3. října 2007
(Praha, 3. října 2007) Premiér Mirek Topolánek dnes u příležitosti zahájení akademického roku 2007/2008 hovořil o připravovaném záměru ministerstva školství zavést školné na vysokých školách. Podle Topolánka je nutné, aby se za vysokoškolské vzdělání platilo, ve svém prohlášení však, jistě nedopatřením, zapomněl na fakt, že jeho vláda dostala důvěru s tím, že školné zavádět nebude.
Havel: Topolánek nezná problematiku vysokého školství ČESKÁ STRANA SOCIÁLNĚ DEMOKRATICKÁ Lidový dům, Hybernská 1033/7, Praha 1 SEKCE PR A MARKETINGU TISKOVÁ ZPRÁVA Havel: Topolánek nezná problematiku vysokého školství (Praha, 3. října 2007) Premiér Mirek Topolánek dnes u příležitosti zahájení akademického roku 2007/2008 hovořil o připravovaném záměru ministerstva školství zavést školné na vysokých školách. Podle Topolánka je nutné, aby se za vysokoškolské vzdělání platilo, ve svém prohlášení však, jistě nedopatřením, zapomněl na fakt, že jeho vláda dostala důvěru s tím, že školné zavádět nebude. Podle návrhů ministerstva školství, které jsou předmětem diskuse, nevzniknou v nejbližších deseti letech školám žádné příjmy. Vzniknou pouze administrativní náklady. Premiér Topolánek tak opět ukázal, že o problematice nemá elementární ponětí. Výroky premiéra Topolánka versus realita: Mirek Topolánek: „Jaké jsou deficity českého vysokého školství? Ty hlavní jsou dva a my je známe: malý počet studentů a špičkových pracovišť. Vzdělání v Česku je pořád poměrně exkluzivní záležitostí, praktické výsledky ale exkluzivní nejsou.“ Realita: V ČR je na vysoké školy přijato v posledních letech více osob, než v běžném roce udělá maturitu. Školy tak bohatě vycházejí vstříc poptávce lidí, kteří nemohli studovat dříve. Z běžného ročníku teenagerů nastupuje dnes na vysokou školu kolem 55 %. To je zhruba o deset procent víc, než číslo, které uvedl minulý týden britský premiér Gordon Brown o Velké Británii (46 %) v projevu na sjezdu Labour Party, kterého se zúčastnil i Jiří Paroubek. Pokud pan premiér mluví o tom, že je u nás malý počet špičkových pracovišť, chci mu připomenout fakt, že Karlova univerzita se umísťuje pravidelně mezi 2% nejlepších univerzit světa. Jaká je situace například v Americe? Ze zhruba 3000 tamních univerzit je špičkových asi 30, za vynikajících by se dalo označit asi 300. Rozpočty tamních špičkových pracovišť jsou však až stonásobně vyšší než naše… Mirek Topolánek: „Možná teď namítnete, že vysoké školy trápí ještě třetí problém, a to je nedostatek peněz. Schválně jsem ho nechal až na konec. Jsem naopak přesvědčen, že tu nejde o příčinu potíží, ale naopak o důsledek špatně fungujícího systému.“ Realita: Premiér ovšem neřekl, že poprvé od roku 1989 se vysokým školám přísun financí nezvýšil, jeho kabinet naopak vysokému školství zdroje absolutně snížil! To nemá obdoby. Zdroje navíc budou stále více znehodnoceny vyšší očekávanou inflací. V minulém volebním období, tedy za sociálně- demokratické vlády, rostly vysokým školám zdroje tempem 10% ročně. O tom si dnes mohou nechat jen zdát. Současná situace není zaviněna systémem, ale současnou vládou. Žádná vláda v Evropě, kromě té české, veřejné výdaje na vysoké školy nesnižuje. Jiří Havel stínový ministr školství za ČSSD Květa Kočová tisková mluvčí ČSSD mob.: +420 724 736 536 e-mail: kkocova@socdem.cz