24. února 2012
Rozhovor místopředsedy ČSSD Jiřího Dienstbiera pro Hospodářské noviny.
Prezident Klaus jedná protiústavně, když odmítá podepisovat zákony a mezinárodní smlouvy, tvrdí jeden z prezidentských kandidátů ČSSD Jiří Dienstbier. V případě, že bude v přímé volbě zvolen, chce být „civilním“ prezidentem. „Zbavím úřad posvátnosti a tatíčkovství, které se nyní jaksi automaticky očekává,“ říká dvaačtyřicetiletý, aktuálně nejpopulárnější český politik.
* HN: Koho vlastně napadlo, že byste měl kandidovat na prezidenta? Nebo jste se nabídl sám?
Myslím, že vůbec první byl europoslanec Jiří Havel. Postupně o tom začalo mluvit více lidí, například Bohuslav Sobotka, Lubomír Zaorálek nebo Jeroným Tejc. Přiznám se, že jsem měl jiný tip na kandidáta. Ten to však odmítl, takže ho nebudu ani uvádět.
* HN: Jak to ale člověk prožívá osobně? Co jste řekl v první reakci Jiřímu Havlovi? „Zbláznil ses?“
Ano, první reakce byla dost podobná. Mimo jiné i proto, že do naší prezidentské tradice moc nezapadám. Opravdu nemohu sehrát tatíčkovskou roli, která se trochu čeká. Pro řadu lidí to přitom může být kritérium, podle kterého se budou rozhodovat. Nakonec jsem si ale řekl, že to možná nějaký smysl má, že bych mohl nabídnout jiný pohled na prezidentský úřad, že není špatné, když do něj kandiduje někdo, kdo tím nechce úplně končit kariéru. Možná by to pomohlo zbavit úřad jisté posvátnosti, kterou v České republice má.
* HN: Kandidátem jste se stal především díky své pozici nejdůvěryhodnějšího politika. To ovšem svého času byli také Stanislav Gross, Václav Fischer, Pavel Bém, Radek John nebo Vítězslav Jandák. Jaké jiné kvality vlastně nabízíte?
Jeden můj kamarád mi kdysi, když jsem se poprvé dostal do čela žebříčku, zaslal esemesku, že mi gratuluje, že jsem se zařadil mezi takové „velikány“ české politiky. Žebříčky popularity nepřeceňuji, byť to člověka vždycky potěší. Úvaha kolegů byla taková, že jsem sice sociální demokrat, mohu věrohodně zastávat hodnoty ČSSD, ale na druhou stranu nejsem úplně typický straník, že svou roli může hrát i jistá neokoukanost, což je výhoda i všech nezávislých kandidátů.
* HN: Pro část ČSSD jste podezřelá osoba, dokonce i někteří významní spolustraníci jako Zdeněk Škromach se o vás nevyjadřují zrovna s obdivem. Opravdu cítíte podporu celé strany?
Je asi zcela přirozené, že svými postoji získávám i v řadách ČSSD protivníky. Třeba i vzhledem k razanci, s jakou jsem řešil pražský spor – ať už před rokem, nebo na konci loňského roku. Ale kdyby mě členové strany nebrali, těžko bych byl loni na sjezdu zvolen místopředsedou strany.
* HN: V čem je podle vás lepší stranický kandidát, tedy vy?
Sociální demokracie je nejsilnější politická strana a měla by být schopna postavit vlastního kandidáta. Je to i otázka sebevědomí. Nechci tím říci, že musím být lepší kandidát než Jan Švejnar. Rozhodně bych se za něj jako prezidenta nestyděl.
* HN: Máte čas do června, abyste přesvědčil členy ČSSD, že kandidátem na prezidenta máte být vy. Jakou povedete kampaň?
Rozhodli jsme se, že uděláme ve všech krajích sérii debat, kam pozveme všechny naše členy, ale i kohokoliv dalšího. Tam bychom se měli s Janem Švejnarem představit, bavit se o hodnotách, které vyznáváme. Dáme šanci lidem, aby se nás zeptali a na základě toho si udělali vlastní úsudek, koho by podpořili. Finální rozhodnutí učiní náš Ústřední výkonný výbor, ale ten je složen ze zástupců krajů.
* HN: ČSSD žádala, aby kandidáti byli v kampani omezeni finančními stropy. Vládní návrh s tím nepočítá, můžeme se alespoň spolehnout, že nám po kampani dáte všechny účty k nahlédnutí?
Určitě ano.
* HN: A proč bychom vám to měli věřit, když ČSSD dodnes odmítá zveřejnit účty za kampaň z roku 2010, která byla evidentně nejdražší v české historii?
S tím problémem se chceme vypořádat bez ohledu na to, jestli náš návrh na stropy bude schválen, nebo ne. My podle něj budeme postupovat. I senátní a krajskou kampaň povedeme tak, aby bylo možné vše dokladovat.
* HN: Ale v dnešním vedení ČSSD jsou lidé, kteří v něm seděli i v roce 2010. Vám nejasnosti kolem účtů za minulou kampaň nevadí?
Já nemohu změnit minulost, ale udělám vše pro to, aby se ČSSD chovala naprosto transparentně, a to zejména pokud jde o náklady na volební kampaně. Nevím, jestli má smysl zavazovat se k limitům na volební kampaň, pokud se k tomu nepřihlásí i naši konkurenti, ale pokud jde o transparentnost, pak určitě.
* HN: Proč tedy neřeknete Bohuslavu Sobotkovi, aby účty za rok 2010 zveřejnil?
Budeme tak v budoucnu postupovat.
* HN: Cítíte se jako favorit volby?
Dnes to vypadá, že by favorité byli jiní, ale rok je dlouhá doba.
* HN: Václav Havel i Václav Klaus odmítali – teoreticky – jmenovat vládu, která by byla závislá na hlasech komunistů nebo přímo za jejich účasti. Vy byste asi neměl problém jmenovat vicepremiérem Vojtěcha Filipa nebo ministryní školství Martu Semelovou, že?
Asi bych s některými jmény problém měl, ale prezident má respektovat výsledky voleb. A pokud ve sněmovně vznikne většina, která deklaruje, že chce sestavit vládu, měl by takový výsledek respektovat.
* HN: Vy se ovšem netajíte tím, že by vám nevadilo s komunisty vládnout přímo v jedné koalici.
Já mluvím hlavně o tom, že jsme v neudržitelné situaci, kdy na jedné straně tvrdíme, že je komunistická strana nedemokratická, a na druhé straně ji necháváme kandidovat do sněmovny či kamkoliv jinam. A tahle věc by se měla v co nejbližší době a s konečnou platností rozhodnout.
* HN: A je KSČM demokratická?
Myslím, že není důvod k jejímu rozpuštění. Nepřekračuje ústavní meze pro činnosti politických stran, v tomto směru asi demokratická je. Jiná věc je, jak se vypořádala se svou minulostí, o čemž mám samozřejmě pochybnosti. Považoval bych za prospěšné, kdyby vláda splnila dlouholeté pohrůžky, že navrhne Nejvyššímu správnímu soudu rozpuštění KSČM. A aby to nebyli politici, ale nezávislý soud, který posoudí, zda se KSČM pohybuje v demokratických mezích, či nikoliv. Pokud jedna nesystémová strana obsazuje ve sněmovně až dvacet procent křesel, je to jeden z velkých problémů naší politiky. Pokud vytváříte většinu z 80 procent, a ne ze 100 procent, musíte dělat úplně jiné typy kompromisů než při plnohodnotném politickém spektru. A některé handly minulosti, třeba opoziční smlouva, byly důsledkem této situace.
* HN: Když jste kandidoval do Senátu, zašel jste před druhým kolem v Kladně na OV KSČM a požádal o podporu. Šel byste za Vojtěchem Filipem případně i před druhým kolem prezidentské volby?
Kdybych postoupil, pokusím se získat co nejširší podporu občanů. Moje výhoda v souboji o nominaci je, že jsem schopen oslovit celé levicové spektrum. A nevidím důvod, proč bych neměl požádat všechny voliče, včetně voličů KSČM, aby mě podpořili. Nevylučuji, že bych o podporu požádal všechny neúspěšné kandidáty z prvního kola i jejich strany.
* HN: Nedávno jste řekl, že Bohumínské usnesení ČSSD z roku 1995 zakazující vládní spolupráci s KSČM je „vyčpělé“. V čem?
Sjezd v Bohumíně přijal i spoustu dalších usnesení, podle nichž se nepostupuje, protože se politická situace změnila. Většinový názor v ČSSD je, že není možné uzavírat s KSČM koalici. Ale menšinovou vládu, která by se ucházela o podporu jiných stran včetně KSČM, to jistě vyloučit nelze a bylo by to i netaktické.
* HN: ČSSD často tvrdí, že Václav Klaus přestupuje své pravomoci, a dokonce porušuje ústavu. V čem?
Václav Klaus odmítá například podepisovat zákony. Tuto praxi do jisté míry zavedl už Václav Havel, ale v trochu jiné poloze: odmítl podepisovat zákony, které předtím vrátil parlamentu a byl následně přehlasován. Václav Klaus to „vylepšil“ a občas zákony nevetuje, ale ani je nepodepíše.
* HN: Což ale prakticky nic neznamená…
Nepodepsané zákony sice platí, ale je to porušení ústavy a výraz neúcty k ní. Prezident také odmítá ratifikovat některé smlouvy, které předtím prošly parlamentem. Je to případ Lisabonské smlouvy, kdy prezident nemá právo požadovat jakékoliv další podmínky ratifikace. Dokonce i Ústavní soud už jednou konstatoval, že prezident má povinnost ratifikovat, pokud obě komory přivolí k potvrzení. Třeba dodatkový protokol k Evropské sociální chartě leží prezidentovi na stole už od roku 2003. V tomto směru podnikáme dokonce už v Senátu nějaké kroky, abychom přiměli prezidenta ratifikaci dokončit.
* HN: Jak ho chcete přinutit?
V prvním kroku zvolíme obvyklý postup, kdy ho vyzveme, aby v souladu se svými ústavními povinnostmi ratifikoval. Pokud by nadále jednal v rozporu s ústavou, vyvoláme kompetenční spor u Ústavního soudu.
* HN: Jak máme rozumět tomu, že Lubomír Zaorálek mluví o výzvě prezidentovi, aby odstoupil?
On nemluvil o právních krocích, ústavních žalobách. On mluvil o výzvě prezidentovi k rezignaci. A když se podíváte, z jakých důvodů odstoupil německý prezident, tak jsou to důvody malicherné proti tomu, co se děje v české politice.
Zdroj: Hospodářské noviny, 24.2.2012
