7. září 2016
Náměstkyně moravskoslezského hejtmana pro školství, mládež, sport a tělovýchovu Věra Palková v rozhovoru pro deník Právo.
Před pár dny, ve čtvrtek 1. září přivítalo na severu Moravy děti a studenty 473 mateřských, 438 základních a 136 středních škol, přičemž u 92 středních škol je zřizovatelem Moravskoslezský kraj. „Síť škol je rozsáhlá a dnes už stabilizovaná. Přes trvale pokračující úbytek žáků na středních školách již nikomu nehrozí rušení," ujišťuje náměstkyně hejtmana pro školství Věra Palková s tím, že vedení kraje garantuje zachování dostupnosti středoškolského vzdělání i v ohrožených regionech, jako je například Rýmařovsko, Bruntálsko či Vítkovsko.
„Tam nespoléháme jen na státní zdroje, ale chybějící finance doplňujeme z krajského rozpočtu. Oborová nabídka krajských škol je pestrá a každý zájemce si může vybrat z široké škály zajímavých odborností," poukázala Palková.
V jakém stavu se podle vás nachází moravskoslezské školství?
Za stav školství v kraji se nemusíme stydět. V posledních letech prošlo zřetelným posunem ať už z pohledu vybavení a investic, tak metod práce i personálního zajištění. Technický stav budov i vybavení našich škol se před očima zlepšují. Díky zřizovatelům i díky využitým financím z EU. V modernizaci škol a jejich vybavení je nutné pokračovat stejně jako v pravidelné obnově výpočetní techniky.
V čem mají školy v kraji největší slabiny a kde zase naopak patří mezi špičku?
Výstavní skříní našeho školství jsou výborné výsledky v uměleckých, vědomostních i sportovních soutěžích, a to na celostátní úrovni. Ve výsledcích společné části maturitních zkoušek se řadíme ke krajům s lepším průměrem. Rovněž úroveň vybavení a výsledky práce speciálních škol zaslouží obdiv a uznání. Věřím, že svou prestiž obhájí i přes dnes až nekriticky prosazovanou inkluzi „za každou cenu".
Školství je v Česku obecně dlouhodobě kritizováno. Souhlasíte s tím, že je špatně nastaveno, že v něm chybějí nejen dobří učitelé, ale i spousta dalších věcí a že jde do něj ze státního rozpočtu málo peněz?
Naše školství nevidím tak černě jako mnozí kritici. Poměr výkon/cena je jednoznačně pozitivní. Co ho ubíjí, je úmorná, vyčerpávající a často zbytečná úředničina. Zatěžuje hlavně ředitele, a to tak, že na řízení pedagogických procesů jim zbývá jen zlomek času. A to přece musí být obráceně! Školy mají vzdělávat a vychovávat, ne úřadovat. Státní rozpočet by měl být k resortu školství daleko štědřejší. Jde opravdu o skromné a dlouhodobě opomíjené odvětví, které bývá prioritou jen ve volebních programech politických stran.
Kvalitní výuka nemůže být bez kvalitního pedagoga. Jenže v krajských školách chybí desítky učitelů. O jaké aprobace je mezi školami největší zájem a proč se lidé na učitelská místa nehrnou?
Na nedostatek učitelů si v našem kraji obecně stěžovat nemůžeme. V minulosti chyběli jazykáři, dnes se ohlížíme po vyučujících v předmětech fyzika, chemie, matematika a odborných předmětů. Vzhledem k účinnosti novely školského zákona předpokládám nárůst poptávky po asistentech pedagoga. Trvale je zájem o kvalitní učitele. A ti si zaslouží být dobře placeni. Proto vítám aktivity stávajícího vedení ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy směřující k výraznému navýšení platů učitelů. Věřím, že nejde jen o jednorázovou akci, ale o postupný proces k docílení srovnání průměrného platu učitele s obdobnými vysokoškolskými profesemi.
Mezi důležité předměty patří cizí jazyky. Zaměstnavatelé si stěžují, že vystudovaní nejen středoškoláci, ale často i vysokoškoláci neumí cizí jazyk v potřebné kvalitě. Co se s tím dá dělat? A dá se s tím vůbec něco dělat?
Máme ambici vybavit každého „Ostraváka" aktivní znalostí angličtiny. Statistiky totiž ukazují, že jen 11 procent obyvatel našeho kraje označuje svoji úroveň znalosti angličtiny jako dobrou, včetně vysokoškoláků. A to je velká bariéra dalšího rozvoje kraje. Tradičně průmyslový charakter regionu a technicky vzdělaná pracovní síla může díky vyšší úrovni jazykové vybavenosti přilákat do regionu i více investic a zatraktivnit náš region. Proto připravujeme program nazvaný Yes, I do, financovaný z evropských zdrojů, jehož cílem je zvýšit kvalitu výuky angličtiny na všech stupních vzdělávacího systému.
Velkým problémem je i zaměření jednotlivých škol. Kraj už v minulosti upřednostňoval technické obory a řemesla. Bude v tom hejtmanství nějak pokračovat, nebo si myslíte, že poměr technických oborů vůči humanitním směrům na středních školách v kraji je dostatečný?
Stávající rozložení zaměření středních škol pokládám za vyvážené a odpovídající jak zájmu rodičů a žáků, tak potřebám pracovního trhu. Šestasedmdesát procent žáků ukončí střední školu maturitou, z toho asi třetina na gymnáziích. Ostatní zakončují svá studia výučním listem. To, že věnujeme zvýšenou pozornost propagaci technických oborů a řemesel, je pochopitelné. Je o ně malý zájem a školy postupně uzavírají třídy s elektrikáři, stavaři, strojaři atd. Hrozí, že řemesla dočista vymřou! Přitom jde o profese velmi dobře uplatnitelné na trhu práce a také dobře honorované.
Často kritizována jsou i přijímací řízení na střední školy stejně jako maturity. Co si o nich myslíte? Jsou dostatečné, nebo by se měl systém či obtížnost přijímaček a maturit měnit?
Státní maturity stejně jako jednotné přijímací zkoušky na maturitní obory středních škol jednoznačně podporujeme. Především přijetí na gymnázia je žádoucí objektivizovat a nespoléhat se jen na hodnocení základních škol, které je velmi různorodé a málo srovnatelné. V kraji organizujeme společné přijímací zkoušky z matematiky a jazyka českého už šest let a máme s nimi velmi dobré zkušenosti. Škoda jen, že soukromé školy se k tomuto trendu nepřidaly a budou je zavádět až v souvislosti se změnou školského zákona. Pozitivní vliv na náročnost a kvalitu maturit mělo zavedení jejich společné části především u učebních oborů s maturitou. Jako vystudovaná matematička vítám již schválené rozšíření povinných maturitních předmětů o matematiku.
A co soukromé školství? Jste příznivkyní soukromých škol, jakou mají kvalitu jejich absolventi?
Měly by být atraktivním doplněním veřejného školství a nabízet nadstandardní vzdělávání v početně malých třídách, s programem zahrnujícím aktivity, které ve veřejném školství finančně neutáhneme. A na takovou výuku by si rodiče měli připlatit. Obávám se ale, že dnes některé soukromé školy vnímají svou činnost jako podnikání za státní peníze.
Zdroj: Právo
