Skandální výrok ministra vnitra Ivana Langera

(Praha dne 8. února 2007) Dne 8. 2. 2006 publikoval zpravodajský server iDNES článek „Odposlechy se změní, slíbil Langer Klausovi“. Zásadní informací, kterou tisku ministr vnitra Ivan Langer sdělil, je že policisté nebudou moci už tak snadno odposlouchávat občany, neboť to údajně vyplývá z uskutečněné schůzky mezi prezidentem republiky a ministrem vnitra.

Skandální výrok ministra vnitra Ivana Langera ČESKÁ STRANA SOCIÁLNĚ DEMOKRATICKÁ Lidový dům, Hybernská 1033/7, Praha 1 SEKCE PR A MARKETINGU TISKOVÁ ZPRÁVA Skandální výrok ministra vnitra Ivana Langera (Praha dne 8. února 2007) Dne 8. 2. 2006 publikoval zpravodajský server iDNES článek „Odposlechy se změní, slíbil Langer Klausovi“. Zásadní informací, kterou tisku ministr vnitra Ivan Langer sdělil, je že policisté nebudou moci už tak snadno odposlouchávat občany, neboť to údajně vyplývá z uskutečněné schůzky mezi prezidentem republiky a ministrem vnitra. V článku se však již úvodem správně konstatuje, že mnohem důležitější by bylo vědět, co konkrétně prezident republiky a ministr vnitra míní s odposlechy dělat, jelikož jejich úmysly nejsou v tomto ohledu příliš známé a nezměnilo se to ani po uvedené schůzce. Prezident republiky mezi novináře nepřišel a ministr vnitra „řekl jen málo konkrétních vět“. Prohlásil pouze, že „policisté musí k odposlechům přistupovat mnohem odpovědněji“, a slíbil prezidentu republiky, že policie začne zpracovávat každoroční analýzy množství a efektivity odposlechů v České republice. O co se tedy ve skutečnosti jedná? Proti dobře míněnému záměru zvýšit kontrolu odposlechů nelze nic namítat, neboť tajné sledování občanů, charakteristické pro policejní stát, by mělo být přípustné jen v míře absolutně nezbytné pro ochranu demokratických institucí. Není však jisté, zda v daném případě o takový záměr skutečně jde. Ministr vnitra se totiž při této příležitosti neubránil tomu, aby reagoval na sdělení předsedy České strany sociálně demokratické Jiřího Paroubka pro deník Právo, že disponuje informacemi o tom, jak si někteří poslanci Občanské demokratické strany v souvislosti s tzv. Kubiceho zprávou telefonovali právě s ředitelem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu J. Kubicem, a tudíž o jejich vzájemné provázanosti. V článku se připomíná, že J. Paroubek ještě jako předseda vlády podal na Kubiceho trestní oznámení a jako účastník celé kauzy má přístup k vyšetřovacímu spisu, kde jsou zřejmě informace o telefonech poslanců ODS. Ministr vnitra však nyní prohlašuje, že „se mu to nelíbí“, a že „člověk jako Jiří Paroubek“ by neměl mít k takovým informacím přístup. Nelze se podivovat nad tím, že přístup J. Paroubka do vyšetřovacího spisu se nynějšímu ministru vnitra nelíbí. Figuruje v něm totiž stále jako jeden z hlavních podezřelých ve své dřívější funkci poslance za Občanskou demokratickou stranu. Nejen pro něho by tudíž bylo optimální, kdyby takový spis vůbec neexistoval. Tzv. Kubiceho zpráva byla namířena proti J. Paroubkovi a proti České straně sociálně demokratické a vyvolala aféru, která propukla pouhé čtyři dny před parlamentními volbami. Když se stal poslanec ministrem vnitra, provedl alespoň rychlé personální změny mezi vyšetřovateli a v dalších složkách. V tomto kontextu se proto nelze ubránit dojmu, že ohlašovaná akce nebude ani tak kontrolou v zájmu demokratických institucí, jako spíše preventivním opatřením k nasměrování, kdo bude napříště odposloucháván a kdo nikoliv. Lidé „jako Jiří Paroubek“ na tom nebudou nejlépe. Pokud jde o přístup k vyšetřovacímu spisu, je podle zákona otevřen nejen obviněnému, ale i poškozenému. V kauze, ve které je Česká strana sociálně demokratická v postavení poškozeného, je plně v souladu s českým právem a mimo jakoukoliv pochybnost takový přístup otevřen Jiřímu Paroubkovi, jako představiteli této strany. Ministr vnitra nespecifikoval, v čem spočívá údajná nezpůsobilost Jiřího Paroubka, jako člověka, nahlédnout do vyšetřovacího spisu v kauze České strany sociálně demokratické. Zarážející je však otevřenost, s jakou dává najevo, že rovnost občanů před zákonem není pro něho žádným závazným východiskem, a že naopak určitému druhu lidí by nebylo vhodné takovou příležitost vůbec dopřát. Netuší zřejmě, že už Aristoteles shledával podstatu spravedlnosti v rovnosti. Bude-li nynější ministr vnitra pokračovat v podobné argumentaci, nelze vůbec vyloučit, že také jeho zásluhou bude v dohledné době dále rozmnožen počet prohraných sporů před Evropským soudem pro lidská práva a zvýšen počet ostudných případů, které pro Radu Evropy signalizují, že v České republice zdaleka ještě není s demokracií vše v pořádku, pokud jde o respekt k základním principům, pro které byla založena, a pro něž se také Česká republiky stala již v roce 1992 jejím dalším členským státem. Rozhodně tedy nelze souhlasit s tím, že „člověk jako Jiří Paroubek“ by neměl mít přístup k určitým informacím, které se jeho strany týkají. Spíše lze konstatovat, že „člověk jako Ivan Langer“ by s ohledem na své velmi nízké právní vědomí neměl být ministrem vnitra. Květa Kočová tisková mluvčí ČSSD mob.: +420 724 736 536 e-mail: kkocova@socdem.cz Tiskové zprávy, avíza, články, on-line rozhovory a informace o ČSSD naleznete na www.cssd.cz