21. května 2013
Statutární místopředseda ČSSD Michal Hašek poskytl obsáhlý rozhovor deníku Právo.
* Nepovažujete jako první místopředseda ČSSD za svou mocenskou prohru sestavu nové stínové vlády?
Sestavení stínové vlády je odpovědností a privilegiem předsedy ČSSD, nikoliv statutárního místopředsedy. Jsem v ní zastoupen jako stínový ministr zemědělství a venkova, je to pozice, kterou koneckonců zastávám od začátku roku 2007. V reálu jsem zažil už pět skutečných ministrů zemědělství. Nejde o to, jestli vnímám sestavu stínové vlády pozitivně, nebo méně pozitivně, ale o to, jak ji budou vnímat voliči. A především, jak bude stínová vláda vystupovat, s jakými koncepty přijde. Věřím, že tak jako ostravský sjezd vyslal jasný signál, že soc. dem. má ukončit etapu určitého souboje s Milošem Zemanem, tak že stejně k tomu budou přistupovat i členové stínové vlády ČSSD. Co jiného už bychom měli naplňovat než jeden z klíčových závěrů ostravského sjezdu, byť na to neexistuje formalizované usnesení. Kdo viděl reakci delegátů na návštěvu prezidenta republiky, tak má v té věci úplně jasno.
* Vy jste vydal v souvislosti s novou stínovou vládou velmi razantní prohlášení, varoval jste před vykopáním válečné sekery s Milošem Zemanem. O několik dnů později jste řekl, že je vše zažehnáno. To jste dostal přes prsty?
Za prvé, nikde jsem neřekl, že je něco zažehnáno. Řekl jsem, že vše, co jsem chtěl říct v této věci, už jsem řekl. A tak tomu skutečně je. Můj názor slyšel jak předseda strany, tak politické grémium. Opakuji, složení stínové vlády je odpovědností předsedy strany, nyní bude důležité, jak budou stínoví ministři pracovat. Stínová vláda je pro mě odborný, expertní nástroj soc. dem. pro přípravu na volby. Politickou strategii bude určovat, pevně tomu věřím, politické vedení strany, které získalo mandát zvolením na sjezdu. Takže žádné suplování zvolených funkcionářů lidmi, kteří nejsou voleni. Respektuji právo každého na jeho názor, ale pokud stanovíme nějakou politickou taktiku, potom předpokládám, že ji všichni budou dodržovat a naplňovat. Když soc. dem. doporučila před druhým kolem prezidentských voleb, aby naši sympatizanti a voliči volili kandidáta levice, tedy Miloše Zemana, tak věřím, že drtivá většina soc. dem. to také učinila.
Mrzí mě, když vím, že někteří ze stínových ministrů to neudělali. Naopak se hlásili k tomu, že podporují kandidáta pravice Karla Schwarzenberga. Ale to je příběh, který skončil, pojďme se věnovat budoucnosti. Tomu, jak využít skvělé symbiózy nástupu levice z hlediska volebních preferencí a toho, že máme na Hradě levicového prezidenta. Chci, aby soc. dem. hledala vše, co ji bude s Milošem Zemanem sbližovat, a nikoliv, aby vytvářela záminky pro to, aby tady vznikaly konflikty mezi ČSSD a hlavou státu.
* Co je pravdy na tom, že jste bažil po postu stínového ministra financí, ve kterém byl nakonec potvrzen Jan Mládek?
Zaslechl jsem v pražských kuloárech, že jsem bažil po tom být téměř superministrem. Jednou jsem slyšel, že chci být ministr vnitra, podruhé, že chci být ministr hospodářství, potřetí ministr financí. S klidem a pokorou šestým rokem reprezentuji soc. dem. v oblasti zemědělství a venkova. Mám za to, že do budoucna to bude, možná k překvapení mnoha lidí, velmi silný resort. I témata, která souvisí se zemědělstvím, například potravinová soběstačnost, bezpečnost a kvalita potravin, se stávají šlágrem mezi českými občany napříč voličskými sympatiemi nebo antipatiemi k ČSSD. Myslím, že i pozice stínového ministra zemědělství a venkova je a musí být v budoucnu důstojnou pozicí.
* Už se situace ve vztahu k Miloši Zemanovi uklidnila, vše je urovnáno, nebo ještě zůstávají některé reminiscence?
Určité problémy ve vztazích, které nelze zastírat, nešlo mávnutím kouzelného proutku změnit během jedné nebo dvou hodin, tedy času, kdy pan prezident navštívil náš sjezd. Je to teď o permanentním procesu komunikace, kdy si musíme trpělivě vysvětlovat řadu věcí. Očekávám, že s panem prezidentem je v kontaktu také předseda strany Bohuslav Sobotka. Věřím, že bude na obou stranách vůle k tomu hledat společnou řeč všude, kde to bude možné. Pokud se někde objeví názorové rozdíly, bude dobře o nich trpělivě jednat. Už teď jsem šťastný, když vím, že nová hlava státu bude podporovat dlouhodobou programovou prioritu ČSSD, jakou jsou majetková přiznání, jako je například opětovné zavedení progresivního zdanění, jako budou opatření na podporu růstu ekonomiky včetně většího veřejného investování. Řada těchto opatření bude moci být uplatněna, pokud vyhrajeme volby a budeme natolik silní, že dokážeme sestavit vládu. Je třeba si uvědomit, že je rok před volbami, do Strakovy akademie je ještě velmi, velmi daleko. Chtěl bych chladit všechny horké hlavy, které už přemýšlejí o různých personálních sestavách. Napřed musíme získat důvěru voličů, vyhrát volby a potom umět toto vítězství zužitkovat. Aby se, nedej bože, neopakovala situace z roku 2010, kdy se soc. dem. stala smutným vítězem voleb, se kterým nikdo nechtěl jednat. Marťané nepřiletěli, jiný koaliční partner tady nebyl, a tak jsme skončili, bohužel, v opozičních lavicích.
* Neusilujete být jakousi spojkou vedení ČSSD na Hrad?
Respektuji výsledek ostravského sjezdu, předsedou soc. dem. byl i s mojí podporou zvolen s mandátem 85 procent Bohuslav Sobotka. Je tedy logické, že by komunikace měla probíhat na ose prezident republiky - předseda politické strany. Bude-li zvolen širší formát, ve kterém budu figurovat jako první místopředseda, věřte, že udělám vše, aby komunikace byla nastartována tak, aby byla trvalá, trpělivá a výhodná pro obě strany. Svoji roli vidím spíše jako spojky směrem ke krajům. Jsem pátým rokem šéfem Asociace krajů ČR, pan prezident se velmi silně zajímá o regionální politiku. To je přesně moje parketa. Je to jeden z důvodů, proč jsme dohodli, proč nejen já, ale i další hejtmani společně s panem prezidentem budeme vyrážet na jeho zahraniční cesty. Absolvoval jsem cesty na Slovensko a do Rakouska, což jsou sousední státy mého rodného Jihomoravského kraje, s jejich regiony spolupracujeme. Příští týden se pan prezident vydává na návštěvu Polska a tam ho doprovodí, logicky, moravskoslezský hejtman Miroslav Novák.
* Proč si myslíte, že by byla Livia Klausová dobrou velvyslankyní na Slovensku?
Manželka bývalé hlavy státu Livia Klausová má díky řadě zahraničních návštěv, které absolvovala ve funkci první dámy, podle mého názoru poměrně perfektní znalost fungování české diplomacie, práce velvyslanců, jejich týmů. Navíc má osobní vazby na Slovensko. Nezbývá mně než souhlasit s výrokem slovenského premiéra Roberta Fica, který při plném respektu k tomu, že jde o věc rozhodnutí české strany, řekl, že on osobně by velmi přivítal, kdyby českou velvyslankyní v Bratislavě byla paní Livia Klausová. Nechci, aby se nějak dlouho protahoval ostrý spor mezi Hradem a vládou. Pokud Karel Schwarzenberg neumí, nebo nechce ty věci vyřešit, měl by do hry vstoupit premiér. Je to přece ostuda jeho vládního týmu, že se nedokáže s Hradem domluvit. Věřím, že nejpozději odchodem této vlády toto trapné intermezzo skončí a nastane období normální komunikace mezi budoucí exekutivou a panem prezidentem ve věci jmenování velvyslanců.
* Takže kdyby nedošlo k dohodě do voleb a vládu by sestavila ČSSD, tak už by se jmenováním velvyslanců nebyl problém?
Samozřejmě nemohu mluvit za všechny kolegy ve vedení ČSSD. Ale tak, jak jsem neformálně hovořil s kolegy, tak se domnívám, že z naší strany by žádný tak vážný odpor k návrhu pana prezidenta prostě nebyl.
* Za jak velkou hrozbu pro ČSSD považujete Úsvit Tomia Okamury, ANO Andreje Babiše, zemanovce nebo LEV 21? Aby to opět nebylo ve volbách ve stylu „mnoho psů, zajícova smrt“.
Chci si především všímat toho, co bude dělat soc. dem. proto, aby její volební preference rostly, aby se nám vrátila ztracená důvěra občanů, kteří nás volili třeba ve volbách v roce 2006 nebo v roce 2008. Pro mě by byl volební výsledek pod 30 procent zklamáním. Mohlo by to velmi komplikovat to, aby soc. dem. jako vítěz voleb sestavovala budoucí vládu. Nebudeme tedy podceňovat svoje politické konkurenty, určitě si budeme všímat toho, kam směřují, s jakými jmény a tématy budou pracovat. Především ale musíme přesvědčovat voliče, že budeme mít dobré, realistické recepty, nikoliv už nereálné sliby typu 13. důchodů. Tudíž soustředíme se v té agendě na program soc. dem., nikoliv na naše politické soupeře. Budeme usilovat o hlas levicových voličů s komunisty, se zemanovci. Jsou to naši soupeři, nikoliv však nepřátelé.
* Proč nechcete jít do vládní koalice s komunisty a proč se zdráháte přijmout podporu výhradně od nich pro případnou menšinovou vládu ČSSD?
Jsem přesvědčen, kvůli projevům některých představitelů KSČM, že nejsou naším partnerem pro koaliční vládnutí. Připomínám historické zkušenosti, to, co se stalo v roce 1948 - byl tu násilný slučovací sjezd, stovky tisíc soc. dem. přišly o práci, stovky se zapojily do tzv. třetího odboje, řada z nich byla uvězněna, mučena komunistickou StB. Za dosud nevyjasněných okolností zemřel i poslední předúnorový předseda soc. dem. Bohumil Laušman, kterého StB unesla z Rakouska v 50. letech. Myslím si, že pro řadu členů soc. dem., kteří si tyto věci ještě pamatují, by bylo obtížně přijatelné, abychom se dnes s komunisty objali a společně vešli do Strakovy akademie v nějakém společném koaličním projektu. Když vidím pravidelné adorování u hrobu Klementa Gottwalda, který bez mrknutí oka politicky schvaloval rozsudky smrti nad nevinnými lidmi, jenom obtížně je pro mě představitelné, že by mj. na takovém člověku, který se pravidelně chodí klanět k tomuto hrobu, měla stát budoucí koaliční vláda, ve které by byla ČSSD. Na druhou stranu jsem si vědom, že ve společnosti je nastavena nálada tak, aby osmileté pravicové vládnutí skončilo a změnilo se ve vládnutí levice. Se svými kolegy nabízím jako jasnou alternativu ČSSD. Moderní, levicovou, nekomunistickou stranu, která podle mého pevného přesvědčení je a musí být hegemonem české levice. Je otázkou, nakolik jsme schopni do budoucna třeba realizovat něco podobného jako Robert Fico na Slovensku. Kvůli silným komunistům to je zde obtížnější a určitě to není proces na rok nebo na dva.
* Není ale za tím vaším odporem spíš obava, že by se v případě společné vlády s komunisty mohl nakonec vyloupnout nějaký bývalý pohraničník, politruk nebo člen Lidových milicí?
Dalším aspektem, který je samozřejmě problematický, je otázka personálního obsazování funkcí politickými stranami. Netvrdím, že člověk dá ruku do ohně za naprosto každého z 25 tisíc členů vlastní politické strany. Ale u komunistů vidíme po sestavení krajských koalic, že se objevují problémy z hlediska toho, že někteří nominovaní kandidáti skutečně sloužili jako političtí důstojníci u tehdejší Pohraniční stráže, že někteří byli v seznamech StB. To je pro společnost jen velmi obtížně akceptovatelné. Jak to dnes pozoruji, místo aby tuto věc musela komunikovat a řešit KSČM, tak dokonce mediálně a politicky to mnohem víc zatěžuje ČSSD. A já nechci, abychom my museli řešit personální otázky vyvolané tím, že KSČM nominovala do veřejných funkcí lidi s minulostí, která se dnes jeví jako sporná.
* Zajímaly by mě vaše zkušenosti s historicky prvním komunistickým hejtmanem Oldřichem Bubeníčkem, který vede Ústecký kraj.
Kolega Bubeníček se účastní jednání Rady Asociace krajů ČR. Možná navzdory očekávání tam panuje věcná atmosféra. Stanoviska k zásadním věcem přijímáme konsenzuálně i s panem Bubeníčkem, i s panem Půtou, který je nezávislým hejtmanem na Liberecku a má logicky blízko, podle toho, co vím, spíše k TOP 09 a Starostům, i s panem primátorem Svobodou z ODS. Řešíme věcnou materii, která je ve všech krajích velmi podobná, problémy jsou všude stejné. Nepozoruji tedy, že by nás tam pan Bubeníček nějak ideologicky ovlivňoval. Na druhou stranu totéž mohu říci i o panu primátoru Svobodovi nebo o panu hejtmanu Půtovi.
* Považujete za dobrý nápad, kdyby se Jiří Dienstbier stal lídrem kandidátky pro volby do Evropského parlamentu?
Jiří Dienstbier věřím, že už vydechl po ostravském sjezdu, zanalyzoval si příčiny svého volebního neúspěchu. Pokud vedení strany bude přesvědčeno, že Jiří Dienstbier by byl tím nejlepším kandidátem na lídra evropské kandidátky, a nepochybně by navázal třeba i na to, co už odvedl v prezidentské volební kampani, tak určitě to je jedna z variant, o které se dá přemýšlet.
* Není to ale pokus se Jiřího Dienstbiera definitivně zbavit?
Pana předsedu Sobotku, který už o této věci veřejně hovořil, bych rozhodně nepodezíral z toho, že je tady snaha se zbavit Jiřího Dienstbiera. Naopak, jde o to spíše využít jeho potenciálu mezi mladými lidmi, mezi dalšími voličskými skupinami, které aktivně oslovil v prezidentské volbě. Věřím, že i Jiří Dienstbier bude chtít pomoci soc. dem. v příštím supervolebním roce, aby výsledky byly co nejlepší.
* Od březnového sjezdu působí směrem k veřejnosti ČSSD jako pytel blech. Rozruch vyvolali „parazitující živnostníci“ i nápad s povinnou rodičovskou dovolenou i pro otce. Budete řešit, jak zlepšit komunikaci, mediální strategii?
Pokud se vracíme k výroku stínového ministra financí Jana Mládka, byl samozřejmě z dnešního pohledu velmi nešťastný. Je jasné, že bude zneužíván a využíván stranami vládní koalice v souboji s ČSSD až do parlamentních voleb. Což mě mrzí. Na druhou stranu, soc. dem. se za ten výrok jasně omluvila, omluvil se i Jan Mládek. Jen doufám, že nejen on, ale nikdo další, nebude vypouštět takové „perly“. Protože to by bylo pro soc. dem. velmi nepříjemné a zejména by to voličům vysílalo velmi podivný vzkaz o tom, jak se soc. dem. připravuje na parlamentní volby a na eventuální převzetí odpovědnosti za ČR. Co se týká Oranžového klubu, to je věc poněkud jiná. Společně například s předsedou Sobotkou jsem stál vedle kolegyně Marksové-Tominové na té tiskové konferenci a ona skutečně hovořila o návrzích Oranžového klubu, my jsme nepředstavovali volební program ČSSD. Pro nás je teď na zvážení spíše fakt, nakolik prezentovat takové názory tak, aby nebyly pojímány jako oficiální stanoviska soc. dem. a jako součást našeho volebního programu.
* Vaše účast na jednání Sněmovny je nejnižší, dosahuje 32,7 procenta. Co s tím uděláte?
Za prvé se ostře ohrazuji proti interpretaci tohoto procenta. To procento, co říkáte, je tzv. procento na hlasování, a to aktivní účast na hlasování. Řeknu jiný údaj - 41 procent je počet mých omluvených absencí ve Sněmovně. A já jiné než omluvené absence jako hejtman nemám. To znamená, zhruba v 60 procentech hlasování jsem ve Sněmovně, a z toho ve 32 procentech hlasuji aktivně. To je první moment. Druhý moment - je logické, že sepětí funkce hejtmana a poslance je časově náročné. Sám jsem si je zvolil. Slíbil jsem, že poslanecký plat budu dávat na charitu, to dělám. Nejen já, ale i ČSSD se zamýšlí, jestli do budoucna kumulace určitého typu funkcí je vhodná a žádoucí. I já dospívám k tomu, že pokud dostanu důvěru soc. dem., abych kandidoval například v Jihomoravském kraji do Sněmovny v příštím roce, tak se po volbách rozhodnu, zda budu vykonávat funkci hejtmana, nebo poslance. Nechci už pokračovat další čtyři roky v souběhu funkcí a v žádném případě by takový souběh nebyl po příštích volbách nějak dlouhodobý.
* K čemu se víc kloníte?
Zatím se nekloním k ničemu, teprve máme před sebou podzimní primární volby. Budeme diskutovat o tom, zda hejtmani jako významné tváře a úspěšní politici soc. dem. mají reprezentovat naši stranu ve volbách do Sněmovny.
* Když jsme u funkcí, neuvažujete v ČSSD, že by se Lubomír Zaorálek stal kandidátem na eurokomisaře?
Možná řadu lidí, zejména v prostředí Prahy a pražských kaváren, už zajímá rozdělování koryt, funkcí a vlivu. Ale věřte, že tohle není primárně styl uvažování ČSSD. Před soc. dem. je rok tvrdé práce, kdy by měla přesvědčit voliče, že má dobrý program a věrohodné osobnosti, v případě, že převezmeme vládní odpovědnost. Pak teprve přijde doba, aby se konkrétní jména přiřadila ke konkrétním resortům. Tady se odpovědi nedočkáte, protože by to byla pouhopouhá spekulace. Že je kolega Zaorálek vysoce kompetentním politikem v oblasti zahraniční politiky, je jasné. A jaké bude jeho další angažmá, bude jasné právě po příštích parlamentních volbách.
Zdroj: Právo (18. 5. 2013)
