16. září 2016
Kandidát na hejtmana Plzeňského kraje za ČSSD Josef Bernard pracuje ve slavné plzeňské továrně několik desítek let. K technice ho to táhlo odmalička, nezanedbává ale ani kulturu a cestování. Rád se podívá po českých i zahraničních horách a k moři ho to moc netáhne.
Kandidát na hejtmana Josef Bernard je blíženec, a tak je podle jeho slov jasné, že musí mít spoustu koníčků. „To je pro toto znamení typické a já nejsem výjimkou," říká Bernard.
Záběr jeho zálib je opravdu široký. Od techniky přes sport a hudbu až po literaturu. „Nějakou knihu si vždycky rád přečtu. Mám rád beletrii i literaturu faktu. Momentálně mám třeba rozečtenu knihu Morální dilema, která se zabývá vznikem druhé světové války a nabízí na tento konflikt poněkud jiný pohled," prozrazuje.
Baví ho literatura, která pojednává o vojenské historii. „Tak to má asi skoro každý chlap. Moc se mi líbí také historická beletrie od pana Vondrušky. Přemyslovská epopej byla skvělá. V současnosti čtu tu husitskou. Ta mě tedy baví o něco méně," konstatuje Josef Bernard. Propadl rovněž dílu současných českých mladých spisovatelek. „Třeba Žítkovské bohyně od Tučkové jsou fantastické. Nikdy by mě nenapadlo, že budeme mít v Česku tak skvělou literaturu," myslí si.
Nejlepší dovolená je na horách
Ideálně strávený relaxační pobyt pro něho rozhodně není ten u moře. „S manželkou hodně lezeme po horách, už pátým rokem podle toho vypadá i naše dovolená. Rádi navštěvujeme Český les i Šumavu. Když jedeme někam na prázdniny, většinou to jsou rakouské Alpy," potvrzuje Bernard.
Jako malý chodil na lidovou školu umění v Plané hrát na klarinet. Ovšem moc ho to nebavilo. Po letech se ale k muzice vrátil. „Když mi bylo padesát, koupil jsem si saxofon. Snažím se na něj občas hrát, ale bohužel se k tomu moc nedostanu. Každopádně se pokouším přeškolit se ně něj z toho klarinetu. Nátisk problém není, jen prstoklad se trochu plete," říká Josef Bernard.
Ten je od malička spojený s technikou, která se pro něho stala koníčkem i profesí. „Vždycky jsem na ni byl zaměřený. Doma jsme s tátou pořád něco montovali. Jsem vyučený mechanik se zaměřením na obráběcí stroje. A hlavně tuplovaný Škodovák. Ve Škodovce jsem se vyučil a dlouhá léta tam i pracoval," informuje. Ve slavné plzeňské firmě začínal jako horizontkář. „Vystřídal jsem několik profesí a po pětatřiceti letech jsem se stal generálním ředitelem. Tuto funkci už nevykonávám, ale stále jsem v některých správních orgánech a dozorčích radách firmy. A působím také jako výkonný ředitel Škoda Investment. Pokud bych ale ve volbách výrazněji uspěl, všech těchto funkcí se vzdám," doplňuje Bernard.
Na plzeňskou Techmanii je hodně hrdý
Jedním z největších úspěchů v jeho životě je projekt science centra Techmania. „Stál jsem u jejího zrodu. Budova, v níž se nachází, měla být prodána. Zájemci ji chtěli využít jako logistický sklad. To se mi nelíbilo. Navrhl jsem, že by tam místo toho mohlo být zábavně vzdělávací zařízení pro děti. Všichni říkali, že jsem blázen. Prodej se mi podařilo alespoň odložit. Dostal jsem tehdy podmínku, že musím do dvou měsíců sehnat financování stavby i počátečního provozu. To se podařilo díky spolupráci se Západočeskou univerzitou v Plzni, městem Plzeň a Plzeňským krajem," popisuje anabázi kolem vzniku jedné z nejnavštěvovanějších plzeňských atrakcí. „Je to věc, na kterou jsem asi nejvíce hrdý. Spousta lidí byla ohledně projektu skeptická. V takovou chvíli je ale asi třeba dát si klapky na oči a tyto pochybnosti překonat. Když se povedla rekonstrukce první části, lidé nakonec uvěřili, že by se všechno mohlo povést. Dnes se návštěvnost šplhá ke 250 tisícům ročně. To je ohromný úspěch, obzvláště, když si uvědomíte, že je to vlastně skrytá výuka," dodává Bernard.
Zdroj: 5plus2
