29. dubna 2013
Rozhovor Jeronýma Tejce pro Týden.
Pokud se ČSSD dostane po volbách do vlády, nechá ve funkci pražskou vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou i jejího šéfa Pavla Zemana. O post se nemusí bát ani policejní prezident Martin Červíček, slibuje stínový ministr vnitra JERONÝM TEJC.
* Lenka Bradáčová si stěžovala, že detektivové protikorupčního útvaru předávají žalobcům nepravdivé informace o případech, které prověřují. Šéf protikorupčního útvaru Martinec na ni prý připravoval kauzu. Martinec rezignoval. Znamená to, že měla Bradáčová pravdu?
Byla by chyba, kdyby případ skončil jen tím, že jeden z aktérů odešel. Možná je to logické vyústění, ale samo o sobě to nemůže stačit. Obvinění, které zaznělo, je vážné a neumím si představit, že by se jím dále nezabývaly příslušné instituce. To znamená především vedení státního zastupitelství nebo policie.
* Proč podle vás skončil plukovník Martinec?
To může mít řadu důvodů, které neznáme. Jedním z nich je i ten, že za Lenku Bradáčovou se postavil ministr Pavel Blažek i nejvyšší státní zástupce Zeman. Za plukovníka Martince se nepostavil ani policejní prezident, ani ministr vnitra. Martinec odhadl situaci a pochopil, že stát sám v souboji nemá valný smysl. Neznamená to automaticky prokázání viny z jeho strany.
* Proč se ministr vnitra Jan Kubice Martince nezastal?
To je asi v povaze pana ministra, že není schopen zastat se svých podřízených. Martinec dopadl ještě dobře, na rozdíl od bývalého policejního prezidenta Petra Lessyho, který dnes stojí před soudem. Důležité je, abychom se dozvěděli pravdu a věděli, kdo způsobil tento konflikt – zda pochybil pan Martinec, nebo Lenka Bradáčová, která se ozvala způsobem, který – pokud se její obvinění neprokáže – se dá považovat za překročení určitých mezí.
* Neměla by záležitost vyšetřit Generální inspekce bezpečnostních sborů? Proč se tím zabývají jen kontroloři policejního prezidenta?
Není všem dnům konec. Kdyby bylo podezření ze spáchání trestného činu, tak se k tomu nakonec inspekce dopracuje. Já ale velkou důvěru v Generální inspekci bezpečnostních sborů po kauze pana Lessyho, po tom, jak tato inspekce jednala, nemám. Nejsem z těch, kdo by volali po tom, aby byla arbitrem slušnosti a správnosti.
* Na post šéfa protikorupční policie jmenoval Martince právě Lessy, a to bez výběrového řízení. Dá se předpokládat, že Martinec byl částečně „jeho člověk“. Nejde tedy o politický tlak?
Teoreticky ano, ale v tomto případě nebyl iniciátorem celé kauzy ministr Kubice. Byly tu vnější okolnosti, byl tu nějaký rozhovor, byl tu nějaký střet. Tím, kdo přímo vyvolával tlak na odchod plukovníka Martince, nebyl ministr. Nechci spekulovat o tom, zda se mu to hodí, ale platí, že v této věci Kubice nebyl hlavním spouštěčem. Stalo se, co jsem říkal ihned po odvolání Petra Lessyho na podzim loňského roku: že tím, kdo bude jako další odejit, bude plukovník Martinec. Netušil jsem, jakým způsobem, ale nemýlil jsem se.
* Činnost protikorupční policie koalice kritizovala. Předseda vlády Petr Nečas ji označil za partu policejních plukovníků, kritikou nešetřil ani ministr financí Miroslav Kalousek.
To, že útvar byl trnem v oku jak Petru Nečasovi, tak Miroslavu Kalouskovi, je známo. Jejich legendární výroky o policejních plukovnících vstoupí do dějin policie a možná i politiky. Ale netroufám si někoho obviňovat bez důkazů. Nevěřím, že by se připravené akce účastnila Lenka Bradáčová. Myslím, že to byla souhra okolností. Jestli je to k radosti ministra financí nebo premiéra, ještě neznamená, že to kdokoli z nich připravoval.
* Jak hodnotíte práci protikorupční policie? Je pravda, že za poslední rok řešila kauzu Vlasty Parkanové, Davida Ratha, Marka Dalíka. Na druhé straně policie stále nevyšetřila například miliardový obchod firmy ČEZ s firmou Amun. Re.
Se zkušenostmi advokáta vím, že posuzovat práci někoho jiného bez znalosti spisu není správné. Neznám důvody, které vedly k odložení té věci, a neznám pokyny, které mělo státní zastupitelství. Ve vyšetřování trestné činnosti není pánem řízení policista, ale státní zástupce. Na základě písemné korespondence pokynů lze zjistit, jestli bylo cokoli uměle zastavováno, nebo naopak byly pro to objektivní důvody.
* Za rok budou volby. Mnohým lidem se může hodit, když se činnost protikorupční policie zbrzdí.
Obava může být vždy. Potvrdila by se ve chvíli, kdy výběr nového šéfa protikorupční policie nebude objektivní. V případě, že by tam přišel člověk, který není důvěryhodný nebo je prokazatelně napojený na nějakou politickou stranu či osoby z byznysu. Způsob výběru je daleko podstatnější než to, kdo bude na jeho konci.
* Vrchní státní zástupkyně Bradáčová sklidila úspěch především v kauze Davida Ratha. Dalo se však vyšetřování korupce skutečně do pohybu?
Já důvěru v Lenku Bradáčovou mám. Rozhodně mám důvěru v její kvalifikaci a znalost práva a postupu policie a státního zastupitelství. Zatím měla příliš málo času dokázat, že razantně pohne s vyšetřováním závažné trestné činnosti. To není její chyba. V takovém úřadě bychom měli každého posoudit možná po roce, možná po dvou. Rozhodně ne po pár měsících.
* Plní svou funkci dobře i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman? V souvislosti se sporem mezi Bradáčovou a Martincem ho Kalousek označil za kočku Tlapku, která se bojí rozhodovat. Měl by prý sjednotit postup v trestním řízení.
Pavla Zemana vnímám jako fundovaného člověka, který má zájem na tom, aby státní zastupitelství fungovalo nestranně. Nemyslím si, že by si měl nechat radit od Kalouska. Nejvyšší státní zástupce nemá úplně možnost sjednocovat všechny postupy. Nemáme systém generální prokuratury, který jsme měli před rokem 1989.
* Lence Bradáčové i Pavlu Zemanovi důvěřujete. Znamená to, že ČSSD po případném vítězství ve volbách v roce 2014 neudělá na jejich postech změny?
To, co potřebuje Česká republika, je zastavit neustálé personální změny na tak významných postech, jako je policejní prezident nebo nejvyšší státní zástupce. Já mohu mít mnoho výhrad vůči policejnímu prezidentovi nebo nejvyššímu státnímu zástupci, na straně druhé si myslím, že každý člověk by měl dostat dva, tři, možná čtyři roky na to, aby dokázal naplnit cíl, se kterým přišel. Co se týká státního zastupitelství – byl bych pro, aby Pavel Zeman pokračoval.
* Červíček se nemusí bát o post policejního prezidenta, i když je to člověk napojený na ODS?
Nechci nikomu dávat bianko šek, ani já nemám zaručeno od voličů, že se stanu ministrem vnitra. Budeme-li mít po volbách vládní odpovědnost a já budu ministrem vnitra, tak nepřijdu do tohoto resortu s jasnou vizí odvolání policejního prezidenta. Spíše se zamyslím nad tím, jak zefektivnit činnost úřadu jako takového, než že bych přišel s krví v očích a chtěl kohokoli odvolávat.
* Takže personální politika současné vlády vám tolik nevadí. Bradáčovou, Zemana i Červíčka ponecháte na jejich místech.
Takhle, je potřeba přestat plenit ministerstva a zabývat se jen personálními věcmi. Výběr Pavla Zemana považuji za dobrý a tady bych se s vládou shodl. Co se týká Martina Červíčka – nebylo by správné, aby každý ministr přišel s tím, že chce někoho odvolat. K tomu by měly být vážné důvody – a ty nevidím.
* Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) navrhuje založit speciální Útvar pro potírání korupce. Zrušit by se naopak měla vrchní státní zastupitelství. Funkční období nejvyššího státního zástupce by mělo být deset let a pravomoc odvolat ho by měl mít kárný senát, nikoli vláda. Souhlasíte s takovým návrhem?
Oceňuji, že Pavel Blažek s námi toto téma diskutuje. Státní zastupitelství potřebuje pro výkon své práce jasná pravidla, která nebudou měněna s každou novou vládou. Zákon má však svá rizika. Velmi posiluje pravomoci nejvyššího státního zástupce a směřuje do systému generální prokuratury. To se dá lehce zneužít – kumuluje se moc do rukou jednoho člověka a ten může ovlivnit vše. Jeho podřízení mají omezené možnosti, jak trvat na svém názoru, třeba na tom, jak někoho stíhat či ne. V tomto smyslu má návrh určitá rizika a hledáme jeho vybalancování. Nabízí se totiž otázka: Kdo hlídá hlídače?
* Jak by to tedy mělo fungovat?
Nejvyšší státní zástupce by měl být odvolatelný v kárném řízení i bez udání důvodu – nikoli však stejně jako teď vládou z hodiny na hodinu, ale po návrhu vlády odvolatelný prezidentem republiky. Dnes je to tak, že vláda má nejvyššího státního zástupce v hrsti a může ho odvolat kdykoli. Přetočení do druhého extrému, že někdo nebude deset let odvolatelný, ani když bude „jen“ neschopný a nebude šetřit kauzy, bych také považoval za chybu. Představme si situaci, že bychom měli neodvolatelnou Renatu Veseckou (bývalá nejvyšší státní zástupkyně, pozn. red.) a šéfa protikorupčního speciálu pana Rampulu (bývalý vrchní státní zástupce v Praze, pozn. red.). To by nebyl stav, který bychom chtěli obhajovat.
* Až na délku funkčního období a způsob odvolání nejvyššího státního zástupce s Blažkovým návrhem souhlasíte?
Nepochybně patří mezi zákony, které mají smysl a které by měly být přijaty, ať už v tomto roce, nebo v příštím volebním období.
* Není škoda do systému státních zastupitelství zasahovat, když jim konečně začala veřejnost důvěřovat a vypadá to, že se korupční kauzy začaly vyšetřovat?
Dovedu si představit zrušení vrchních státních zastupitelství. Když nejvyšší státní zástupce i vrchní státní zástupci říkají, že zrušení bude lepší, nemám problém pro to zvednout ruku. Sociální demokracie nebude bránit zrušení.
* Jaké změny by potkalo ministerstvo vnitra, pokud byste se stal po volbách jeho šéfem?
Pro mě je klíčové, aby byly stabilizované příjmy. Aby hasiči a policisté věděli na dva, tři, čtyři roky dopředu, s jakými příjmy mohou počítat a jakou si mohou koupit techniku. Aby se prostředky nepřidělovaly nahodile a aby každý rok nesváděl policejní prezident souboj s ministrem financí o počet policistů. Je potřeba přijmout i velmi přísný zákon o úřednících. Když poruší povinnosti, potká je přísné kárné řízení. Budou odpovědni za škodu do výše osminásobku svého platu.
* Máme dost policistů?
Tuším, že v roce 2005 jsme měli 46 tisíc policistů. Teď jich máme 38 500. To je značný pokles. Jediným kritériem počtu nesmí být stanovisko ministra financí. Musíme hledat vyváženost mezi finanční náročností a kriminalitou. Můžeme debatovat o počtu 40 tisíc, ideálně 41 tisíc. Budeme rádi, když resort převezmeme a postupně zvýšíme počet policistů každý rok o několik set. Vyplatí se mít sto specialistů navíc a zabránit miliardovým škodám než je nemít.
* Za to, že se některé korupční kauzy nebo daňové úniky nevyšetřily, může nedostatek policistů?
Každý případ je jiný. Je samozřejmě rozdíl, jestli na jednom případu pracují dva, nebo šest lidí. Otázkou je, jestli tohle jsou důvody, proč se v minulosti řada kauz nevyšetřila. Myslím, že jsou jiné. Pan Martinec po nástupu do čela protikorupční policie dokázal s podobným množstvím lidí řízení výrazně zrychlit.
* V Česku se obvykle nevyšetří ani obyčejné krádeže. Kteří policisté nejvíce chybějí? „Pěšáci“, nebo specialisté?
Nejpodstatnější je, aby nedocházelo k násilné trestné činnosti. Tam je potřeba soustředit maximální nasazení. Majetková kriminalita trápí každého z nás, řada lidí ani krádeže nehlásí. Ale to není věc, kterou je schopna změnit policie. Jde o to, mít policisty v ulicích a mít programy prevence kriminality.
* Jak chcete změnit image policie? Heslo „Pomáhat a chránit“ sklízí na veřejnosti spíše posměch.
Nemyslím si, že image policie může změnit ministr vnitra. Ať už k lepšímu, nebo horšímu, image změní jedině chování policie. Může pomoci lepší vzdělávání, kvalitnější výběr. Ve chvíli, kdy máme hodně uchazečů, musíme vybírat ty, kteří obstojí ve stresu a náročných podmínkách.
Zdroj: Týden (29. 4. 2013)
