3. října 2016
Řadu týdnů trvalo Martinovi Havlovi z ČSSD, než se rozhodl přijmout post hejtmana. Uvolnil se po odchodu jeho bývalého kolegy Josefa Novotného a po rozpadu šestiletého partnerství sociálních demokratů a KSČM. „Funkce mi přinesla několik věcí, které jsem nečekal. Některé byly dobré, jiné méně. Když jsem před tím dělal šest let náměstka, nedokázal jsem si moc představit, co znamená dělat hejtmana,“ říká.
Co to tedy znamená?
Znamená to být pořád a všude na očích. Být vždy nahoře, kde hodně fouká. Být vždy tím, na kom zůstane poslední slovo a kdo je odpovědný za kraj. A také mít méně času. To pociťuji docela silně. Bylo to dané i uspořádáním rady a tím, že jsme měli rok a půl před sebou, což přineslo možná i intenzivnější práci než ve standardním volebním období. Na druhou stranu pro mě to bylo doopravdy zajímavé, a to bez přehánění. Řada kolegů pracovala jako neuvolnění a já jsem měl více portfejí, než obvykle hejtmani mívají. Měl jsem kromě investic a legislativy na starosti ještě regionální rozvoj a bezpečnost, takže to pro mě bylo hodně pestré.
Před nástupem jste řekl, že je vaším cílem, dovést kraj k řádným volbám. Jste spokojený s tím, jak se vám to podařilo?
Myslím, že rozhodně ano. Zvládli jsme koalici udržet v takovém stavu, kdy jsme byli schopni dohodnout se na všech zásadních věcech. Za úspěch považuji, že jsme společně sestavili a schválili rozpočet, dokončili naplánované investiční akce v dopravě, zdravotnictví, školství.
Myslíte tedy, že se nová koalice osvědčila?
Určitě, nikdy bych netipoval, že tak široká koalice může normálně fungovat bez nějakých větších otřesů. Ukázalo se ale, že to jde. Možná je potřeba více spolu mluvit a řadu věcí předjednávat.
Spolupráci v široké koalici jste navázali i s tradiční pravicí – například s ODS. Nebojíte se, že vám to teď voliči vyčtou?
Nebojím. Hlavní cíl koalice nebyl samoúčelný, tedy vydržet do konce volebního období, ale vést kraj tak, aby se udělal kus práce pro občany. To si myslím, že rada splnila a to je hlavní věc, kterou jsme chtěli. Domnívám se, že takové to tradiční dělení na levici a pravici není v tenhle okamžik a v této situaci vůbec důležité. Hlavně, že jsme se dokázali dohodnout. A navíc, my jsme dokázali držet a plnit náš program.
Když jste zmínil předchozí koalici s KSČM, šli byste do ní znovu?
Nechci vůbec mluvit o budoucích koalicích, to je předčasné. Snad kromě strany Tomia Okamury, Úsvitu a podobných pro mě bizarních sdružení, jsou všechny demokraticky zvolené strany a hnutí v tuto chvíli možnými partnery. Samozřejmě já sám mám nějaké preference, velmi silné, ale podstatná je dohoda celého našeho týmu.
Kdo myslíte, že je pro ČSSD největším soupeřem?
Ono se to odvíjí od předvolebních průzkumů, jakkoli je neberu zvlášť vážně. Co do zisku procent se tam stále opakují tři uskupení. Kromě nás jsou to komunisté a hnutí ANO.
Myslíte, že dvojkoalice už bude minulostí?
Nevím, jestli nastane konec dvojkoalic, můj odhad je, že to nebude po těchto volbách o dvojkoalici, ale že to bude širší spolupráce. Nutně. Koalice tří velkých partnerů by postrádala smysl, určitě to bude nějaký menší subjekt, nebo subjekty.
Co vy osobně považujete za největší úspěch současné koalice?
Nemuseli jsme ustoupit od žádných zásadních směrů, které jsme si vytyčili už na začátku volebního období. Nemuseli jsme obracet, dělat kompromisy, kromě nějakých nutných a drobných. Někdo se tomu vysmíval a používal termín udržovací vláda. Kraj ale fungoval – bez otřesů, afér, se schváleným a teď nově připravovaným rozpočtem.
Před nástupem do funkce jste musel vyvracet tvrzení, že jste pouze loutkou Jakuba Pánika. Myslíte, že se vám to podařilo?
To bylo jen klišé, které někdo uměle vytvořil. Nežil jsem rok a půl s tím, abych to vyvracel. Myslím, že jsme se doplňovali a spolupráce měla smysl. Nebyla špatná a ani si nemyslím to, jak mi někdo podsouval, že budu ve stínu pana Pánika. Každý jsme měli svůj úkol – já jako hejtman, on jako můj zástupce. Můžu se na něj spolehnout a rozhodně bych nedělal hejtmana za cenu, že musím někoho poslouchat, plnit něčí úkoly a za někoho se schovávat. To je hloupost.
Co si naopak myslíte, že se za onen rok a půl úplně nepovedlo?
On to asi není jen rok a půl, ale ještě stále jsme nenastartovali, i když se doopravdy blýská na lepší časy, společně s městem Karlovy Vary rekonstrukci Císařských lázní. Stále o to usilujeme. Už máme druhý úspornější projekt, ale pořád je to o 600 milionech korunách. Je to národní kulturní památka a restaurátorské prvky jsou relativně drahé. Peníze skládáme dohromady a potřebujeme injekci od státu, kterou nám ministr ústně přislíbil. Ještě jsme ji nedostali, jinak už bychom začali.
Co bude z vašeho pohledu v následujících čtyřech letech pro krajskou vládu nejdůležitější?
Zastavit úbytek zejména mladých obyvatel kraje. Nějak je motivovat. Od stipendií pro středoškoláky, vysokoškoláky nebo budoucí praktické lékaře, přes úsilí o vznik veřejné vysoké školy. Nabízíme také čím dál modernější zázemí nemocnic, ale třeba i atraktivní síť cyklostezek a nejmodernější skiareály v republice. Důležitá je tvorba nových pracovních míst, což s sebou nesou průmyslové zóny a parky, ale také větší důraz na balneologii a využití aplikovaného výzkumu v praxi. Existuje projekt, který už jsme projednali jak s týmem odborníků z Univerzity Karlovy, tak přímo z balneologické praxe. Cílem výzkumného úkolu je přinést lázeňským hostům nejnovější poznatky o tom, že lázeňská léčba má skutečně ty účinky, které se jí připisují. V poslední době vznikají pochyby a někdy i ze strany části lékařů, kteří spoléhají na farmaceutickou léčbu a upozaďují tu klasickou lázeňskou. My chceme ukázat, že opravdu pomáhá. Zatraktivnit ji a dokázat, že to není wellness.
Kdy výzkum začne?
Záleží to především na výsledku voleb. Pokud by přišel do vedení kraje někdo jiný, může mít jiné představy a jiné priority. Jinak bychom na tom v příštím období začali pracovat. Netroufnu si říct, jestli v lednu nebo březnu, záleží na týmu odborníků, jak bychom se dohodli.
ČSSD zveřejnila na svém webu anketu, kde si mohou lidé vybrat tu největší prioritu a vy se jí budete věnovat. Jak dopadla?
Trochu jsme očekávali, že první bude zdravotnictví. Bylo těsně druhé, zvítězila doprava. Je to asi normální, protože souvisí jak s pracovními místy, tak s příchodem investorů, ale i s běžným pohybem lidí jak po kraji či mimo kraj. Kromě stále opakované D6, která je opravdu důležitá, je to i silnice I/13 od Ostrova dál na hranice Ústeckého kraje. Celkem v pořádku je od Klášterce, nám jde o úsek mezi Ostrovem a Kláštercem.
Mohou to politici ovlivnit?
Ačkoli do jisté míry převažovala priorita D6, část I/13 je nebezpečným úsekem, kde se každou chvíli stane nějaká nehoda. Máme ji v širších prioritách. Takové věci ovlivňujeme zprostředkovaně, protože jde o silnice první třídy, tedy státní. Chceme ale lobbovat i za severní větev, bez toho se nehneme. Kromě toho bude důležité i napojení na Bavorsko. Investujeme hodně peněz do silnic druhých a třetích tříd, ty nám ale stát předal s obrovským dluhem a my jen můžeme udržovat jejich stav, aby se nezhoršoval. Chybí nám větší spoluúčast státu. Ne, že by kraje neuměly hospodařit s tím, co mají, ale chtěli bychom mít jistotu ročního příspěvku buďto ze Státního fondu dopravní infrastruktury nebo jiné rozpočtové kapitoly Ministerstva dopravy na další opravy dvojek a trojek, nejen na udržování jejich stavu.
Jednou z velkých oblastí programu je tvorba nových pracovních míst, zejména na Sokolovsku. Obsazování tamních zón se ale zatím nevede. Jak byste chtěli investory přilákat?
Komplikované je to v tom, že zatímco v Chebu jsou pozemky, kde má vyrůst průmyslová zóna, města nebo kraje, v případě Sokolova jde o soukromého vlastníka. A podpora státu směřuje jen tam, kde je majitelem samospráva. Mám ale zprávy o tom, že se Sokolovská uhelná chystá uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí ohledně průmyslové zóny Staré Sedlo a uvažuje o prodeji pozemků městu. Tím pádem by se zvýšila šance Sokolova čerpat i státní dotace na její budování. Běží také jednání o změně postoje Ministerstva životního prostředí v případě budování průmyslové zóny Cheb II, ministerstvo je zatím proti rozšiřování průmyslových ploch. Investorům chceme v budoucnu také nabídnout možnost dopravy zboží po železnici, myslím tím zamýšlené překladiště v Chebu. Věřím, že se dočkáme i dalších dokončených úseků D6 a napojení na Německo.
Zdroj: Mladá fronta DNES
