15. listopadu 2012
Rozhovor místopředsedy ČSSD Jiřího Dienstbiera pro Ekonom.
* Proč vůbec chcete být prezidentem?
Kdybych takovou možnost nevyužil, tak bych si to jednou vyčítal. Kdo by nechtěl ovlivnit nějakým zásadním způsobem to, co se v České republice děje?
* Lidé mají v paměti Tomáše Garrigua Masaryka. Důstojného bělovlasého kmeta s dlouhou kariérou. Vám je 43 let.
Já to považuji za výhodu. Prezidentská funkce je u nás hodně mýtizovaná, úřad by se měl vykonávat daleko civilněji. Prezidentem nemusí být vysloužilý politik, který funkci dostane za odměnu jako přilepšení k důchodu. Střední věk dává člověku více sil, aby efektivně prosazoval své záměry.
* Za předchozími prezidenty, Václavem Havlem i Václavem Klausem, přece jen už něco bylo. Co je za vámi?
Pokud mám uznat, že za nimi něco bylo, tak to mohu udělat jen v případě Václava Havla. Tím myslím jeho úsilí o svobodu před rokem 1989 a jeho neuvěřitelnou statečnost. Za to si zaslouží ohromnou úctu. K jeho účinkování v roli hlavy státu bych ale už měl řadu výhrad.
* Je ale vaše dosavadní politická kariéra skutečně dostatečnou vizitkou ke zvolení prezidentem republiky?
Moje zkušenost s politikou je větší než u většiny jiných. Do politiky jsem se narodil, vyrůstal jsem v prostředí Charty 77 a pro moje rodiče bylo samozřejmé vystupovat veřejně na obhajobu věcí, které považovali za správné. Já sám byl ve studentském hnutí, v jedné ze skupin, které pořádaly v roce 1989 manifestaci k výročí 17. listopadu. Za studenty jsem byl poslancem, znám pražskou politiku a nyní i senát. To není zanedbatelný zápis, zda je dostatečný, si už musí každý vyhodnotit sám. Na druhou stranu mám i svoji profesi právníka, nejsem tedy na politice existenčně závislý, což je také důležité.
* Může prezident přispět v boji s ekonomickou krizí?
Exekutivní pravomoci má vláda, snad s výjimkou jmenování členů bankovní rady. Prezident ale může pomoci vytvářet určitou společenskou atmosféru, otevírat podstatná témata, moderovat debatu. Protože hraje důležitou roli v zahraniční politice, měl by vytvářet předpoklady pro to, aby Česká republika udržovala dobré ekonomické vztahy se světem.
* Jmenoval byste snad nějakou úplně jinou bankovní radu ČNB než tu dnešní, po všech stránkách tolik euroskeptickou?
Asi bych o složení bankovní rady uvažoval jinak než Václav Klaus, nejsem ale ekonom, a tak bych se opíral o doporučení expertů.
* Co od vašeho případného prezidentství mohou očekávat podnikatelé?
Pro podnikatele může být na prezidentovi zajímavé to, co se týká Evropské unie. Usiloval bych o obnovení dobrých vztahů, aby se Česká republika nedostala až na okraj integrace. Klíčovými záležitostmi jsou hospodářská a politická unie včetně unie bankovní. To vše velice ovlivní podnikatelské prostředí v České republice. Co se týče eura, tak dnes samozřejmě není vhodný okamžik pro vstup. Věřím nicméně, že se eurozónu podaří zachránit a že opět bude ve výhledu několika let dobře fungovat. Pak, pokud budeme splňovat podmínky, by pro nás mohla být společná měna výhodná.
* Jste tedy zastánce těsné integrace, dalších unií včetně té bankovní?
Určitě. Ukázalo se, že Evropská unie bez prohloubení hospodářské i politické integrace nemůže fungovat. Zachování eurozóny je životně důležitá otázka, i když v ní nejsme. Pokud se zhroutí, tak se sesypou i klíčové evropské ekonomiky, to by nás přece tvrdě zasáhlo.
* Právě se debatuje o návrzích, aby se v Evropě vše institucionalizovalo. Mluví se o ministru zahraničí a evropské armádě.
Považoval bych za vhodné, aby exekutiva zůstala na úrovni evropské komise. Pokud v Evropě něco posilovat, tak komisi. A nevytvářet nové instituce.
* Bojíte se rozpadu Evropské unie?
Buď se integrace bude prohlubovat, nebo se postupně začne drolit. To by nebylo dobré ani pro ekonomiku, ani pro evropskou kulturu. Z toho plyne dost i pro náš přístup k celé věci. Představa, že členy unie nebudeme, či zůstaneme někde na okraji, což kvůli politice Nečasovy vlády reálně hrozí, je nesmyslná. I když se na jednotlivých evropských rozhodnutích nebudeme podílet, stejně nám budou okolnostmi vnucena.
* U nás i v Evropě se rozproudila debata, zda se mají konsolidovat rozpočty, nebo státními zásahy podpořit výrobu.
Nestačí jen škrtat, zejména ne v té extrémní podobě, jako to dělá český kabinet. Ukazuje se to jako neefektivní, místo toho je nutné podporovat veřejné služby, investice, vzdělání, vědu a výzkum. K tomu by měly sloužit i evropské peníze.
* Když mluvíme o investicích – tou největší by mohl být Temelín. Má se dostavět?
Nerušil bych existující jaderné elektrárny, měly bychom využít přinejmenším jejich životnosti. Nejsem si však jistý, zda je efektivní investovat do stavby dalších jaderných bloků. Snad by bylo lepší soustředit se na investice do úspor a menších zdrojů energie. Navíc není jasné, jaké technologie v době dostavby Temelína, tedy po roce 2020, budou k dispozici. Rozhodujeme se ve zlomové době, která může přinést nové pohledy na energetické zdroje.
* Co když budete prezidentem v době pravicových vlád, a ty vám budou chtít privatizovat veřejné služby. Budete takové zákony vracet?
Prezident má respektovat vládu a nezasahovat do běžné agendy. Hranicí by pro mě bylo ohrožování lidských práv včetně práv sociálních, která jsou garantována ústavou i mezinárodními dohodami. Samotná privatizace patří k exekutivním rozhodnutím, a tam veto na místě není, i když bych zrovna nemusel považovat za správné privatizovat ruzyňské letiště nebo budějovický Budvar.
* Co třeba privatizace zdravotních pojišťoven?
Tam si veto představit umím velice dobře, pokud bych dospěl k názoru, že je ohroženo zdravotnictví jako veřejná služba.
* A podepsal byste, jako prezident, zákon o církevních restitucích?
Je zjevné, že k nějakému majetkovému narovnání musí dojít. To, co protlačuje Nečasova vláda, ale není spravedlivé a porušuje to princip rovného přístupu. Restituční zákonodárství bylo postaveno na principu zmírnění některých majetkových křivd, zatímco tento návrh požaduje úplné odškodnění, a k tomu hluboko prolamuje hranici roku 1948. Vracel by i to, o co církve přišly podle pozemkové reformy z roku 1919 a její revize z roku 1947. Takový návrh bych vetoval.
* Dvacet let po listopadu 1989 se v Česku mluví o „blbé náladě“, část populace si dokonce myslí, že za komunismu bylo lépe...
To, že naštvanost lidí je ohromná, je fakt. Je mi to strašně líto, protože v roce 1989 byla očekávání úplně jiná. I já myslel, že obnovíme ekonomiku a že se svobodou přijdou také podstatně lepší sociální podmínky. To, co se tu děje, nás vede úplně jinam. Dvacet let po listopadu bych nečekal, že tu řada lidí bude mít problém udržet si bydlení, nakoupit jídlo nebo zaplatit léky. Tehdejším programem určitě nebylo vyměnit určitou sociální důstojnost za nominální svobody.
* Není tomu ale tak, že disidenti a později reformátoři bohužel slibovali to, co se reálně uskutečnit nemohlo? Tedy štědrý sociální stát, na který nemáme.
Šílená je hlavně politika současné koalice, její škrty za každou cenu, které likvidují ekonomiku a stejně vytvářejí jeden rekordní schodek za druhým. Vymlouvají se na krizi, ale nevysvětlují, proč ta stejně tvrdě nedopadá na sousedy. Na Polsko, Slovensko, Německo ani na Rakousko. Důležitý je i morální zřetel, a tam za jednoho z hlavních viníků vidím Václava Klause. Ještě jako ministr financí a premiér prosazoval politiku, která od etických hledisek odhlížela. Počínaje oním nerozlišováním čistých a špinavých peněz přes podivné privatizační vazby a s nimi spojené zmínky o švýcarských kontech až po opoziční smlouvu, která korupční prostřední prohloubila. To už se rezignovalo na principy zcela a z vládnutí se stal čistě mocenský handl. I spolupráce Václava Klause a Miloše Zemana má na dnešním stavu velký podíl.
* Mluvíte o parcelaci státu a korupci. Vy ale máte Davida Ratha...
Korupcí je zasažen celý systém, týká se všech stran. Nutná ale jsou systémová opatření, zásadní je uzákonit majetková přiznání. Je tu mnoho lidí, jejichž jmění zjevně neodpovídá tomu, co legálně mohli vydělat. Upravit by se měl lobbing, zakázat neprůhledné vlastnictví společností, tedy anonymní akcie. Chybí úprava státní služby, přitom bez ochrany úředníků před tlakem politických nadřízených nedosáhneme kvalitního rozhodování státní služby. Prezident na to vše může upozorňovat a nedovolit, aby tato témata zapadla.
* Proč je Miloš Zeman v preferencích před vámi?
Snad proto, že je 10 let na Vysočině a lidé mají tendenci zapomínat. Rád mluví o majetkových přiznáních, a přitom přijal na kampaň 50 tisíc od hejtmana Jaroslava Palase, který odmítl nechat do svého majetku sebeméně nahlédnout.
* Co když příští volby do sněmovny dopadnou tak, že za vámi přijedou na Pražský hrad a řeknou: My tu velkou koalici stejně chceme.
Prezident by měl respektovat vítěze voleb a sestavením vlády pověřit zástupce vítězné strany. Pokud se ve sněmovně vytvoří jasná většina, a ta se dohodne, tak s tím prezident může nesouhlasit, ale nezbude mu stejně nic jiného, než takovou vládu jmenovat. Protože ona většina poslanců si to nakonec stejně vynutí a prezident by neměl vyvolávat krizi.
* Velká koalice ale není tak aktuální. Zato předseda ČSSD Bohuslav Sobotka připravuje veřejnost na možnost své vlády s komunisty. Takový kabinet byste jmenoval?
Pokud by vznikla taková většina v poslanecké sněmovně a jasně řekla, že se dohodla na vytvoření vlády, tak by to prezident měl respektovat. Takže na jasnou otázku i jasná odpověď: jmenoval.
* To by vám, jako bývalému disidentovi, nevadilo?
Současný růst komunistické strany je překvapivým výsledkem více než dvacetiletého úsilí o svobodnou společnost. Hlavně současná vláda by se měla zamyslet: Jak je možné, že řada lidí začíná za lepší variantu považovat volbu komunistické strany? Odpověď není nijak těžká. Před 20 lety nikdo nepočítal s tím, že se opustí sociální rozměr společnosti a ustane snaha, aby společnost každému nabízela důstojné podmínky pro život.
* Je vůbec možné v konkurenci zemí jako Čína nebo Indie udržet sociální stát, který jsme tehdy měli před očima?
Chcete rezignovat na evropskou civilizaci? Ta je snad založena na humanistickém přístupu, na tom, že každý člověk má právo jak na svobodu, tak na sociálně důstojné postavení. Pokud opustíme princip, že společnost má být budována pro všechny a nikoli jen pro privilegovanou skupinu, tak opustíme základ. I proto je potřebná integrace, protože v globalizovaném světě ani země podstatně větší než Česká republika nemá šanci takové hodnoty uhájit.
* Tvrdíte, že prezident nemá dělit společnost. Když tu bude vláda ČSSD s podporou komunistů, lze čekat vlnu protestů. To by společnost nedělilo?
Nedělil by ji prezident, ale celková situace. Pokud by tu levicová většina vznikla, tak na základě demokratických voleb.
* Ta ale nevznikne samovolně a předáci ČSSD jsou při takových plánech aktivní.
To je přirozené. Pokud sociální demokracie vyhraje volby a v parlamentu vznikne levicová většina, tak bude normální, že se o ni opře. Jejím cílem, a slibuje to i svým voličům, je přece prosazení určitých představ, vláda velké koalice by naopak byla jejich opuštěním. Každá politická strana se pokouší prosadit svůj program, to je legitimní.
* Co kdyby vám na Pražský hrad přišel návrh vyznamenat bratry Mašíny?
Bratry Mašíny považuji za vrahy, bylo by pro mě naprosto nepřijatelné, abych ocenil někoho, kdo podřízl bezmocného, omámeného, svázaného člověka. To je sprostá vražda za jakýchkoli okolností. Pokud se tvrdí, že vedli soukromou válku s komunistickým režimem, tak je nutné říci, že podle válečného práva je zabíjení zajatců považováno za zločin.
* Levicový prezident, levicový parlament, levicová vláda. Čeho by se pak měli obávat podnikatelé. Znárodňování?
Neměli by se čeho obávat. Naše ústava garantuje ochranu vlastnického práva, vyvlastnění připouští jen za výjimečných okolností. Ani komunisté nemají v programu porušování vlastnických práv. Navíc si myslím, že určitá změna hospodářské politiky by i podnikatelům mohla vyhovovat. Přinejmenším těm, kteří jsou závislí na exportu, protože hloupá protievropská politika, která se tu teď dělá, jim může zkomplikovat život. Nemohou být nadšeni ani fanatickým škrtáním v rozpočtu, protože pokud je ve světě krize, tak přece existuje i domácí poptávka. Když vláda v příštím roce vezme jen důchodcům na valorizacích devět miliard korun, jde o docela slušné tržby. I majitelé restaurací vám řeknou, že mají poloprázdno, a podobné je to v jiných službách. Změnu by uvítalo dost lidí.
Zdroj: Ekonom (15.11.2012)
