29. srpna 2016
Olomoucký kraj navštívila včera ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová. Při své návštěvě pak neopomněla ani Prostějovsko. Nejprve navštívila chráněné bydlení organizace Lipka v Prostějově-Vrahovicích, pak následoval přesun do kosteleckého domova pro seniory. Zde si prohlédla zázemí včetně kaple či prádelny, probrala těžkosti trápící provozovatele některých sociálních služeb, ale také odpověděla na otázky týkající se nízkých platů na střední Moravě či příspěvků na bydlení.
Paní ministryně, nedávno mi realitní makléř v Prostějově řekl, že člověk nepobírající nebo alespoň nežádající nějaký příspěvek na své živobytí je spíše vzácností. Dá se i přesto říci, že třeba systém příspěvků na bydlení je dobře fungující?
Ne, není. Proto také chystáme zákon o sociálním bydlení. Nechceme ho jen pro nízkopříjmové obyvatele, ale také aby pomohl lidem s běžnými příjmy. A to i proto, že v současné době jsou nájmy strašně drahé. Jde o to, aby začal fungovat systém sociálního bydlení.
Neznamená však chystaný zákon pro obce nové náklady? Nejedná se pouze o přehození jedné starosti a jedněch nákladů ze státu právě na města a obce?
Ne, to určitě ne. Stát vydává ročně téměř třináct miliard korun na bydlení. V tuto chvíli například příspěvky putují od státu přes úřady práce přímo k lidem. Obec k tomu ale nemá co říct. Stává se tak, že někdo koupí barabiznu, nastěhuje si tam sociálně nejslabší a máme nové ghetto, ze kterého má majitel příjem. Dnes už se to děje i s byty. Obec si tak musí spolurozhodovat o tom, jaké bydlení může být sociální. Hlavní náklady ale půjdou do problematiky nadále od státu.
Nyní se nacházíme v domově pro seniory. Zajímalo by mě, zda je podle vás v těchto zařízeních dostatek místa?
Není, ale mnohde chybí více služby ambulantního typu, různé stacionáře. Místa, kam by rodina mohla přivézt na den nebo třeba týden svého příbuzného, o něhož se jinak doma starají, zatímco by třeba jeho děti či vnoučata byly v práci nebo na dovolené. Jsou kraje, kde místa jsou, jiné zase, kde je jejich dostupnost horší.
Vyřešila by tuto skutečnost třeba větší spolupráce s kraji, kde je právě nedostatek největší?
Samozřejmě, ale už dnes chceme po krajích, aby ve spolupráci s obcemi definovaly síť sociálních služeb, co potřebují, a pak je postupně budovaly.
Na Prostějovsku sice na rozdíl od některých jiných oblastí v zemi není tolik sociálně vyloučených lokalit, celkově zde ale lidé pobírají nízké mzdy, velmi často méně než čtrnáct patnáct tisíc korun čistého. Jak tuto situaci řešit?
Jedním z nástrojů je například zvyšování minimální mzdy. Jsme v Evropě na samotném chvostu, což je ostuda, protože Česká republika je relativně bohatý stát. Pak je tu samozřejmě také otázka navyšování příjmů ve veřejné správě. Setkáváme se ale s tím, že si zaměstnavatelé často stěžují na nemožnost získávání nových pracovníků. My se ale ptáme: A kolik jim za práci platíte? Často to nejsou zrovna vysoké sumy.
Zdroj: Prostějovský deník
Prostějovský deník
