11. února 2013
9.2.2013 - Právo, str. 07, Rozhovor s Bohuslavem Sobotkou.
Pokud byste před pár roky z křišťálové koule vyvěštil, že se Miloš Zeman stane prezidentem, byl byste jako šéf ČSSD tak horlivým zastáncem přímé volby?
Jako soc. dem. jsme s myšlenkou přímé volby prezidenta spojeni dlouhé roky. Takže i kdybychom zvažovali různé varianty, jak volba dopadne, nevím, jak bychom voličům vysvětlili, že měníme názor. Přímá volba je správná a koneckonců obrovský zájem lidí o politiku, který se zdvihl v souvislosti s ní, mně osobně dává naději, že se nám třeba podaří debatu ve společnosti rozpoutat i v roce 2014, kdy nás čekají ještě důležitější volby, a to do Poslanecké sněmovny. Současně platí dlouhodobá pozice soc. dem., že jsme nevnímali zavedení přímé volby jako nějaký přechod k prezidentskému nebo poloprezidentskému systému. Nadále se domníváme, že by Česká republika měla zůstat zemí parlamentní demokracie, kde rozhodující hlavou výkonné moci je předseda vlády a kde se o podobě vlády rozhoduje ve volbách do Sněmovny.
Ještě se ukáže, zda si Miloš Zeman nebude chtít vykolíkovat větší prostor.
Myslím, že Miloš Zeman bude aktivním prezidentem. Ale určitě by jím byl i Jiří Dienstbier. Povaha mandátu přímo voleného prezidenta je z politického hlediska jiná, než byl mandát prezidenta voleného poslanci a senátory. Nový prezident má silnější mandát a lidé očekávají, že nebude jen kladeč věnců a že se bude aktivně zajímat o to, co se v zemi děje, a bude využívat svých ústavních pravomocí. To je absolutně v pořádku.
Jaké bylo vaše setkání se Zemanem po deseti letech? Celá léta jste si nemohli přijít na jméno, nikdy jste si nepotykali.
Vztah můj a Miloše Zemana není úplně jednoduchý a přímočarý, protože není jednoduchý a přímočarý ani vztah soc. dem. a Miloše Zemana. Zatímco já jsem zůstal soc. dem. věrný, tak Miloš Zeman odešel. Je jasné, že dnes se na některé věci logicky díváme každý z jiného úhlu pohledu. V roce 1993 jsem volil Miloše Zemana. Myslím, že to tehdy byl správný krok, ale odchod Miloše Zemana ze soc. dem. přispěl k tomu, že se levice v České republice přece jen začala o něco víc tříštit. Ale naše setkání bylo velmi zajímavé.
A co seznam sedmadvaceti zrádců? O tom jste nemluvili?
O žádném seznamu zrádců, stejně jako o žádných konkrétních personálních otázkách, které by se týkaly soc. dem., jsme nemluvili. Navíc Miloš Zeman už dnes má vlastní politickou stranu (SPOZ), která je do značné míry pro nás konkurenční. Kromě toho deklaroval, že chce být nadstranickým prezidentem, takže myslím, že není rolí nadstranického prezidenta, aby se pletl do vnitřních poměrů soc. dem., ODS nebo třeba komunistické strany.
Myslíte, že se dokázal zbavit pocitu zrady soc. dem., která ho před deseti lety potopila, a že vám to nebude – lidově řečeno – dávat sežrat?
Analýzu role soc. dem. ve vztahu k Miloši Zemanovi a naopak bychom měli přenechat historikům. V tuto chvíli máme reálný politický mandát od voličů, a to jak soc. dem., tak Miloš Zeman, a měli bychom se orientovat na budoucnost.
Jinými slovy očekáváte, že si časem padnete kolem krku a řeknete si, co jsme si, to jsme si, odteď jsme spojenci?
V řadě oblastí budeme spojenci, protože soc. dem. vyznávají hodnoty, ke kterým se v řadě případů přihlásil v kampani i Miloš Zeman. Navíc jsem přesvědčen, že dnes už není tolik myšlenkově a emočně angažován do toho, co se v soc. dem. děje. Řekl bych, že dnes je jeho zájmem naplnit očekávání voličů a pozitivně naplnit výkon prezidentského mandátu. Koneckonců Miloš Zeman byl zvolen i díky stovkám tisíc hlasů sociálnědemokratických voličů, kteří si určitě nepřejí, aby negativně působil vůči soc. dem. Myslím, že to dělat nebude. Skutečně můžeme být spojenci při snaze změnit situaci v naší zemi. Zcela jsme se shodli v názoru na neúspěšné a tristní fungování Nečasovy vlády. Společně nám jde o nastartování hospodářského růstu, snížení nezaměstnanosti. Soc. dem. jde také o to, aby se korigovaly pravicové reformy, nespravedlivé zásahy, ke kterým došlo ve zdravotnictví a sociální oblasti.
Ještě v roce 2011 jste tvrdil v souvislosti s možnou podporou Zemana v přímé volbě, že nedopustíte návrat k marasmu, ve kterém se strana nacházela v letech 2002 a 2003. Najednou je všechno jinak a mluvíte o spojenectví s ním.
Marasmus, ke kterému došlo v soc. dem. v těchto letech, kdy se strana rozhádala a málem rozpadla ve věci volby prezidenta republiky, už ČSSD překonala. Postavili jsme v této volbě vlastního prezidentského kandidáta. To se např. před pěti lety soc. dem. neodvážila a připojila se ke kandidatuře zelených – pana Švejnara. Po těchto pěti letech jsme kandidovali Jiřího Dienstbiera, získal 830 tisíc hlasů. Myslím, že nikdo nemůže jeho výsledek označit za špatný. Když neprošel do druhého kola, podpořili jsme hodnotově bližšího kandidáta, kterým byl Miloš Zeman. Soc. dem. je dnes v mnohem lepší situaci, než byla po prohraných prezidentských volbách v roce 2003. Mým cílem je nepřipustit tehdejší rozklad a marasmus, který vedl k tomu, že soc. dem. dostala ve volbách do Evropského parlamentu ani ne deset procent. Dnes naše preference rostou a jsme favority pro příští sněmovní volby i po prezidentské volbě.
Jak se cítíte jako předseda strany, když vidíte, jak se polovina vašich místopředsedů předhání v tom, kdo se dřív sesoc. jde se Zemanem a pogratuluje mu? To na jednotu nevypadá.
Pokládal jsem za slušnost, abych panu prezidentovi vzápětí po zvolení pogratuloval, tedy v sobotu večer, a ten den jsme se také dohodli, že se sejdeme. Termín schůzky jsem ponechal na tajemníkovi. Pokud jde o věci, které se týkají některých místopředsedů, zvykl jsem si nekomentovat jejich konání přes média. Myslím, že toto si musíme vyřešit doma, uvnitř soc. dem. Řekl bych, že i prezidentská volba byla jistá zkouška toho, jak dem. unese zátěž. Protože to, co nás čeká po roce 2014, pokud vyhrajeme volby, bude mnohem náročnější. Musíme reálně změnit situaci v zemi, pomoci lidem, kteří do nás vkládají své naděje. Byl bych proto rád, abychom na sjezdu zvolili takové vedení, které tuto zátěž unese.
Nemáte obavy, že část členů přejde do Zemanovy SPOZ?
Řekl bych, že v řadě případů tyto odchody soc. dem. prospěly. Mám na mysli třeba senátora Drymla nebo senátora Palase. Ale nemyslím, že by soc. dem. měla ztrácet ve prospěch SPOZ. Bude důležité, aby se soc. dem. vnitřně neštěpila. Jsem totiž přesvědčen, že nejlepší šancí na nějakou dlouhodobou integraci levice je silná a soudržná soc. dem. A pokládám za paradox, že dnes mluví o integraci lidé, kteří odešli ze soc. dem. a zakládají nové politické subjekty. To je přesně dezintegrace levice.
Bylo pro vás velké sebezapření pozvat Zemana na sjezd?
Po pravdě řečeno, a říkal jsem to i Miloši Zemanovi, pozval bych i Karla Schwarzenberga, byť s menší radostí.
Co když oslabí vaši pozici? A taky pozice Jiřího Dienstbiera a Lubomíra Zaorálka, kteří patří k vašim spojencům?
Toho se nebojím. Myslím, že delegáti sjezdu budou chtít zvolit takové vedení, které soc. dem. posune dopředu a připraví na to, aby vyhrála čtvery volby, které nás příští rok čekají. Nemyslím, že delegáti budou chtít zvolit vedení slabé, které se nechá řídit z Hradu nebo z jakéhokoli jiného místa.
Které je to silné a které to slabé vedení?
Nemám ambici diktovat delegátům sjezdu složení stranického vedení. Zmíním pouze dvě jména. Jedno je Michal Hašek, který by měl pokračovat jako statutární místopředseda. Druhé je Jiří Dienstbier.
Zeman, zdá se, vycouval z představy sjednocené levice, ale co se vám na ní tak nelíbí?
Mám pocit, že šlo o balónek, který byl vypuštěn v povolební euforii, ale ve skutečnosti je to bublina, která splaskla. Srovnávat ČR se Slovenskem v tomto ohledu není možné. Na Slovensku se komunisté přejmenovali, pak se zdiskreditovali v pravicové vládě, do které vstoupili v rámci protimečiarovské koalice. Pak vypadli z parlamentu a pak je teprve Robert Fico pohltil. U nás je to jinak. Naši komunisté nikdy do vlády nevstoupili, jsou zastoupeni ve Sněmovně a naše historická zkušenost jako soc. dem. z období po roce 1948 je taková, že se nemůže integrovat se stávající komunistickou stranou. A pokud jde o ty marginální strany, které si založili naši bývalí předsedové po svém odchodu v rámci dezintegrace, pak myslím, že LEV-21 žádnou perspektivu nemá a SPOZ je pro nás do jisté míry nečitelná strana. Jde o dočasný projekt, jehož hlavní smysl byl podle mě naplněn tím, že se Miloš Zeman stal prezidentem.
Říkáte, že chcete napravit pravicové reformy. Koncem loňského roku jste nenechali na vládě nit suchou kvůli zvýšení DPH a nakonec jste přiznali, že v případě vítězství ve volbách sazby ponecháte.
Nikde není garance, že se sníží ceny, pokud bychom snížili DPH. Řekli jsme, a před volbami to zopakujeme, že naše vláda nebude pokračovat ve zvyšování DPH. Budeme se snažit získat daňové příjmy jinde, a to progresívními daněmi, zvýšením daňového zatížení firem, zejména těch velkých, zdaněním hazardu, omezením daňových úniků. Chtěl bych předložit sjezdu ke schválení také záměr obnovit projekt registračních pokladen. I tady podle mého existuje prostor pro omezení daňových úniků. Sazby DPH by měly zůstat dvě. Zrušit chceme rovnou daň a poplatky ve zdravotnictví. Zůstat by měl jen poplatek za stravu v nemocnicích, který chceme zastropovat třiceti dny. Rozhodně nechceme, jako ODS a TOP 09, slibovat něco, co pak porušíme.
To je sice hezká kritika, ale copak jste neslibovali zrušení imunity, zvýšení pravomocí NKÚ a nakonec to vámi ovládaný Senát poslal ke dnu?
To jsou vážné chyby našeho senátorského klubu, které soc. dem. napraví.
Vypadá to, jako by vaši senátoři byli spíš „odbojovou“ skupinou než uskupením, které by mělo vedení strany pod kontrolou.
Povaha Senátu je jiná. Senátoři jsou zvoleni sami za sebe, byť s podporou naší strany. Náš senátorský klub má relativně svobodomyslné vedení, což ne vždy pomáhá vytvářet jednotný obraz politiky ČSSD. Vzhledem k tomu, že se velká klubu účastní stranického grémia, tak si myslím, že senátní vedení je někdy až příliš svobodomyslné. To vnímám jako něco, na co se vedení strany musí soustředit, aby se podobné zbytečné chyby neopakovaly.
Počítáte ještě s předložením zákona o majetkových přiznáních, který prosazuje i Miloš Zeman?
V tomto volebním období jsme ho již předložili, ale nebyl přijat. Pracovní skupina připravuje novou verzi. Byl bych rád, kdyby nový návrh držel zásadu plošného majetkového přiznání všude tam, kde bude závažné podezření, že majetek nebyl nabyt z legálních příjmů. Na rozdíl od koalice, která chce přiznání jen pro úzký okruh ústavních činitelů, by se zákon měl vztahovat na všechna podezření v souvislosti s nabytím majetku, která bude evidovat finanční úřad nebo na která přijde státní zastupitelství v rámci prošetřování trestné činnosti.
Koalice kritizuje, že zákon bude podněcovat k udavačství a že půjde o trestání úspěšných lidí.
Cílem není zahlcení finančních úřadů. Zákon by se měl vztahovat na velké majetky a na rozdíly z hlediska vykazovaných a zdaňovaných příjmů a nabytého majetku. Když jsem byl na ministerstvu financí, poukazovaly finanční úřady na lidi, kteří nabývali obrovské majetky a přitom nikdy nevykázali žádné příjmy, nepodali daňové přiznání. Upozorňovali, že tito lidé nejsou v evidenci úřadu, a tak není žádný titul, ze kterého by k nim šla kontrola kvůli tomu, z jakých peněz si majetky pořídili. Takže nejde o nástroje k tomu, aby si někdo ventiloval nějaké sociální frustrace, ale aby daňová správa dostala konečně nástroj, po kterém roky volá. Pokud by se nám zákon nepodařilo prosadit ještě do voleb, jak to zatím vypadá, chceme ho mít připravený, abychom ho rychle předložili po volbách.
Druhý důchodový pilíř se zatím nesetkal s velkým zájmem lidí. Cítíte i svou odpovědnost za to, že lidé se do nové formy spoření na stáří nehrnou?
My v těchto dnech rozjíždíme kampaň, ve které chceme občanům dát nezkreslené informace o rizicích druhého pilíře. Dosavadní kampaň je komerční a má za cíl získat klienty za každou cenu. I kalkulačka, která je na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí, vychází z velmi optimistického zhodnocování vkladů v penzijních fondech. Ano, je možné, že nízký zájem může plynout i z toho, že soc. dem. nedoporučuje občanům jít do druhého pilíře a že počítáme s jeho zrušením po volbách. My jsme banky a fondy upozornili, že ČSSD se necítí vázána současnou podobou důchodové reformy. Důležité je, že občané o své finanční prostředky, které do fondu nyní vloží, nepřijdou. Dáme jim možnost, aby se vrátili do průběžného systému se zachováním původních nároků nebo aby si prostředky převedli do třetího pilíře, tedy do individuálního spoření, které chceme rozvíjet.
Lidé se tedy bát nemusejí, ale co banky a fondy, které do nové reformy investují? Nebojíte se arbitráží?
Neobávám se, protože jsme včas zrušení druhého pilíře avizovali. Platí, že je racionální spořit si na důchod od mladého věku. Problém je v tom, kde na to mají lidé vzít. To není jen o tom, že soc. dem. před druhým pilířem varuje. Ale je to také odraz sociální reality, kdy mají lidé problém zabezpečit rodinu, a tak nemají peníze na to, aby si masově spořili na důchod.
Hned po schválení církevních restitucí jste slibovali, že půjdete k Ústavnímu soudu. Proč jste se tedy nepřipojili ke stížnosti, kterou do Brna už poslali véčkaři?
My jsme upřednostnili kvalitu stížnosti před rychlostí. Jde o rozsáhlé majetkové přesuny, tak nechceme, aby naše stížnost byla jen plácnutí do vody.
Tvrdili jste, že se pokusíte s církvemi domluvit snížení finančních kompenzací...
Naturální restituce se již rozjíždějí. Budeme-li ve vládě po příštích volbách a proces naturálních restitucí nebude dokončen, pak budeme trvat na tom, aby byly plněny podmínky zákona. Tedy aby nedocházelo k benevolentnímu postupu příslušných úřadů, na které, předpokládám, budou vyvíjeny tlaky, a také aby všechny sporné případy byly prověřeny soudy. Aby nebyly v budoucnu spory, zda nebyly vydány majetky bez právního titulu. Po volbách pak budeme chtít jednat s církvemi, aby se celková částka snížila. Ve své stížnosti uvádíme, že částka neodpovídá reálnému ocenění majetku, který církvím nebyl vydán. Navíc tu byl nerovný přístup vůči restituentům, kteří byli odškodňováni v devadesátých letech. Ani církve neexistují ve vzduchoprázdnu a ve chvíli, kdy se krátí prostředky pro sociálně nejpotřebnější, chybějí peníze na léčbu závažných onemocnění, kdy vláda nemá peníze, aby zaplatila veřejně prospěšné práce pro nezaměstnané, měly by církve svůj postup modifikovat.
Zdroj: Právo (9.2.2013)
