M. Netolický: V Pardubickém kraji se zatím daří zajistit ubytování uprchlíků

4. dubna 2022

Mladá Fronta DNES 2. 4. 2022: Pardubický kraj se rozhodl, že nebude z peněz samosprávy přispívat na ubytování uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny. Vláda je ochotna platit 200 až 250 za osobu a noc, další třetinu mohou přispět kraje a obce. Pardubický kraj podle hejtmana Martina Netolického ale na to prostředky nemá.

martin-netolicky-pro-web_1.jpg

„Řekli nám, že máme k částce 250 korun dávat až třetinu svých vlastních peněz. To byla základní dohoda, ale my jsme se v Pardubickém kraji shodli, že takto postupovat nebudeme. A to proto, že si to nemůžeme dovolit. Děláme-li některé věci pro uprchlíky nad rámec, nesmí to přibrzdit investice, které plánujeme. Nedovedeme si představit, že bychom z peněz samosprávy prostě platili nějaké ubytovny,“ uvedl Netolický.

Podobně se kraj nepřipojil ani k regionům, které uprchlíkům nabídly hromadnou dopravu zdarma. „Některá města a kraje to udělaly, ale podle mého názoru to bylo zbrklé rozhodnutí. V prvních dnech to ani nebylo nezbytné. Navíc ve chvíli, kdy máme naftu za 50 korun a jsme před rozhodnutím, zda nebudeme náhodou muset zvyšovat jízdné kvůli pohonným hmotám, si to nedovedu představit. Byli by tam lidé, kteří využívají denně hromadnou dopravu do zaměstnání a do škol, kterým bychom navýšili jízdné, a pak ti, kteří dostanou nějakou sociální dávku a budou jezdit zdarma. Navíc by tu byla velká možnost zneužití ze strany lidí, kteří tu žijí, ale nejsou válečnými uprchlíky. Uvědomme si, že jízdné není cena dopravního výkonu, ale je to jenom příspěvek. Užít si pár minut polické slávy, že dávám něco zadarmo, je pěkné, ale pak to má nějaké dopady,“ řekl Netolický.

Jak se vám daří zajistit pro uprchlíky ubytování? Jaké jsou dostupné kapacity?

Přes KACPU (Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině) se podařilo umístit 1 462 uprchlíků s tím, že centrum odbavilo 9 917 osob. Pro zajímavost – nejvyšší denní počet zaregistrovaných byl téměř 800 osob, ve čtvrtek to bylo 148. Proto jsme nepřetržitý režim fungování krajského asistenčního centra změnili na dvanáctihodinový. V případě potřeby provoz zase rozšíříme. Pokud jde o ubytování, nedokážu nyní říct, kolik ještě volných kapacit máme. Zálohy máme, kapacity rozšiřujeme, nevím, kam až dojdeme. Počty ale stále rostou.

Jak je to s kapacitami škol? Slyšel jsem, že některé už děti z Ukrajiny nepřijímají?

Myslím, že většinou děti přijímají. Nicméně měli jsme tu případy, kdy ředitel školy rodičům řekl, že nepřijímá nové žáky a že jim garantuje jejich přijetí od září. Podle platné metodiky je to v pořádku, nicméně si myslím, že bychom k tomu měli přistupovat lidsky. Příchozí jsou váleční uprchlíci a považuji za krajně nevkusné nehledat řešení. Věřím, že se dá vždy najít. Případné výjimky z hlediska počtu dětí ve třídě lze udělit.

Volné kapacity tedy podle vás školy stále mají?

Ve školních třídách není dnes 33 dětí, jako bylo za nás. Dnes jsou třídy výrazně menší. Je zde zatím takový komfort, že jsou ve školách kmenové třídy samostatné a odborné učebny jsou zvlášť. Podle mne není problém, aby se odborné učebny v případě nutnosti staly i kmenovými třídami. Záleží to na dobré organizaci práce a vstřícnosti. Nicméně jak to vnímám, tak většinově se to daří. Jediné místo, kde ten problém mohl z objektivních důvodů nastat, jsou Pardubice.

Proč?

Je to dáno tím, že je zde asistenční centrum a zároveň hodně zaměstnaneckých míst. I když si uprchlíci vyjednali sami ubytování v širším regionu, tak měli tendenci přihlásit dítě do školy v Pardubicích. Čili pokud bydlí v Cholticích, tak dítě nasměrujeme do Choltic. Nemělo by to být tak, že pokud někdo bude pracovat ve Foxconnu, tak dítě automaticky musí chodit do Pardubic.

A když škola někoho odmítne?

Zřizovatel má povinnost o tom informovat krajský úřad a ten dítě umístí do jiné školy podle obsazenosti. Udělá to ale na základě dohody, určitě nebude dítě dávat tam, kde jej nechtějí.

Jak pomáháte uprchlíkům hledat práci?

Předně je třeba říct, že příchozí nechtějí parazitovat na našem sociálním systému, a to je potřeba podtrhnout. Jejich první dotazy směřují na zajištění práce. Je tady jedno ale. Když zde mají rodinného příslušníka, tak to zprostředkování práce je jednodušší a jde neoficiální cestou. Kdo jde oficiální cestou, narazí na jazykovou bariéru. Na webových stránkách úřadu práce jsou i nějaké základní informace, ale samotné nabídky nejsou v ukrajinštině. Proto jsme se dohodli s hospodářskou komorou a úřadem práce a udělali regionální stránku, kam mohou zaměstnavatelé z regionu vkládat své pracovní nabídky a my zajišťujeme jejich překlad do ukrajinštiny. Další problém je ve využití jejich kvalifikace. Například jsem řešil situaci neuroložky z Ukrajiny, nabídl jsem řediteli nemocnice, že by ji mohl zaměstnat. Obrovský problém je však nostrifikace, to znamená uznání vzdělání z Ukrajiny. Měl jsem zpětnou vazbu, že jí nabídli pouze nějaké práce v úklidu nebo v kuchyni. Když je to lékařka, tak to není asi úplně adekvátní, i když chápu, že tam třeba i nastoupí. Ale pro nás to rozhodně není dobré řešení.

Víte o uprchlících to, co o nich potřebujete vědět?

Základní lustrace probíhá na hranicích, kde je standardní kontrola, rozhodně to není tak, že jsou otevřené hranice. Do Evropy by se tak neměli dostávat lidé, kteří by mohli vyvolávat obavy. Hned po otevření našeho centra jsem byl svědkem toho, že se šla zaregistrovat jedna dáma s dítětem, a byla to mezinárodně hledaná osoba. Tudíž okamžitě byla zadržena a převezena na cizineckou policii. Nebo se zkoušel zaregistrovat člověk, který byl v minulosti vyhoštěn, i to bylo odhaleno. Myslím si, že systém je nastaven poměrně dobře.

Poslanci se přeli o prodloužení nouzového stavu. Skutečně jej potřebujete?

Ano. Byť v tuto chvíli si myslím, že ta potřeba není tak urgentní jako byla před třemi týdny, kdy organizace a zajištění humanitární pomoci i krajských asistenčních Center si vyžadovaly nějaký krizový stav.

Jak vám nouzový stav pomáhá?

Například jsme upravovali zámek v Bystrém, který byl dva roky nevyužívaný a teď by tam měli bydlet lidé. To znamená, že budovu musí zkontrolovat hygiena. Kdyby objekt posuzovala podle všech nejpřísnějších parametrů, tak by možná ne úplně všechno bylo ideální. Jedno z opatření vlády, které je v nouzovém režimu, se týká právě stavebních předpisů, respektive podmínek, za kterých tam umožníme přítomnost lidí. Do jisté míry se dávají stranou na to nejnutnější období standardní normy, které musíme splňovat. Upravujeme i objekt v Rybitví, v Lanškrouně nebo v Radiměři. Samozřejmě nesplníme všechna kritéria, protože neděláme nová ubytovací zařízení, ale nouzové ubytování.

A až nouzový stav skončí, snad to neznamená, že tam dorazí hygienici a budou chtít vidět pákové baterie?

Pevně věřím, že si zachováme zdravý rozum a dáme si nějaké lhůty a termíny, do kdy to zařízení bude adaptováno do standardních parametrů, nebo prostě zanikne. Jak to ale bude vypadat, stále není jasné.

zdroj: Mladá Fronta DNES 2. 4. 2022

Blogy