4. června 2013
Co se změní v českém školství, pokud vyhraje v příštích volbách sociální demokracie? To je otázka, se kterou jsme rok před příštími parlamentními volbami přišli za stínovým ministrem školství dnes opoziční ČSSD Marcelem Chládkem.Více v rozhovoru pro Lidové noviny.
* LN Takže, co byste měnili?
Chceme dát větší důraz na roli učitele. Pojmout roli učitele jako hybné síly k lepšímu školství je naprosto klíčové.
* LN To se říká pořád. Můžete být konkrétnější?
Musíme reflektovat měnící se roli učitele, který už dneska nemůže být jen tím, kdo zprostředkovává informace, ale měl by být jakýmsi průvodcem ve vzdělávání. Podle mého se musí změnit systém vzdělávání učitelů.
* LN To ovšem není role politiků, ale odborníků, ne?
První věc je celospolečenská debata nad tímto problémem. Já jezdím po školách a slyším, že učitel je třeba dobrý odborník v oboru, který učí, ale neumí žákům látku podat. Tyto problémy my chceme řešit již nyní na půdě Senátu formou velkých kulatých stolů s účastí odborníků z praxe, ale i zástupců odborů a třeba i studentů.
* LN Debata ale probíhá už léta. Většinou skončí u peněz.
Ano. Když si vezmete, že nástupní plat učitele po vysoké škole je dneska dvacet tisíc korun, přičemž učitel, který učí nějakých dvacet let, si polepší jen o nějakých patnáct set korun, tak je to demotivující.
* LN Před tím byl demotivující směšně nízký nástupní plat.
Těch dvacet tisíc je v pořádku, pak ale nastala situace, kdy třeba tak zvaný zavádějící učitel, který toho nováčka mentoruje a vede, má méně než on, nebo třeba jen o málo víc.
* LN Takže chcete přidat všem. Kde na to vezmete peníze?
Co se týká financí, řešíme to jako klíčovou otázku. Každý ze stínových ministrů ČSSD má nyní za úkol připravit návrh rozpočtu a priority. Jedna z těch priorit, které mám já jako stínový ministr školství, jsou platy jak pedagogů, tak nepedagogů. Protože já mám dojem, že nechce ty nepedagogy nahradit outsourcingem, tedy uklízecími či vyvařovacími firmami. České školství je dlouhodobě podfinancováno, musí dojít k navýšení celé oblasti vzdělávání. Školství musí být opět klíčovou prioritou státu.
* LN Předpokládám, že něco podobného říká i stínový ministr zdravotnictví, obrany atd.
Musíme samozřejmě hledat i vnitřní úspory. Třeba na té spoustě projektů.
* LN Nepochybuji, že spousta projektů je předimenzovaných, mnohé dokonce nesmyslné, ale jsou zpravidla financované z peněz EU. Nerealizovat je znamená o ty peníze přijít.
Jsou i projekty, které nejdou z peněz EU. Ministr Fiala nedávno připomněl, že na ministerstvu napočítal osmnáct nebo dvacet strategických projektů, které určitě nebyly levné. Faktem ovšem je, že drtivá většina prostředků z kapitoly školství jde na platy, takže najít rezervy je velmi těžké. Musíme se zkrátka bavit nejen o šetření, ale i o té možnosti navýšení rozpočtu.
* LN Můžete uvést příklad, kde by se dalo konkrétně ušetřit?
Například na té jednotné státní maturitě.
* LN Takže si myslíte, že by se státní, tedy jednotná část maturity měla zrušit?
Ne, to si nemyslím. Myslím jen, že je nutné zjednodušit administrativní proces a zlevnit služby, jako je třeba rozvážení testů.
* LN Zlevnit lze jen tím, že se zkoušky budou dělat elektronicky, což ale zase předpokládá velkou vstupní investici.
To je jedna z možností. Druhá je, že se zjednoduší ten strašně drahý kontrolní systém. Mně vadí nedůvěra k učitelům, že to téma, které dostanou v zalepené obálce, by mohli prozradit. Tak se spoléhá na stěhovací firmu, která testy rozváží. Tam by přece měla fungovat nějaká profesní čest. My nevěříme, že mohou učitelé objektivně zkoušet a já se ptám, když nemůžou objektivně zkoušet, můžou vůbec učit?
* LN Takže shrňme: Maturity ano, ale...
Maturity ano, ale ne v této neúspěšné podobě. Podle mne nemůžeme také porovnávat stejnou úrovní zkoušky gymnázia a učiliště. Řešení zní: jedna úroveň maturity pro gymnázia a lycea, druhá pro odborné školy. A co se týče odborných učilišť, to by chtělo změnu zákona. Nejlepší by bylo, kdyby studium na učilišti skončilo nikoliv maturitou, ale běžným absolutoriem, ovšem s tím, že absolvent by měl možnost po nějaké době praxe složit mistrovskou zkoušku, u které by byla zajištěna prostupnost na vysokou školu bakalářského typu příslušného oboru, na který je uchazeč svým předchozím vzděláním zaměřen.
* LN Různé maturity pro všeobecné a odborné vzdělání někde existují, ale s tím, že zatímco maturita ze škol, jako jsou gymnázia, opravňuje ke vstupu na všechny vysoké školy, ta z odborných jen na některé. Takže hrozí, že člověk z průmyslovky by nemohl jít třeba na filozofickou fakultu.
To by se dalo vyřešit tím, že průmyslovák by si zkoušku mohl doplnit.
* LN Měnili byste skladbu povinných maturitních předmětů?
Myslím, že je nutné, aby byla minimálně čeština povinná na všech školách, cizí jazyk také, ale s tím, že na gymnáziu by se musela splnit o stupeň vyšší úroveň obtížnosti zkoušky podle mezinárodní klasifikace. Pokud jde o matematiku, je nutné tu debatu otevřít a já myslím, že dříve nebo později bude povinná na všech středních školách, kde se vyučuje.
* LN To znamená, že by ji musel absolvovat například každý gymnazista?
Ano. Ovšemže s tím, že je nutné změnit systém výuky matematiky od základní školy, protože matematika nesmí být strašákem.
* LN Co byste ještě změnili?
Pokud jde o mne, zasadil bych se, aby byl poslední ročník mateřské školy povinný.
* LN Do toho ale i tak chodí asi pětadevadesát procent dětí příslušného věku.
Ano, ale ten zbytek jsou bohužel děti z vyloučených lokalit a slabších sociálních skupin.
* LN A jak se díváte na plošné testování žáků pátých a devátých tříd?
Jsem proti. Místo toho bych zavedl testování vybraného vzorku žáků.
* LN Nelze ale popřít, že školy, jakož i rodiče se z výsledků testů dozvědí o vzdělávacích výsledcích hodně. Zjistí, jak si stojí škola, třída či konkrétní žák v porovnání s ostatními. Přitom jde o anonymní informace.
Jenže vždycky se najde někdo, kdo začne sestavovat žebříčky, což je nepřípustné. Výsledek testu totiž ještě nemusí vypovídat o tom, jestli je škola dobrá, nebo špatná. Možná ta, která vychází jako podprůměrná, posunula žáky víc než ta, která prostě jenom nabrala žáky předem vybrané.
* LN Na druhou stranu, pokud budeme vědět, kde jsou slabší žáci, můžeme jim poskytnout masivnější podporu, nebo ne?
Já myslím, že by stačilo výběrové šetření, abychom věděli, jak funguje systém.
* LN Budete chtít znovu zavést jednotné osnovy?
Tam je jeden velký problém, že jsme od těch tradičních osnov, které popisovaly téměř každou minutu, co má člověk dělat v hodině, přešli příliš rychle k rámcovým vzdělávacím programům. To podle mne nebylo dobře, protože ne každý učitel je schopný se přerodit v někoho, kdo je sám schopen tvořit. Teď už to začíná poměrně dobře fungovat, ale slyším volání po zpřesnění standardů. Domnívám se, že každý učitel by měl vědět, co mají v daném roce žáci zvládnout. Standardy jsou důležité. A já bych je rád viděl už při zápisu do první třídy. Přece není možné, aby jedna škola ověřovala jen základní schopnosti, jako třeba rozeznávání barev, a druhá chtěla, aby dítě umělo v šesti letech už číst, psát a počítat.
* LN Mimochodem, ještě si myslíte, že by děti měly chodit do první třídy až od sedmi let?
Já nikdy neříkal, že je to nutné. Chtěl jsem jen ukázat, že máme příliš odkladů a ve třídách jsou velké věkové rozdíly. A otevřít na to téma diskusi.
* LN Chcete nějak omezovat soukromé školy, třeba střední?
Sociální demokracie nechce rozlišovat školy podle toho, kdo je zřizovatel, ale podle kvality. Z naší strany nebude snaha tlačit soukromé školy do kouta.
* LN Přesuňme se k vysokému školství. Myslíte, že by jmenování profesorů mělo zůstat prezidentovi nebo ministrovi školství? Nebo je to podle vás věc univerzity?
Já myslím, že pokud chceme, aby profesor jako takový měl platnost po celé republice, nemůže být spojen s jedinou univerzitou.
* LN Takže dáváte přednost celorepublikové profesuře, která už ve světě ale téměř neexistuje?
To je jistě na debatu. Jsou dva možné systémy. Jedna možnost je zavedení funkčních míst, jako je to v zahraničí, druhá, že věci zůstanou, jak jsou. Ale já bych tu pravomoc jmenování nepřenášel na ministra školství, jak navrhuje prezident Zeman. Já bych jmenování ponechal jako pravomoc prezidentovi, ale s tím, že je nutné tu jeho roli zpřesnit. On by měl hrát roli pojistky pro případ, kdy předcházející proces nedokázal například odhalit, že ten člověk nemá nárok na profesuru z těch a těch důvodů, třeba plagiátorství nebo podobně. Prezident by měl říct, že ten důvod nejmenování je v pedagogické rovině, ve vědecké rovině a podobně.
* LN Čili chcete, aby to zůstalo prezidentovi?
Opakuji, že máme dvě možnosti, ale tu čistě univerzitní akademická veřejnost nepřijme.
* LN Ani potom, co zažila v případu Putna?
I tak. Já si to dovedu představit jmenování spojené jen s univerzitou, ale znovu je třeba připomenout, že to má svá rizika.
* LN Jaká?
No, že ten profesor, který má profesuru jen pro určitou univerzitu, ji nemá pro celou republiku. Prostě by neměl stejné postavení jako profesor, který byl jmenován prezidentem. A taky se obávám, že by mohla jít dolů kvalita některých škol, pokud by si na místo profesora mohly dát kohokoli.
* LN Ale o to přece jde. Ten dotyčný nebude univerzálním profesorem, ale jenom profesorem této málo kvalitní školy. Máte ještě nějaké návrhy v oboru terciárního školství?
Já bych nerušil vyšší odborné školy.
* LN Ale ty snad nikdo neruší.
No, ministr například navrhuje, aby každá zdravotní sestra nebo každý záchranář měli bakalářské vzdělání. Přitom z nemocnic i ze záchranek říkají: nám stačí diplomovaný specialista, který je víc zaměřený na praxi. Jakmile by byl bakalář, bude víc teoretik.
* LN Takže kdyby sociální demokracie dělala reformu terciárního školství, zahrnula by vyšší odborné školy mezi školy vysoké? To by ovšem znamenalo zahrnout je do příslušného zákona.
Mám za to, že nejde o otázku zákona, ale o pochopení role těch škol. Na druhou stranu je pravda, že pokud bychom vyšší odborné školy pojali do vysokoškolského zákona, hned by se nám vylepšila pozice v mezinárodní statistice, protože mnohé země absolventy podobných na praxi zaměřených škol zahrnují mezi školy vysoké. Měli bychom vyšší procento vysokoškolsky vzdělaných v populaci, než máme.
* LN Jak by si sociální demokraté poradili s masifikací vysokých škol, tedy s faktem, že dnes už studuje na vysoké škole víc než polovina populačního ročníku? Lze to ještě ufinancovat ze státního rozpočtu, aniž by se zhoršovala kvalita vysokého školství?
Nezapomínejme, že stát financuje jen veřejné vysoké školy, kterých je méně než soukromých.
* LN To je ovšem optický klam. Ve skutečnosti je skoro devadesát procent studujících na veřejných vysokých školách.
Já předpokládám, že ta příští akreditační agentura bude mít větší prostor na hlídání kvality vysokých škol a některé nakonec zaniknou. A také bude nutné změnit financování vysokých škol. Nelze to dělat jenom podle počtu studentů.
* LN To už se nedělá.
Ale tohle množstevní kritérium se musí ještě oslabit. Musí tam být i další prvky.
* LN Má být méně vysokoškoláků?
Počet vysokých škol by neměl růst, předpokládám spíš snižování, ale nemělo by se to dělat silou či politickým rozhodnutím. Rozhodně ovšem odmítáme školné, které by jen dál rozevíralo nůžky mezi bohatými a chudými.
* LN Jak byste si poradili s poloprázdnými středními, ale někde i základními školami?
Na prvním stupni základních škol je klíčová dostupnost. To znamená, že dojdete nebo dojedete do školy v přijatelné době. Třeba i školním autobusem. Jezdit do školy 25 kilometrů nelze. Co se týká středních škol, musíme se zaměřit na obory, které jsou potřeba. Třeba v Rakovníku se otevřel obor kominík, ale studentů je tam v ročníku jen sedm. Podle současného financování by ta třída nebyla otevřena. My ale kominíky nutně potřebujeme, takže tento obor je třeba podpořit. Něco podobného řešíme taky se zemědělskou školou taktéž v Rakovníku. Žáků je tam málo, ale školu bychom v zemědělském kraji chtěli zachovat.
* LN Financování na třídu navrhoval Josef Dobeš...
No, jenže tam byly zase ty parametry, kolik žáků musí třída mít. Určitě je možné se bavit o kombinaci financování na žáka, na třídu a na obor. Pokud chceme takzvaně optimalizovat, musíme to dělat citlivě. Protože školu, kterou zavřete, už nikdy neotevřete. Jisté ovšem je, že v některých krajích jsou školy, které se neudrží.
* LN Je něco, za co byste současnou školskou politiku pochválil?
Pana ministra bych pochválil za to, že zavedl do oblasti školství větší rozvahu a větší klid. Určitě je dobrá loňská úprava státní maturity, protože v té původní podobě by zkouška nepřežila.
* LN Vy máte jedno dítě v druhé třídě. Do jaké školy chodí?
Do běžné základní školy. Veřejné. Ani vám neřeknu, jak se přesně jmenuje, i když tam dceru ráno vozím.
***
Co by ČSSD měnila a co ne
* Předškolní vzdělávání Poslední rok v mateřské škole povinný pro všechny * Nástup do základní školy Neměnit, ale srovnat podmínky při zápisu do první třídy tak, aby si školy nemohly vybírat jen nadanější děti
* Plošné testování žáků 5. a 9. tříd Nezavádět * Podpora soukromým školám Neměnit, tedy podporovat dál * Optimalizace neboli slučování a rušení poloprázdných škol Ano, ale ne tehdy, když jde o důležitý obor (na středních školách) * Státní maturita Ano, ale jiná pro gymnázia a lycea a jiná pro odborné školy. Povinná matematika * Jmenování profesorů Nechat prezidentovi, nebo dát přímo školám
Pokud jde o povinnou maturitu z matematiky, já myslím, že dříve nebo později bude povinná všude tam, kde ji vyučují Marcel Chládek * Narozen 1968, absolvent Filozofické fakulty UK – obor andragogika a personální řízení. MBA získal na soukromé VŠ ekonomie a managementu v Praze. * Působil jako učitel na různých stupních, později jako náměstek ředitelky v Institutu pro místní správu ministerstva vnitra a náměstek ředitele Institutu celoživotního vzdělávání v Havířově. * Do ČSSD vstoupil v roce 2004, zasedl v zastupitelstvu Rakovníka. V roce 2008 byl zvolen senátorem a zároveň zastupitelem a následně náměstkem hejtmana Středočeského kraje. * Je ženatý a má dvě děti.
Zdroj: Lidové noviny (4. 6. 2013)
