Tomáš Petříček v rozhovoru pro Český rozhlas 7. 12. 2021

8. prosince 2021

iRozhlas.cz 7. 12. 2021: Kandidát na ministra zahraničí za Piráty Jan Lipavský se v úterý v Lánech sešel s prezidentem Milošem Zemanem. Spekuluje se o tom, že právě on je Zemanovou personou non grata, kterou nechce jmenovat do nové vlády Petra Fialy. Bývalý ministr zahraničí za ČSSD a analytik Ústavu mezinárodních vztahů Tomáš Petříček v rozhovoru pro Radiožurnál řekl, že podle něj je problémem vztah pirátského kandidáta k Izraeli a celému blízkovýchodnímu konfliktu.

Přímo zvolený prezident si v minulosti v zahraniční politice přivlastnil silnou roli. Dokáže si ji podle vás udržet i po vzniku nové vlády?

Možná bych připomněl, že z našich prezidentů to není pouze Miloš Zeman, kdo by hrál aktivní roli v zahraniční politice. Již Václav Havel výrazně promlouval do podoby československé a české zahraniční politiky v 90. letech. Takže naši prezidenti obecně do zahraniční politiky promlouvají. I Ústava pamatuje na to, že nás prezident zastupuje ve vnějších vztazích, přestože zahraniční politiku a její výkon má vláda.

Co se týče nové vlády, tak samozřejmě budu předpokládat, že se bude vůči prezidentu Zemanovi snažit vymezit do značné míry také i v oblasti zahraniční politiky, protože v době opozice vystupovala proti některým jeho vyjádřením. Takže tam můžou být oblasti pro některé střety a politické třenice.

Jak složité bylo být ministrem zahraničí v situaci, kdy vláda dělá jinou zahraniční politiku než prezident, což možná za prezidenta Havla tak nebylo? Bude nový ministr – ať už to bude kdokoliv – v jiné pozici, než jste byl například vy?

Myslím, že bude ve velmi podobné pozici, jako byla odcházející vláda, která měla orientaci na naše partnerství v Evropské unii a v Severoatlantické alianci a kde s panem prezidentem přece jen na některých tématech nepanovala stoprocentní shoda. Ale to si myslím, že je v demokratickém systému přirozené.

Je potřeba také, aby partneři vnímali, kdo má odpovědnost za výkon zahraniční politiky, a aby především konkrétní kroky byly – pokud možno – transparentní, čitelné a předvídatelné. V tomto směru myslím, že situace bude podobná.

Jaké jsou hlavní neshody v pohledu na zahraniční politiku mezi prezidentem a možným budoucím ministrem Lipavským, potažmo novou vládou?

I z toho krátkého brífinku po setkání pana Lipavského s prezidentem Zemanem jde vyčíst, že témata, kde se neshodují nebo kde budou muset nalézt nějakou shodu, je třeba otázka vztahu k Izraeli a obecně k blízkovýchodnímu konfliktu a také potom témata, jak nastavit do budoucna vztahy s významnými globálními aktéry, jako je Rusko, Čína.

S Ruskem dnes máme zmrazené vztahy po kauze Vrbětice a v zájmu české diplomacie by asi mělo být najít nějakou normalizaci těchto vztahů v následujících letech. Co se týče Číny, tak se možná více aktivně věnovat tomu, jak formuluje Evropská unie svoji pozici vůči Číně, a najít také prostor pro to, jak Česká republika, česká diplomacie může přispět k dialogu mezi Spojenými státy a Evropskou unií o budoucích vztazích s Čínou.

Revize vztahů

Není žádným tajemstvím, že zahraniční politika prezidenta Zemana byla hodně orientovaná právě na Čínu a Rusko. Když od kandidáta na ministra pana Lipavského slyšíme, že je nutná střízlivá revize vztahů mezi Čínou a Českem a Ruskem a Českem, jak tuhle diplomatickou mluvu přeložit?

Revize už probíhá několik let. Je potřeba si uvědomit, jak se mění třeba i postoj Evropské unie jako celku k Číně. Čínu stále více vnímáme nejenom jako zemi, která nabízí celou řadu ekonomických příležitostí, ale také jako vyzyvatele v mezinárodních vztazích v oblasti bezpečnosti v konkrétních regionech, jako je třeba Afrika, v regionech, které jsou důležité pro bezpečnost Evropské unie. Takže si myslím, že to spíše bude navázání na některé procesy, které tady již běží v posledních několika málo letech.

Na revizi vztahů jsou potřeba minimálně dva. Má podle vás Čína a Rusko nějaký zájem o výraznou revizi vztahů, které teď panují?

Samozřejmě do tance jsou potřeba dva a v případě třeba Ruska je skutečně velký otazník, jestli Ruská federace má vůbec zájem o normalizaci vztahů s Českou republikou, zejména po událostech z letošního jara, které otřásly důvěrou v to, jak Rusko přistupuje k Česku, jak je ochotno se chovat na našem území. To myslím, že je potřeba mít na paměti v jakýchkoliv diplomatických krocích vůči Ruské federaci.

A ty ústupky nakonec budou muset udělat obě strany, pokud chtějí zajistit alespoň nějakou diplomatickou komunikaci, najít oblasti, kde spolupráce může probíhat a je v zájmu občanů obou stran, ať už je to třeba v kultuře, v ekonomické oblasti, v mezilidských vztazích. Přece jenom bychom měli rozlišovat mezi kremelským režimem a obyčejnými Rusy.

Spekuluje se o tom, že právě Jan Lipavský je tím kandidátem, který se příliš nelíbí prezidentu Zemanovi. Ale dalo by se čekat, že kdyby tam byl jiný kandidát, bude pohled na zahraniční politiku nějak zásadně odlišný od pohledu Jana Lipavského? Protože přece jen je to pětikoalice – pohled ODS může být poněkud odlišný od pohledu Pirátů.

Jan Lipavský bude určitě muset dělat zahraniční politiku celé koalice, nikoliv pouze Pirátů. Je pravdou, že právě třeba témata jako Izrael, tak tam mohou být jisté nesoulady uvnitř koalice. Jenom třeba pohled ODS na vztahy s Izraelem je trochu jiný než pohled Pirátů. Jan Lipavský se vyjádřil, že chce trochu více reagovat na to, jak se vede debata o blízkovýchodním konfliktu na půdě Evropské unie.

Dál bych zároveň upozornil, že česká diplomacie se vždy snažila vyvážit některé propalestinské nálady v Evropské unii a byl to i náš úkol a příspěvek do debaty v Evropské unii. A v tom by se mělo pokračovat. Z tohoto hlediska myslím, že třeba osobní spory prezidenta Zemana s Janem Lipavským jsou právě o vztahu s Izraelem a celkovém pohledu na situaci na Blízkém východě.

zdroj: irozhlas.cz 7. 12. 2021 odkaz zde

zdroj: irozhlas.cz 7. 12. 2021 odkaz zde

Blogy