Provoz klášterů skončil ztrátou, to musíme změnit, říká starosta Krumlova

24. ledna 2017

Otevření klášterů a zlepšení dopravy ve městě jsou nejviditelnějšími úspěchy krumlovské radnice v čele se starostou Daliborem Cardou. Kritiku sklízí za provoz rozvojového fondu a absenci akvaparku. „Prakticky každý občan, který mi chce něco vyčíst, řekne, že nemáme venkovní bazén. Ale aby se vyplatil, musel by mít spoustu atrakcí, a to už není v silách města vybudovat,“ říká starosta Českého Krumlova Dalibor Carda.

carda.jpg

A neslíbila rada voličům, že akvapark začne řešit?

V programovém prohlášení jsme to měli. Nejdřív ale musíme v celé sportovní zóně najít tepelné, energetické, světelné a další úspory. Třeba bazén potřebuje lepší izolace a stroje, nebo zavedení vody z vlastního vrtu. Až peníze uspoříme a budeme mít na provoz venkovního bazénu, seženeme finance na stavbu akvaparku.

Široká koalice na radnici se po vystoupení ODS na konci prosince ztenčila. Už jste nahradili dva zástupce ODS?

Minulý týden jsme se na jednání se zbytkem koalice dohodli, že bychom jmenovali do rady města za Jana Vozábala členku ČSSD Ivanu Ambrusovou a jako jednatel služeb města by nastoupil po Petru Kubalovi starosta z Větřní Antonín Krák. Mrzí mě, že ODS vystoupila z koalice, protože její členové udělali v radě, rozvojovém fondu i službách města kus práce a mohli to využít v příštích volbách.

Ale ODS tvrdila, že ve městě je vidět málo práce, třeba v kasárnách ve Vyšném?

Oživení kasáren je složité, je to obrovské území s rozlohou 24 hektarů. Do začátku volebního období jsme počítali s projektem Krumlovia, jehož představitelé tam chtěli vybudovat univerzitní městečko. Z toho ale sešlo, tak jsme si nechali od jednoho z největších developerů v zemi zpracovat analýzu na využití tohoto území. Z ní vyšlo doporučení rozdělit kasárna na menší části a hledat pro ně investory, protože to nejde zvládnout najednou.

Čím v kasárnách začnete?

Přípravou pozemků na individuální výstavbu. Do severní části areálu se může vejít 60 až 70 rodinných domů. Objevují se i první investoři, například jeden francouzský má zájem v této oblasti zmodernizovat budovy po armádě a udělat tu komplex pro služby seniorům.

Krumlovskou raritou je opozice vlastní strany vůči starostovi. Proč neslyšíte na argumenty, že rozvojový fond má přinášet městu víc peněz?

Je pravda, že rozvojový fond je asi největším sporem mezi mnou a stranickými orgány ČSSD v Krumlově. Pořád chtějí, aby fond odváděl víc peněz do pokladny města. Ale já jim pořád zdůrazňuji, že fond je opravdu od názvu rozvojový. To znamená, že peníze, které vydělá, slouží k dalšímu rozvoji města.

Co třeba za fondem stojí?

Díky fondu se nám podařilo zvládnout obnovu synagogy, Fotoatelieru Seidel nebo celého jižního meandru Vltavy s kamennými terasami a zahradním domkem Egona Schieleho. Rozvojový fond měl na starosti i kláštery. Kdyby neopravil jejich střechy, spadly by dřív, než bychom je stihli opravit.

Jeho odpůrci namítají, na co si drží na účtě čtyřicet milionů?

Potřebuje mít připravené peníze na modernizaci autobusového nádraží, kterou jsme mu svěřili. Pokud chci změnit tak velký kus území, musím na to mít připravené peníze. S obnovou nádraží, které je letitou ostudou Krumlova, začneme na jaře.

Největším problémem před komunálními volbami byly pro místní věčné kolony aut napříč Krumlovem. Jak moc pomohla úprava křižovatky u Vltavy?

Po vybudování světelné křižovatky u Porákova mostu se to výrazně zlepšilo a semafory jsou schopné odbavit 22 tisíc aut denně bez větších komplikací. Ještě jsou tam mezní situace při odjezdu z tovární zóny a v létě při návratu lidí z lipenských chatových oblastí. To se stává, že kolony do Kájova jsou. Ale celkově je průjezd touto křižovatkou bezpečný a téměř plynulý.

Jaké další novinky v dopravě ještě chcete do voleb stihnout?

Jednáme s Ředitelstvím silnic a dálnic o další úpravě strategického uzlu u Porákova mostu. Teď je na řadě rozšíření odbočovacího pruhu, který vede z Budějovic směrem na Kaplici a do Větřní, aby byl delší a mohl auta roztřídit. Kvůli tomu se prostor od nové světelné křižovatky směrem do Budějovic vysune víc do řeky, vznikne tam opěrná zeď a rozšíří se chodník, aby byl bezpečnější. Letos budeme projektovat, příští rok stavět.

Cíle dostat tady cyklisty a chodce pod most jste se vzdali?

S tím počítáme ve velké studii Povltavské cyklostezky, kterou jsme zadali pro všechny obce, jež jsou podél Vltavy od hráze Lipna až do Zlaté Koruny, kde by se měla napojit na cyklostezku z Boršova. V části, která má vést tady Pod Kamenem, to znamená v silnici, kterou budeme rozšiřovat, počítáme s tím, že se jediný přechod, který je nyní na křižovatce u Porákova mostu, odstraní a půjde pod most.

Jak to pomůže nejrušnější křižovatce ve městě?

Když nasměrujeme chodce a cyklisty po vlastní trase a z křižovatky u Vltavy úplně zmizí, zvýší se tu průjezdnost o další tisíce aut. Protože se prodlouží odbočovací pruh od Větřní a v opačném směru z Větřní do Budějovic už nebude řízena doprava ani světly, ale pouze tam bude varovná oranžová. A podobně to bude od Kájova.

Chystáte se v příštích volbách znovu obhajovat post starosty?

Mě ta práce hrozně baví a na rozdíl od opozice si nemyslím, že by se v Krumlově nic nedělo. Myslím si, že za radnicí je vidět kus práce, a kdo chce, tak ji vidí. Otevřeli jsme kláštery a odpočinkovou zónu jižní terasy, obnovili kilometry inženýrských sítí, vylepšili školy. Chtěl bych ještě jedno volební období zkusit, uvidím, jak se ke mně postaví lidé.

Co lidé říkají o klášterech?

Ještě jsem nedostal žádnou negativní odezvu. Všichni říkají, je to nádhera, je to krásně spravené, jsme na to hrdí, že to tu je. Průšvih je, že první rok provozu klášterů skončil s desetimilionovou ztrátou. To musíme změnit a už jsme s tím i začali.

Zdroj: Mladá fronta DNES    

Blogy