19. prosince 2011
Rozhovor předsedy ČSSD Bohuslava Sobotkypro Hospodářské noviny z 16.12.2011.
Směřujeme do horších časů, říká předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Zároveň odmítá, že katastrofální dluhy evropských zemí jsou způsobené tím, že si Evropa žila čtyřicet let nad poměry. Záchrana eurozóny je podle Sobotky jedinou cestou, jak chránit v globální konkurenci model evropského sociálního státu. Proto má podle něj se záchranou eura pomáhat i Česko.
* HN: Můžete slíbit, že ČSSd podpoří přímou volbu prezidenta i v Senátu?
Nemohu garantovat hlasování senátorů, ale udělám vše, aby Senát novelu ústavy schválil. A celé vedení ČSSD udělá totéž. Řada našich senátorů je upřímně přesvědčená, že přímá volba je správná věc. A ti, co o tom přesvědčeni nejsou, kandidovali za stranu, která to měla ve volebním programu. Důrazně jsme naše senátory požádali, aby přímou volbu podpořili a neposílali ji zpět do sněmovny s pozměňovacími návrhy.
* HN: Přímá volba vám nemůže vyhovovat. V parlamentu máte dobrou výchozí pozici, abyste mohli poprvé mít vlastního prezidenta.
Ať počítám, jak počítám, i kdybychom měli velký úspěch v podzimních senátních volbách, nebudeme mít dost hlasů na zvolení sociálnědemokratického kandidáta. Určitě bychom museli jít do nějakého kompromisu, což si nyní nedokážu představit. V přímé volbě máme naopak dobrou šanci dostat našeho kandidáta do druhého kola. A v něm – díky společenské atmosféře, která se kloní spíše k levici – uspět.
* HN: Proč jste byli jedinou stranou, která přímou volbu podmiňovala omezením pravomocí?
Ústavní změny jsou součástí našeho programu stejně jako přímá volba. A vzhledem k tomu, že jsme v opozici, využíváme každé změny ústavy k tomu, abychom do ní dostali naše představy.
* HN: Jakou logiku hledat v tom, že chcete prezidenta se silnějším mandátem a zároveň s menšími pravomocemi?
To není otázka logiky. My si nepřejeme přechod k prezidentské demokracii. Pravomoci našeho prezidenta jsou nyní větší než v zemích, kde se volí přímo. Na Slovensku nebo v Rakousku musí přímo volený prezident složení bankovní rady centrální banky konzultovat.
* HN: Volby budou za 15 měsíců. Proč jste nám neřekli, kdo bude váš kandidát?
Kolem ČSSD se pohybuje řada osobností, které mají prezidentský potenciál. My se na rozdíl od ODS a TOP 09 neomezujeme jen na straníky. Jméno bude na jaře.
* HN: Jan Švejnar nebo Jan Fischer – jsou tahle jména pravděpodobnější než někdo z ČSSD?
Tahle jména se ve veřejném prostoru pohybují. Lidé mohou chtít za prezidenta někoho, kdo má širší přesah. Zejména v době prohlubujících se hospodářských a sociálních problémů, před kterými stojíme. Když postavíme nezávislého kandidáta, může to být naší výhodou.
* HN: Uvažujete o finančním stropu na kampaň v prezidentských volbách?
Navrhneme ho. Stejně jako u voleb do sněmovny a do Senátu. Budeme požadovat i vyšší transparentnost. Prezidentští kandidáti by měli předložit vyúčtování.
* HN: A předložíte nám konečně vyúčtování kampaně z roku 2010?
My jsme předložili vyúčtování ve stejné struktuře jako ODS. A u příštích voleb, za které budu jako předseda odpovídat, bude vyúčtování mnohem podrobnější. Veřejnost bude mít o naší kampani mnohem víc informací, než nám ukládá zákon. Mým cílem je, abychom v hospodaření strany i v účetnictví měli větší pořádek.
* HN: Mluvíte o tom, že míříme do horších časů. Budete se snažit dohodnout s vládou na nějakém společném postupu?
Ve vztahu k Evropské unii to už děláme. Podpořili jsme možnost, že by se Česko podílelo na stabilizaci eurozóny. Pokud se vláda rozhodne podpořit užší integraci a přijme i nepopulární opatření jako půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu, nebudeme ji z nějakých populistických pozic kritizovat. Berte to jako signál, že ve strategických otázkách o budoucnosti země chceme s vládou najít shodu. S Kalouskem si rozumíme jen v otázce EU
* HN: Zdá se, že s Miroslavem Kalouskem a TOP 09 jste ji už našli. Říká to samé jako vy.
My jsme to s ním nekonzultovali. TOP 09 v logice svého programu a své snahy odlišit se od ODS zaujala proevropský postoj. Podobný jako máme my. Ale je v tom rozdíl. My jsme přesvědčeni, že bez evropské integrace nelze v podmínkách globalizace udržet klíčové prvky sociálního státu.
* HN: evropa bude klíčovým tématem příštích voleb. Skoro to vypadá, že se rýsuje budoucí koalice ČSSd-TOP 09.
Evropská osa tady existuje a jistě má cenu přemýšlet o programové blízkosti. Ale pak jsou tady domácí záležitosti, kde je řada odlišností, které budeme těžko s TOP 09 překonávat. Představa, že nám TOP 09 pomáhá rušit poplatky ve zdravotnictví nebo zvedat firemní daně, to je hodně velká fantazie.
* HN: Je rozumné podpořit dopředu půjčku MMF, když ještě vlastně nikdo neví, jak bude celá dohoda vypadat?
Jak by měla vypadat půjčka, je popsáno docela přesně. Systém je bezpečný a nenarušuje stabilitu veřejných rozpočtů. Česká republika by měla dohodu přijmout jako výrazný signál, že nejsme černí pasažéři a že si uvědomujeme význam eurozóny pro naši životní úroveň. Spolu s evropskými sociálními demokraty bychom rádi do dohody prosadili třeba daň z finančních transakcí, chtěli bychom začít seriózní debatu o harmonizaci firemních daní v EU, mluvit o eurodluhopisech. Teď ale jde o to dát signál, projevit dobrou vůli. O detailech je možné dál jednat.
* HN: Podepsal byste větu, že jednou z příčin krize je fakt, že si evropa žila zhruba posledních 40 let nad poměry?
Nedá se říci, že to v Evropě bylo plošně. Jsou země, které to skutečně rozpočtově nezvládly. Některé, zejména skandinávské, naopak dokázaly mít v době hospodářského růstu přebytek, aniž by omezovaly sociální stát. Nemyslíme si, že důvodem problémů je existence sociálního modelu, ale chování některých států, které nezvládly rozpočtové hospodaření. A pak tu máte i státy, které to zvládly, ale nezvládly regulaci finančního sektoru, který příliš rozbujel. Typickým příkladem jsou Island a Irsko.
* HN: Má sociální demokracie nějaký plán pro případ, že se eurozóna rozpadne?
Především si to na rozdíl od některých českých politiků nepřejeme. A vysíláme vládě jasné signály, že pokud se bude podílet na stabilizaci eurozóny, budeme jí krýt ve sněmovně i v Senátu záda. Kdyby se ale eurozóna rozpadla, bude to mít důsledky, které si asi nedovedeme úplně představit. Jan Švejnar mluví až o osmiprocentním propadu české ekonomiky. Vláda by se pak musela krátkodobě soustředit na potlačení nezaměstnanosti, na krizový management ohledně čerpání prostředků z EU a diverzifikaci exportu, ale to je běh na dlouhou trať.
* HN: Všude v evropě se škrtá v sociálních programech. Řeknete voličům, že na některé sliby nebudou peníze?
Náš hlavní problém je ve spravedlnosti rozložení nákladů. A naše pravicová vláda urputně odmítá, že musejí platit i velcí bohatí. Proto chceme daňovou progresi a druhou sazbu pro firemní daně.
* HN: Progresivní daně z příjmu fyzických osob je jen symbolická věc, která problémy rozpočtu naprosto neřeší.
Za prvé, dnes je opravdu každá koruna dobrá, když se podíváte třeba na to, jak se rozpadl výběr daně od OSVČ, která letos možná jako vůbec první daň v historii skončí v minusu. Daňová progrese ale samozřejmě není jen ekonomická otázka, je to i věc sociální soudržnosti, etického pohledu na věc, jak vůbec udržet společnost pohromadě. Hejtman Palas už kandidovat nebude
* HN: ČSSd prosazuje majetková přiznání a k demisi vyzývá každého politika jiné strany, který se ocitne v jakémkoliv podezření. Jak je pak možné, že je severomoravským hejtmanem stále Jaroslav Palas, který už více než rok tají, kde vzal peníze na svůj penzion?
Fakt, že tu majetková přiznání nejsou, vytváří prostor pro spekulace, které někdy oprávněný základ mají a jinde prostě ne. A Jaroslav Palas už nepovede příští rok kandidátku do krajských voleb. Ze strany ČSSD je to i určitá míra reflexe.
* HN: Znova: jak můžete po lidech chtít majetková přiznání, když váš prominentní člen už víc než rok odmítá říct, kde vzal peníze na penzion, když je jasné, že si na něj vydělat nemohl?
Informace by poskytnout měl. Já ale nemám žádné indicie a ani v médiích se neobjevily žádné důkazy, že by mohlo jít o nelegální financování nebo že by byl porušen zákon. Nevede se ani žádné policejní vyšetřování. ČSSD nemůže nahrazovat finanční úřad. Je to složité téma, vstupují do toho i majetkové poměry ženy Jaroslava Palase, která podniká ve zdravotnictví.
* HN: Nechceme vás chytat za slovo, ale takhle nějak jste odpovídal i v květnu 2005 na otázku, jestli věříte Stanislavu Grossovi, že mu milion na byt půjčil strýček.
Nejsme detektivní agentura ani finanční úřad a zatím neznáme takové indicie a argumenty, abychom Jaroslava Palase vyzývali k odchodu z funkce.
* HN: Martin Kocourek odešel z postu ministra průmyslu a obchodu kvůli nejasnostem v majetku během pár dní.
Ale tam se objevily i nesrovnalosti v jeho vysvětlení.
* HN: Takže je nejlepší vůbec nic neříkat.
Anebo mít důkaz, že politik neříkal pravdu.
