8. července 2016
Rodiny s více než jedním dítětem budou moci příští rok ušetřit až několik tisíc korun. Rozhodla o tom vláda na svém včerejším zasedání, když schválila balík daňových změn.
Daňové zvýhodnění se ve srovnání s letošním rokem na druhé dítě zvýší od příštího roku o 2400 korun ročně, na třetí a každé další dítě pak o 3600 korun ročně. Roční daňové zvýhodnění činí v současnosti u jednoho dítěte 13 404 korun, u druhého 17 004 korun a u třetího a každého dalšího 20 604 korun. Daňové změny musí ještě schválit Sněmovna a Senát.
„Vláda snižuje daňové zatížení pracujících rodin s dětmi. Příští rok by tak ve srovnání s letošním rokem měla sleva na dani na druhé dítě stoupnout o 200 korun měsíčně na celkových 19 404 korun ročně a na třetí a každé další dítě o 300 korun měsíčně na celkových 24 204 korun ročně," uvedl po jednání vlády její předseda Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Současně se zpřísní podmínky pro vyplácení daňového bonusu na vyživované děti. Příjmy z nájmu a kapitálového majetku se nebudou jako dosud započítávat do limitu příjmů, který je nutný pro získání bonusu. Daňový bonus na vyživované děti se nově poskytne pouze těm poplatníkům, kteří dosahují aktivních příjmů, to znamená příjmů ze závislé činnosti nebo příjmů ze samostatné činnosti, schválila vláda. Lidé si totiž podle ministerstva financí často uměle navyšují potřebný základ například právě příjmy z fiktivního nájmu.
Nyní může daňový bonus na vyživované dítě uplatnit poplatník, pokud jeho roční příjmy dosáhly alespoň šestinásobku minimální mzdy. Do limitu se započítají příjmy ze zaměstnání, z podnikání, z nájmu i kapitálového majetku. Změnu si vyžádal rostoucí počet podvodů v souvislosti s bonusem a rostoucí objem vyplácených bonusů. Daňový bonus vzniká tak, že po uplatnění slevy na dítě se daň kvůli nízkým příjmům dostane do záporné hodnoty. Stát pak tuto „zápornou daň" vyplatí – ročně to může být až 60 000 korun. Schválený balík daňových změn nově dává obcím možnost zvýšit maximální sazbu poplatku za vjezd do vybraných částí měst. MF navrhuje růst z nynějších maximálních 20 na 200 korun.
Do zákona o DPH se nově zavádí institut tzv. nespolehlivé osoby. Tou se může stát fyzická nebo právnická osoba, pokud závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě DPH. Nespolehlivou osobou se ze zákona také stane nespolehlivý plátce DPH, jehož registrace k DPH byla zrušena. Označení nespolehlivého plátce zavedl zákon v roce 2013.
Za nespolehlivou je nyní považována například firma, která dluží za poslední minimálně tři měsíce na DPH více než 500 000 korun, uvedla ČTK. Za nespolehlivou je považována i ta firma, která nemá v pořádku daňové doklady a úřad jí vyměří daň alespoň 500 000 Kč, a také podnik podezřelý z účasti na podvodu. Počet nespolehlivých plátců v registru plátců daně z přidané hodnoty loni stoupl o 3401 firem na 3554.
Proti daňovým únikům navrhlo ministerstvo financí rozšířit přenesenou daňovou povinnost, a to o případy, kdy jsou obchody hrazeny virtuální měnou. Přenesená daňová povinnost je založena na principu, že při poskytnutí služeb nebo zboží nepřiznává DPH prodejce, ale odběratel. Opatření se netýká koncových drobných spotřebitelů, ale plátců DPH, tedy firem a podnikatelů. MF také navrhlo stanovit pro příjmy ze závislé činnosti malého rozsahu (do 2500 Kč) obdobný daňový režim, který platí pro dohody o provedení práce. To znamená, že tyto příjmy budou podléhat srážkové dani 15 procent a neprojeví se v obecném základu daně poplatníka daně z příjmů fyzických osob.
Zdroj: Právo
