1. února 2016
Evropská unie pochopila, že musí změnit svou politiku vůči uprchlíkům, říká v rozhovoru pro Právo ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Jinak EU hrozí, že kvůli další vlně uprchlíků skončí schengenský prostor.
V rozhovoru pro Právo před týdnem prezident Miloš Zeman varoval, že se migrační vlna letos zdvojnásobí. Máte podobné indicie?
Může to tak být i nemusí. Evropa mění svou pozici. Komise konečně vytkla Řecku, že nemá funkční hotspoty, které nebrání hranice. Stále jsme říkali, že tento problém tu je, ale byli jsme umlčováni, že nemáme pravdu. Najednou se to změnilo. Debata v Německu i Norsku už je jiná a státy se chovají odlišně. Pokud se ale během měsíce nenastaví jiná pravidla, může tu být migrace velkého rozsahu. Vedle toho tu bude i legální migrace, protože 1,1 miliónu migrantů, kteří jsou v Německu, severských zemích, Nizozemsku a Belgii, bude chtít slučovat rodiny. Podle staré právní úpravy mohou. Pokud bychom předpokládali, že z tohoto čísla je tu 500 tisíc lidí bez rodin, tak vynásobeno šesti členy rodiny sem mohou přijít ještě tři milióny lidí legálně. Je to věc, o které se příliš nehovoří, ale na stole je.
Vedle toho stále na řecké ostrovy každý den připluje víc než dva tisíce lidí. Musíme naplnit dohodu s Tureckem – a Česká republika, než bude cokoliv Turecku platit (má zaplatit 800 miliónů korun za střežení hranic – pozn. red.), bude chtít vidět, že Turecko to, co slíbilo, dodrželo.
Pojede tam pan ministr zahraničí Zaorálek, aby se seznámil s tím, jaká opatření se v Turecku dělají. Pokud se nenaplní tyto atributy, tak migrační vlna bude tento rok silná. Jestli bude dvojnásobná, to nevím, ale silná bude.
Kdy tedy Evropa začne střežit své hranice?
Byli jsme svědky, jak Evropský parlament griloval Polsko za jeho přístup ke změnám některých polských zákonů, a vedle toho jsme byli svědky, jak se velmi dlouho tolerovalo, že Řekové neřešili problémy, které měli. Měli bychom měřit všem stejným metrem. Zpráva Evropské komise je zlomová a naznačuje, že se směr otáčí. Dlouho jsme byli označováni za divné východní země, nesolidární, bez chuti pomáhat. Dlouho jsme je přesvědčovali, že se mýlí. Máme na to tak měsíc a během toho měsíce musí Řekové dokázat, že mají chuť ty problémy řešit. Pokud je nebudou chtít řešit, tak jak jsem si přečetl v médiích, mohly by být využity články a ustanovení, které by umožnily Řecko ze Schengenu dočasně vyloučit. Řekové snad pochopí, že se láme chleba.
Myslíte, že za ten měsíc by už mohla fungovat pohraniční stráž?
Řekové mají armádu, do které vložili velké finanční prostředky. Pokud bych já dostal od vlády úkol vytvořit hotspoty, tedy detenční zařízení, tak bychom je vytvořili ve lhůtě tří nebo čtyř měsíců bez problémů. S Řeky o tom hovoříme osmý nebo devátý měsíc, a zatím tam nic není. Já měl velmi silnou rozepři s ministrem vnitra Řecka přímo na jednání v Amsterdamu. Tam jsem si ještě stále myslel, že Řekové nechápou, že jde do tuhého. Ukázalo se to výrokem Evropské komise, belgického i německého ministra. Všichni říkají, že už není čas, už končíme.
Slovenský premiér Robert Fico na druhou stranu říká, že hranice Schengenu jsou i naše a měli bychom se na jejich střežení podílet.
Ale my jsme poslali lidi do Maďarska, do Makedonie, kteří odjíždějí 2. února, do Slovinska, kde budou naši lidé už druhý turnus. Kterákoli země nás požádala o pomoc, tak ji dostala. Finanční, lidskou, materiální. Řekové loni v prosinci požádali o materiální pomoc a dostali ji v lednu. Za 4,5 miliónu korun tam šly stany, kamna, roury, topivo, přikrývky, pláštěnky a další věci. Ve lhůtě tří neděl tam pomoc byla. Pomohli jsme v Srbsku, Jordánsku, Turecku, Kurdistánu. Kam se podíváte, tam pomáháme. Bude-li potřeba, aby byli naši lidé v hotspotech či ve Frontexu, tak tam prostě budou, jsme připraveni je tam poslat.
Prezident Zeman řekl, že aby pohraniční stráž mohla plnit svůj účel, nemůže mít pouze 1500 členů, jak zní návrh Evropské komise. Sám navrhuje 28 tisíc lidí.
Jestli bude v budoucnosti potřeba, aby bylo ve Frontexu padesát tisíc lidí, tak je tam pojďme dát. Těch 1500 je start projektu. Uvedu jedno číslo – dvacet českých policistů ve Slovinsku každý den obsloužilo 600 až 800 migrantů. Udělali prověrku, zkontrolovali, zda ti lidé nemají zbraně, co s sebou nesou, udělali pohovory. Český přístup byl velmi přísný a nakonec naši metodiku převzaly ostatní státy. Takže 1500 není zase tak malé číslo. Pokud by se 1500 lidí nasadilo do hotspotů, kde by se migranti omezili na svobodě, odvedlo by se hodně práce. Není možné, aby hotspoty fungovaly jako průtoková zařízení. Slováci našli v romské osadě člověka, který měl čtyři dokumenty, které postupně získával, jak procházel Evropou. Všude se nahlásil jako osoba jiné národnosti: byl to tuším Egypťan, Tunisan, Libyjec a Iráčan. Naši policisté ve Slovinsku zase zachytili Iráčana, který měl irácký pas, ale dokumenty z Řecka na syrskou národnost. A když se ho ptali, jak je to možné, že mu Řekové ten dokument dali, tak řekl, že se ho nikdo neptal a nechtěl pas vidět.
Kanada přijímá pouze ženy, děti, homosexuály a muže, kteří jsou součástí rodiny. Co na takový přístup říkáte?
Kanada má unikátní pozici, vybírá si uprchlíky v táborech. Nemá tlak na hranicích. Pokud nějaká země chce pracovní sílu, může si v uprchlickém táboře založit pobočku pracovního úřadu a vybrat si lidi, které potřebuje. My si na hranici těžko můžeme vybírat. Musíme rozlišovat mezi uprchlíky, kterých je menšina, a ekonomickými migranty, kterých je většina. Musíme se naučit je vracet. Výroky francouzského prezidenta i německé kancléřky rezonují prostorem, jsme v době internetu, Facebooku a Twitteru. Jakékoli vyjádření Angely Merkelové nebo prezidenta Hollanda je v řádu hodin přeloženo do různých jazyků a putuje internetem. Jakékoli vyjádření je buď pro migranty stopka, nebo pozvánka. Unie musí konečně mluvit jedním hlasem. My jsme si vytvořili činžovní dům, kde je 28 bytů. Každý stát má klíče k tomu svému. Mnozí z nich, jako Česká republika, klíče takřka ztratili, protože jsou v Schengenu. A my jsme zapomněli hlídat hlavní vchod. Pokud ho nebudeme hlídat, tak si stále více zemí bude chtít svůj byt zamknout. To bude konec Evropy, konec Schengenu. Pro nás jako Českou republiku, zemi s vývozní ekonomikou, je to smrtící. Chápu, že lidé volají po zavření českých hranic, ale do měsíce nebo dvou by to mělo devastující účinky na ekonomiku, obrovskou ztrátu pracovních míst a byli bychom u úplně jiné debaty. První krok je ochránit Schengen.
Jak vnímáte slova švédského premiéra Stefana Löfvena, že pokud se do dvou měsíců migrační krize nevyřeší, Schengen padne?
Už to říkají i Němci. My to říkáme osm měsíců. Zrovna Švédi zpočátku enormně horovali pro úplnou otevřenost vůči uprchlíkům. Švédsko dramaticky změnilo svůj postoj, i Norové, Němci, Francouzi… Zpočátku rezonovalo jediné téma, a to solidarita. My říkali: samozřejmě, ale vedle toho také bezpečnost a zájmy členských států Evropy. Dnes se vracíme k normální debatě. Tlak na Řecko je konečně jasný. Pokud Řekové neudělají, co mají, tak musí přijít náhradní řešení, a to je pomoc Makedonii. My tam vyjíždíme s našimi policisty, Maďaři už tam jsou, Slováci jedou spolu s námi a Poláci zvažují, že tam vyjedou. Pan premiér ohlásil, že příští měsíc se tu sejdou zástupci V4 a téma debaty bude ochrana Schengenu a spolupráce zemí Visegrádu na vytvoření kostry mezinárodních sil, které společně budeme moci nasadit do Frontexu.
Jednali jste o tom minulý týden i na schůzce ministrů vnitra V4? Výstup byl opět ten, že odmítáte kvóty na uprchlíky. Ale ty vlastně odmítají i samotní uprchlíci, protože o naši zem zatím zájem není.
Ale to není pravda, o nás zájem je. Každý rok populace díky migraci roste – ale jsou to většinou Ukrajinci, Rusové, Vietnamci, Kubánci. U nás se jen nevytvořily podmínky pro muslimskou komunitu, která má zázemí v jiných zemích, kde mají své rodiny, mešity. Proto říkáme, že kvóty nebudou fungovat. Dodnes nám nikdo neodpověděl, jak umístíme migranta proti jeho vůli, aniž by nám utekl. Sociální podpora v České republice je kolem sta eur. Ale v Dánsku nebo Německu si na černo sto eur vydělá za týden. Myslet si, že ti lidé kvůli sto eurům budou ochotni zůstávat na území ČR, je utopie. Nám by hrozila velká vlna migrace, pokud by se zvedla Ukrajina. V tom případě by 50 až 100 tisíc lidí chtělo v ČR zůstat a žít. To nelze vyloučit, že se stane. Pokud eskaluje konflikt na Ukrajině, tak ti lidé budou chtít odejít. Pak se může stát, že stejnému problému, jakému čelí nyní Řecko a Itálie, bude čelit Polsko.
Prezident varoval, že pokud Rakousko změní svou azylovou politiku nebo uzavře hranice, přes Česko mohou začít proudit desetitisíce migrantů. Je to možné? A je na něco takového policie připravena?
Ti, co chtěli přes Rakousko projít do Německa, ti prošli. Němci dnes říkají, že hranice hlídat budou dál, ale to neznamená, že budou hermeticky uzavřené. Nepropustná hranice je nemožná bez stavby plotu. Mohlo by se stát, že proud tisíce lidí denně by se krátkodobě stočil na české území, ale migranti dobře vědí, že v Česku budou zadrženi, umístěni do detence. Stát má záložní plán – v první fázi bychom naplnili detenční zařízení, která mají kapacitu 1500 lidí, ale krizově se to dá navýšit na dvojnásobek. Vedle toho jsme s Jihočeským a Jihomoravským krajem dohodnuti na tzv. náhradních řešeních – v tělocvičnách a veřejných budovách bychom lidi krátkodobě zadrželi. Samozřejmě že platí Dublinská dohoda. Migranty bychom vraceli zpět do Rakouska, to má sedm dní na to, aby ty lidi převzalo.
Kolik lidí je v detenčních zařízeních u nás nyní?
Dnes (středa) je to 91 lidí. Vracíme je, proto ten počet nenarůstá. Část těch lidí je tam dlouhodobě, protože nespolupracují s úřady a není šance je vydat nebo se čeká, kam se budou vracet.
Kolik uprchlíků denně policie průměrně pochytá v zimě?
Je to kolem pěti lidí týdně, včera to byla nula.
Vy jste čelil kritice, že jsou v detenčních zařízeních nelidské podmínky. Zlepšilo se to?
To byla kritika lidí, kteří si na tom chtěli dělat politiku. My jsme zastánci toho, že člověk, který nelegálně překročil hranice, porušil zákon. Je potřeba ho omezit na svobodě a zjistit, kdo je a zda nepřináší bezpečnostní nebo zdravotní riziko. Podmínky jsou stále stejné. Zlepšilo se tam vybavení pro děti – jsou tam prolézačky, pískoviště.
Je pravda, že migranti jsou především mladí muži?
Mladí muži bez rodin byl fenomén uplynulé doby, bylo to až 70 procent. Dnes se už objevují rodiny a děti, ale je to menšina. Problém je, že se nám otevřela další migrační trasa z Afghánistánu. Evropa se musí rozhodnout, jestli do Afghánistánu uprchlíky vracet, nebo ne. Já jsem zastánce toho, abychom je tam vraceli. Je tam armáda, a aby tato země nebyla prohlášena za bezpečnou, mi nepřipadá normální. Velkou část migrantů tvoří obyvatelé Balkánu a dalších zemí. Jen v Německu jich bylo 50 tisíc. A to jsou jednoznačně ekonomičtí migranti, žádná válka tam nehrozí.
Jak vlastně u nás probíhá kontrola a hledání migrantů?
Hlídají se především silniční tahy a vlaky, pochod pěších migrantů se zastavil. Ale migranti se České republice vyhýbají, protože se o nás ví, že tu není volný průchod.
Zavázali jsme se k přijetí více než dvou tisíc uprchlíků. Kdy dorazí?
Dokud nebudou fungovat hotspoty, tak těžko někoho přijmeme. Ze 160 tisíc lidí, které si Evropa odhlasovala přijmout proti vůli České republiky, bylo relokováno několik set lidí. Do té doby, než se oddělí ekonomičtí migranti od uprchlíků, a do té doby, než uprchlíci získají povědomí o tom, že si nemohou vybrat zemi, do které půjdou, žádná relokace nebude. Musíme se ptát Řeků a Evropské komise, kdy vytvoří podmínky pro to, aby byl program spuštěn. Letos jsme počítali s tím, že bychom z té kvóty přijali 400 až 500 lidí, ale já myslím, že to není realizovatelné.
Migrační vlna vyprovokovala k akci i příznivce extrémní pravice. Na rasistickém webu White-Media hackeři zveřejnili část soukromých e-mailů premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) a jeho poradců. Vy jste na to reagoval tím, že je načase diskuse o bezpečnosti internetu a anonymitě jeho uživatelů. Jak jste to myslel?
Jsem zastánce svobody internetu. Chci, aby se lidé na internetu pohybovali volně. Ale jestli dnes se souhlasem soudu můžeme odposlouchávat telefony, tak si umím představit model, kdy pod silnou kontrolou budeme moci vyhledat původce zpráv na internetu. Celkově kriminalita loni klesla o 14 procent, ale kyberkriminalita jde pořád nahoru.
Už se podařilo s USA, kde je tento rasistický web registrován, domluvit, aby jej úřady zablokovaly?
USA má výraznější svobodu projevu než ČR. Ta možnost je velmi malá.
Je otázka, zda útok na soukromé e-maily mají na svědomí neonacisté. Napaden byl totiž účet i např. poslance Jana Birkeho z ČSSD, který se o migraci nijak nevyjadřuje. Máte indicie, že by to mohlo být na politickou objednávku?
Vždy si člověk musí položit otázku, v čí prospěch. Byli napadeni jednoznačně jen politici ČSSD. Já jsem přesvědčen, že tento web se stal pouze prostředníkem, který měl zakrýt pravou identitu toho, kdo se do schránek prolomil.
Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) naznačil, že by to mohlo prospět šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi…
Nemám důkaz, že by náš koaliční partner byl objednavatelem toho, aby se někdo prolomil do našich e-mailů. Jediné, co mohu konstatovat, je, že byli postiženi pouze soc. dem. Jestli je to náhoda, nebo není, to já nevím.
Jak se ČSSD připravuje na krajské volby? Podle průzkumů lidé preferují ANO.
Bát se nemá smysl. Kraje odvedly slušný kus práce. Většina hejtmanů jsou sociální demokraté, kteří za sebou mají výsledky. Buď to lidé ocení, nebo ne. Buď se nechají nalákat na krásná slova a koblihu, nebo budou volit osvědčenou kvalitu.
V ČSSD kvůli podzimním volbám panuje velká nervozita. Nehrozí, že budou chtít někteří vaši kolegové případný neúspěch ztrestat výměnou vedení?
To je možné. Krajské volby budou referendem o vládě. Ale vylučuji, že se ve straně formuje jakákoliv opozice. Já si nemyslím, že by měl být premiér ohrožen. Je to pracovitý člověk a lidé si to uvědomují.
Prezident Miloš Zeman na otázku, jak se zbavit premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), odpověděl, že každý politik může být odstraněn demokraticky volbami, nebo nedemokraticky kalašnikovem. Může to podle vás někoho inspirovat?
Já si nemyslím, že by to mohlo někoho inspirovat, ale jsme malá země a potřebujeme jednotu ústavních činitelů. Potřebujeme mluvit jedním hlasem směrem k migrační krizi a dalším problémům. Pan prezident tím zbytečně přilévá olej do ohně a víc bych tuto debatu neřešil. Že je to nevhodné, si myslím stále, ale pojďme řešit věci, které nás pálí.
Zdroj: Právo
