účastna přípravy znění zákona, prohlašuje, že se jeho případným přijetím hlasy vládní koalice a „přeběhlíků“ necítí vázána a že jej po nových volbách změní. Tím bude naopak dosaženo souladu s ústavní zásadou legitimního očekávání, neboť každý subjekt si muset být vědom toho, že práva nabytá na základě tohoto zákona mohou pozbýt v důsledku následné změněné úpravy. 9. ČSSD jako strana s celospolečenskou odpovědností, opírající se o četné hlasy voličů s křesťanskosociálním cítěním lituje, že díky aroganci této vlády a protlačování otázky řešení církevního majetku za jakoukoliv cenu a jakýmikoliv i neférovými metodami, nemůže stávající návrh podpořit. 10.Návrhem zákona je dotčen čl. 104 Smlouvy o založení Evropského společenství, který přikazuje státům vyhnout se nadměrným schodkům (Pro účely EUROSTATU a podle metodiky ESA 95 dojde k započtení celé částky 83 mld. Kč do výdajů již v roce, kdy by zákon nabyl účinnosti). Ze všech těch důvodů ČSSD, ač jinak chce plnit funkci strany celospolečenského konsensu a ač se opírá o silné vrstvy křesťanskosociálních voličů, nemůže předložený návrh zákona podpořit. Jako odpovědná opoziční strana předkládá ČSSD vlastní alternativní návrh pro možné narovnání s církvemi, který je založen na následujících parametrech: 1. Omezení naturální restituce u církevních řádů výhradně na bývalé řádové budovy (zejména sakrální povahy) a pozemky pod těmito budovami. Tato naturální restituce by měla být provedena formou úplného výčtu vydávaného majetku v zákoně. 2. Poskytnutí finanční kompenzace nově zřízené „náboženské nadaci“ spravované církvemi a to za nevydání majetku, jenž církve na základě svého právního výkladu nárokují. Výše finanční kompenzace bude nově vypočtena na základě nového relevantního ocenění církevních majetkových nároků a stanovena i s ohledem na omezené ekonomické možnosti státu. Finanční kompenzace bude nadaci poskytnuta během 3 let z mimo rozpočtových zdrojů státu ( výnosu z privatizace státního majetku) a nezvýší tak každoroční mandatorní výdaje státního rozpočtu. Z prostředků nadace se budou financovat výdaje spojené s náboženskou, sociální, zdravotní, kulturní a jinou aktivitou církví v poměru, dohodnutém mezi církvemi. 3. Zrušení tzv. blokačních paragrafů v zákoně o půdě. Převod pozemků doposud takto blokovaných ( s výjimkou lesních pozemků) bezúplatně a za zákonem stanovených podmínek do majetku obcí a měst, v jejichž katastrálním území se nachází, pokud o ně obce a města projeví v zákonné lhůtě zájem. 4. Konečná dohoda o vlastnictví katedrály sv. Víta na Pražském hradě, která je nejen církevní ale také významnou národní památkou. Na základě této dohody zůstane vlastníkem stát a užívání bude společné s církví. 5. Dohoda o financování platů duchovních, které bude ukončeno uplynutím 10 let a dohoda o nových podmínkách financování oprav a údržby církevních památek. 6. Vzhledem k ustanovením kanonického práva a neexistenci smlouvy mezi Vatikánem a Českou republikou bude Česká biskupská konference potřebovat k dohodě souhlas, případně zmocnění Svatého stolce. V této souvislosti chceme mluvit také o případné aktualizaci smlouvy ČR se Svatým Stolcem, kterou podporujeme, a o ekvivalentních smlouvách s ostatními církvemi, kde by měla být zmínka o respektování této dohody. Jsme přesvědčeni, že náš alternativní návrh je jak z hlediska zájmu státu a občanů tak i z hlediska zájmů církví vyvážený, přijatelný a rozpočtově uměřený. Litujeme, že vláda nepřizvala ČSSD k jednání před tím, než schválila svůj návrh narovnání. Ohrozila tak možnost celospolečensky přijatelného řešení a dohody vůbec. O svém protinávrhu je ČSSD připravena jednat jak s církvemi, tak s ostatními politickými stranami. [1] Viz např. § 29 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, který stanoví : „Majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, nelze převádět do vlastnictví jiným osobám do přijetí zákon ů o tomto majetku.“