Jana Maláčová v rozhovoru pro DeníkN 5. 11. 2021

5. listopadu 2021

„Sociální demokracie nedopadla, jak dopadla, protože Andrej Babiš byl silný, ale protože jsme byli slabí,“ říká odcházející ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která chce stranu nastartovat.

Stanovovat červené linie vůči Andreji Babišovi byla blbost, říká v rozhovoru s Deníkem N končící ministryně práce Jana Maláčová. Za propad ČSSD podle ní může vlastní slabost, ne síla předsedy ANO. „Pořád opakujeme stejné chyby,“ míní kandidátka na šéfku strany. 

Když bylo zřejmé, že ČSSD nepřekročí pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny, jakou emoci jste cítila?

Naprosto lidsky velké zklamání a bolest.

A překvapení?

Na to se všichni ptají a slovíčkaří, jestli to byl šok, nebo ne. Pokud to mám popsat s odstupem dvou týdnů, je to bolest. Snažila jsem se do té kampaně dát naprosté maximum, stejně jako do svého tříletého fungování na ministerstvu. Když dáte do něčeho, na čem vám záleží, úplně všechno, je to zklamání.

Když jsme se viděli před více něž měsícem naposledy, odhodlaně jste říkala, že se sociální demokracie do Sněmovny dostane. Váš kolega Vladimír Špidla to popisoval tak, že prožíval vlny optimismu a pesimismu. Vy jste tomu skutečně věřila?

Prožívala jsem to podobně jako on. Pan doktor mě během kampaně doprovázel a strašně mě to nabíjelo, kontaktní kampaň mě bavila. Samozřejmě jsem vnímala různé prognózy volebního výsledku, ale stále jsem byla přesvědčená, že několik týdnů před volbami se ty prognózy trefí do reálného výsledku.

Nicméně ani vaše interní průzkumy vám přece nemohly dávat extra naději.

Od druhé poloviny srpna jsme rostli, viděli jsme, že trend je pozitivní. Poslední interní průzkum nám dával sedm procent.

V našem posledním rozhovoru jste se ohradila proti tomu, že jste v ČSSD možná jediný viditelný člověk, který dělá kampaň. Trváte na tom? Třeba váš kolega Lubomír Zaorálek řekl, že jste nebyli schopni postavit více silných lídrů v krajích.

Byla spousta sociálních demokratů, kteří dělali maximum – kontaktní kampaň se dělala třeba v jižních Čechách či na Olomoucku. Upřímně teď nechci identifikovat, kdo za to může. Tomu bude předcházet důkladná analýza příčin volebního neúspěchu. A těch jsou desítky. To patří na stranická fóra. Chci, abychom si to řekli velmi upřímně, natvrdo, mám to tak ráda.

Měla by tahle debata proběhnout ještě před zvolením nového předsedy?

Myslím, že to patří na další předsednictvo, tentokrát mnohem podrobněji. A mělo by to být i součástí sjezdové debaty.

Na pondělním jednání předsednictva (28. října) jste to do hloubky neřešili?

Obdrželi jsme počáteční analýzu. Předmětem pondělního předsednictva bylo stanovení data sjezdu, první nepříjemná finanční rozhodnutí a také se brala na vědomí rezignace předsedy Jana Hamáčka. Kolegům a kolegyním jsem také sdělila, že se hodlám ucházet o pozici předsedkyně. Na agendě tak toho bylo dost.

Třeba Michal Šmarda ale kritizoval, že se předsednictvo schází čtrnáct dní po volbách a že je to pozdě.

Myslím, že je dobře, že nebylo hned den po volbách, to se v minulosti neosvědčilo. Debaty, zda mělo být předsednictvo dřív, nebo později, v tuhle chvíli nehrají roli. Nic to nezmění. Důležité je, aby proběhla podrobná diskuse a každý měl pocit, že si řekl své. Abychom z toho vyvodili důsledky a poučili se z minulých chyb.

Ale jaký signál dovnitř strany i k veřejnosti to vysílá, když se sejdete až čtrnáct dní po volbách? Že jste sice vypadli ze Sněmovny, ale máte energii jít dál?

Já energii vidím, vidím i chuť k dialogu a hledání shody. A také vidím uvědomění, že jako sociální demokraté se na naprosté většině věcí shodneme – to je asi 95 procent. A těch zbylých pět procent, kde tomu tak není, si pojďme vyříkat a shodu najít.

Byl jednou z příčin volebního neúspěchu sám předseda Hamáček?

Předseda strany vždycky nese největší díl odpovědnosti, tak to prostě je. A vyvodil z toho důsledky. Ostatní členové vedení rezignovali ke dni sjezdu, což je obvyklé. Ale příčin volebního výsledku jsou desítky. Pokud si neuvědomíme, že se musí změnit celá sociální demokracie, nic se nezlepší.

Uvědomuje si to Hamáček? Nemělo tohle zaznít hned po volbách? Protože vaše povolební tisková konference byla poměrně úsporná.

Je to pro nás bezprecedentní situace. Cesta ven je klidně ve velmi drsné a upřímné výměně názorů, ale ve formátu, kde bude moct člověk reagovat a vysvětlovat. Změna nebude možná bez toho, aby každý řekl, co si myslí. Pojďme si říct, že je jedno, kdo bude v příštím vedení, že se udělá tlustá čára. V sociální demokracii se rozmohlo, alespoň je to můj pocit, že všichni říkají, co nechtějí. Ale každý bude muset říct, co chce.

Pokud byste se stala předsedkyní nebo působila ve vedení, jak by vypadal rok do dalších voleb, které budou potvrzením toho, jestli se transformace strany částečně podařila?

Vizi představím v příštích týdnech, je to skutečně velmi podrobná práce. Chci stranu sjednotit. Pojďme si říct, že potáhneme za jeden provaz, je to poslední šance.

Druhá věc je nutnost zakrýt osobní rozbroje a říct si, co má být hodnotové východisko. Za mě to jsou materiální věci, tedy aby se pracující lidé ze své mzdy uživili. A ti, kteří celý život pracovali, aby měli spravedlivý důchod. Aby se za bydlení neplatil majlant, zdravotní péče byla dostupná úplně pro všechny, aby pracovní podmínky byly férové.

Zároveň jsme vždy byli strana pokroku, takže tam mají místo i liberální otázky. Třeba práva žen vnímám z ekonomického hlediska, tedy že ženy mají za stejnou práci nižší mzdy, tudíž dostanou nižší důchody – ve stáří má chudoba zejména ženskou tvář. Musí to být i ochrana přírody, ale ne na úkor peněženek obyčejných lidí.

Je to reálné?

Je, dá se to zvládnout a klíčovou roli v tom bude hrát sociální demokracie. Musí jasně říct, že patříme do Evropské unie. Je nezpochybnitelné, že jsme ji tam přivedli právě my. Ale neznamená to, že v Unii je vše super.

Ale tohle všechno jste akcentovali doteď, a zjevně to nestačilo.

Musí to být i témata, která budí otázky. Na tom musí být shoda, pak se musejí řádně komunikovat dovnitř strany i navenek. V této vládě se nám podařilo prosadit nebývalé množství věcí, ale místo toho, aby fungovala ozvěna, že jsme to všichni opakovali a vysvětlovali lidem, jsme se mezi sebou hádali a lidé zásluhy připisují našim konkurentům. Další věc je nedělat kontaktní kampaň jen před volbami, ale pořád. To je moje největší poučení z letošní kampaně v Praze.

To je ale věc, kterou Andrej Babiš pochopil už před osmi lety. Proč vám to trvalo tak dlouho?

To nemohu odpovědět, ministryní jsem tři roky a všechno tohle dělám. A musí se to promítnout i do fungování sociální demokracie. A máte pravdu, musíme pochopit, že nestačí dobře pracovat a plnit sliby, ale že musí probíhat i to všechno kolem. Vysvětlovat, komunikovat, vzájemně se chválit, demokratizovat fungování sociální demokracie.

V jakém smyslu demokratizovat?

Více posílit přímou účast členské základny. Potřebné je i ustanovení čehosi, jako je stínová vláda, odborných mluvčí pro jednotlivé problematiky. A po vypadnutí ze Sněmovny musíme také víc začít pracovat s politickým aktivismem.

Co si pod tím máme představit?

Třeba více komunikovat s odbory, snažit se využít jejich síly v sociálním dialogu. Pokud budou protivládní demonstrace, protože se budou škrtat mandatorní výdaje, pomáhat je organizovat, účastnit se, prezentovat názor ČSSD.

Máme jednoho hejtmana a kraje mají zákonodárnou pravomoc, máme tři senátory, můžeme navrhovat zákony přes Senát. Petice, veřejná slyšení, přesvědčování lidí na debatách. Zpátky ke kořenům tak, jak to sociální demokracie dělala, když vznikala.

Část straníků nicméně namítá, že jste tváří současného vedení, se kterým strana nedopadla dobře, a právě proto s vámi nemůže nastat potřebná změna. Co byste jim na to řekla?

A vidíte, třeba Martin Netolický, což asi není můj největší příznivec, řekl, že já jsem jediná výjimka ze současného vedení. Že za tu práci, kterou jsem odváděla, bych měla být součástí budoucího vedení.

Jakými tvářemi se jako případná předsedkyně budete chtít obklopit?

Nějakou představu mám, ale zatím spíš přemýšlím o rolích než o konkrétních jménech. Bude to také záviset na těch lidech, s nimi už do velké míry komunikuji. Pokud budu zvolena, chtěla bych mít tým lidí, kteří budou velmi tvrdě pracovat a kteří budou mít zájem na tom, abychom táhli za jeden provaz. Mělo by to reflektovat pestrost názorů v sociální demokracii, ale také pestrost témat, která pravděpodobně v příštích letech nastanou.

Je jednou z těch osobností i Matěj Stropnický?

To si musí rozhodnout on.

Takže dostane nabídku?

Ne, to je teď předčasné. Náš první krok je konsolidovat sociální demokracii. A když jste se mě ptali, co je další cíl, zapomněla jsem zmínit otevřenost. Sociální demokracie se bude muset mnohem víc otevřít ostatním subjektům, ať už jsou to lidé z občanské společnosti, nebo zmínění odboráři. Zkrátka se personálně občerstvit.

Mimo jiné i o tom bude sjezd. Hlavní riziko vidím v tom, že se z toho nepoučíme. Budeme zase opakovat ty samé chyby. I proto by měl sjezd probíhat úplně jinak než jako navolení nových tváří.

Také Hamáček v minulosti mluvil o tahání za jeden provaz. Proč by vám to měli voliči i straníci věřit nyní?

Teď kandiduji já. A to, co slíbím, provedu. Bude to probíhat za zapojení všech členů, kteří o to stojí. Zapojíme ale i odborné komise a sociálnědemokratické organizace. Mám za sebou významnou stopu v tom, že co jsem slíbila, to jsem udělala.

Bývalý předseda podotýkal, že strana musí táhnout za jeden provaz, vy říkáte, že se to nepovedlo.

To je zcela evidentní. Do voleb šla strana kompletně rozpolcená.

Jakým způsobem tomu pomohlo to, že se ve straně stali viditelnými lidé jako Michal Hašek nebo Pavel Jaroš?

Ve straně viditelní vůbec nejsou.

Jsou viditelní minimálně navenek, vytvářejí mediální obraz strany.

Na rozhodování strany nemají dopad.

Oba se stali náměstky na ministerstvech, to nemá ani symbolický význam?

Přemýšlím, zda moji političtí náměstci mají dopad na rozhodování strany. Pan Jaroš je nicméně ještě předsedou vlivné pražské organizace, jejich postavení tedy není srovnatelné.

Takže to jako problematické nevidíte?

Ne, to mi vkládáte do úst.

Ne, já se vás ptám. Chcete být předsedkyní, tak mě zajímá, zda jsou to lidé, se kterými chcete spolupracovat.

Určitě nebudu lidem přes média vzkazovat, s kým chci nebo nechci spolupracovat. To je přesně ta chyba, kterou by sociální demokracie neměla dělat. Nebudu nikoho mediálně kádrovat, to je nepatřičné. Sociální demokracie je jediná strana, která to dělá.

Udělal Hamáček chybu tím, že vsadil na takzvanou starou ČSSD?

Pro sociální demokracii je nyní klíčová přímá volba vedení, a to už v prosinci tohoto roku. Musíme se spojit se všemi levicovými subjekty, tím myslím nekomunistickou levici. Je nutné komunikovat efektivně dovnitř i navenek, mám připravenou sadu opatření. Jako předsedkyně také chci přichystat stínovou vládu. To jsou věci, které budou rozhodovat o tom, jak si ČSSD politicky povede.

Pokud se zeptáme opačně – s kým byste spolupracovat chtěla?

Budete chtít slyšet jména, ale já je neřeknu. Není to na pořadu dne. Chci ale, aby ti lidé pracovali stejně tvrdě jako já. Zadruhé, každý místopředseda bude mít dvojroli a ta druhá bude odborná. Budou řešit věci od sociální politiky po oblast zdravotnictví, ekonomiku, daňové otázky, bydlení. Každý bude mít jasně definovanou odpovědnost – například ve věci přípravy voleb, změn stanov, auditu, komunikace s členskou základnou.

Jsou na to v sociální demokracii lidé?

Určitě ano. Máme jich desítky, možná stovky. Při tvorbě programu jsme měli desítky sezení a byla jsem překvapená, kolik srdcařů se k tvorbě připojilo. Učitelé, lékaři, vysokoškolští pedagogové. A jejich jediným cílem bylo zapojit se do vize.

Máte také ve straně lidi, kteří působili ve vládě a během voleb vidět nebyli. Například bývalý ministr Tomáš Petříček je odborníkem na zahraniční politiku.

Podívejte se, já si třeba myslím, že na stínové ministry by měla probíhat veřejná slyšení. Lidé by se o to měli ucházet. A takový člověk by měl mít i nejbližší tým spolupracovníků. Nebudu vám potvrzovat ani vylučovat konkrétní jména, to do médií nepatří.

A projevil Petříček zájem o to být součástí?

Teď se točíte na kravinách.

My to za kravinu nepovažujeme, proto se na to ptáme.

Debaty se nyní netočí na tom, kdo měl jakou funkci, ale řeší se, jak do procesu zapojit ty, kteří pracovat chtějí.

Jak na sjezdu budete hodnotit účast ve vládě?

Z hlediska toho, co sociální demokracie prosadila, účast ve vládě byla úspěšná. Z hlediska volebního výsledku logicky úspěšná nebyla. A teď je otázka, jestli sociální demokracie vypadla ze Sněmovny účastí ve vládě, nebo jestli to mělo i jiné příčiny.

Je úplně jasné, že nám ublížila pandemie. Všem vládním stranám všude v Evropě ublížila, protože vlády musely dělat nepopulární rozhodnutí.

ANO to ale tolik neublížilo. Proporcionálně si pohoršilo o dvě procenta.

Nám by ta dvě procenta pomohla.

Co tedy straně účast ve vládě přinesla? Protože svou účastí jste spolupráci s hnutím ANO legitimizovala.

Nejsem v tomhle objektivní. To musí vyhodnotit jiní.

Kdo?

Členská základna, sociální demokraté jako celek.

Třeba zastupující předseda Roman Onderka říká, že to straně uškodilo. Jak jemu a dalším na sjezdu vysvětlíte, že to bylo dobré rozhodnutí?

Já jsem u toho rozhodnutí nebyla.

Ale v té vládě sedíte.

U rozhodnutí jsem nebyla, byla jsem tehdy řadová členka.

Ale do té vlády jste vstoupila.

Ano, protože mám v životě filozofii: když dostanu šanci něco změnit, využiju ji.

Pravděpodobně se všemi následky, které to nese.

Nevěděli jsme, že přijde pandemie. To nevěděl nikdo. Strana, která se jednou rozhodla, že se bude účastnit vlády, si za tím měla stát a udělat všechno pro to, aby ta účast byla k jejímu prospěchu. Pokud jsme se k tomu jednou rozhodli, neměli jsme to neustále zpochybňovat. Sociální demokracie nedopadla, jak dopadla, protože Andrej Babiš byl silný, ale protože jsme byli slabí.

Byli to ale i vaši ministři a vy konkrétně, od koho zaznívaly různé červené linie a podmínky. Říkali jste, že pokud dojde k tomu a tomu, z vlády odcházíte. Došlo k tomu, ale vy jste zůstali.

Já jsem tu červenou linii taky jednou použila.

Ano, u střetu zájmů Andreje Babiše.

Byla jsem do toho dotlačena. A jestli jsem pak řekla, že nechápu, proč bych za hříchy Andreje Babiše měla odstoupit já, tak to vážně nechápu. Nejsem ve střetu zájmů, nevyváděla jsem peníze do daňových rájů, nečerpala jsem dotace. A proč bych měla odstoupit, když jsou to nevyřešené problémy Andreje Babiše?

Stanovovat červené linie vůči Andreji Babišovi byla blbost. Jsem přesvědčená, že jsme si jako sociální demokraté měli po referendu o účasti ve vládě říct, že když jdeme vládnout s Babišem, je to závažné rozhodnutí. A že nepřekročitelné mají být jen otázky programu, nebo kdyby došlo k nějakému zločinu.

Neměli jsme se do červených linií nechat médii vmanipulovat. Média nám stejně nefandila, identifikovala nás jako slabší kus, který mohou ostřelovat. A nám linie nic nepřinesly, v tom vidím vlastní chybu.

Když ale říkáte, že problémem je zločin, tak u Andreje Babiše je podezření skutečně na stole.

On tvrdí, že ne. Procesy nejsou ukončené, a dokud to tak nebude, neměli jsme stanovovat červené linie.

Takže teprve pokud by Andrej Babiš skončil ve vězení, byl by to pro sociální demokracii problém?

Ne. Když to vrátím o krok zpět, věděli jsme, s kým jdeme do vlády. On tvrdil, že jeho problémy nejsou pravdivé. Proto jsme si neměli stanovovat červené linie. Když jsme šli do vlády, měli jsme vědět, co je Andrej Babiš zač.

Ale určitě jsou tady voliči ČSSD, kterým jde i o etickou rovinu. Třeba o to, když někdo přísahá na své děti a lže, může to být problém.

Myslím, že Andrej Babiš ve střetu zájmů je, udělala jsem vše pro to, aby k němu v mém resortu nedocházelo. Nicméně on se brání soudní cestou a tvrdí, že ve střetu není, měl by proto mít právo to dotáhnout do konce. Ať o tom rozhodnou soudy.

Jde o to, jak to vnímají voliči, kterým něco řeknete, ale pak se podle toho jako strana neřídíte.

Ani jeden člověk na ulici mi moji červenou linii nevyčítal. Podle mě to bylo téma, které nastavovala média.

Velké dilema nastalo zrušením superhrubé mzdy. Skutečně si myslím, že když náš vládní partner prohlasoval jednu z nejklíčovějších věcí s ODS a neuvěřitelně zadlužili Česko, za normálních okolností jsme měli bouchnout dveřmi a odejít.

Jenže nic není černobílé, bylo to uprostřed nouzového stavu. Vím, že to nikdo nebere v potaz, ale velmi vážně jsme zvažovali, co se stane, když sociální demokracie odejde v extrémně těžké době pro Českou republiku. A to kvůli snižování daní, protože tak zrušení superhrubé mzdy bylo interpretováno.

Co by byl výsledek?

Že sociální demokracie zbaběle opustila vládu v době nejtěžší, a ještě chtěla zabránit tomu, aby se lidem snížily daně. Vám se to lehce řekne, realita je složitější. A my jsme se nakonec rozhodli, že budeme zodpovědní, protože to jsme dělali celou dobu.

Rozumím, že zrušení superhrubé mzdy je velká věc, ale současně to byla už několikátá záležitost v řadě, kterou jste jako vládní koaliční partner, který nebyl rovnocenný, jen tak přešli.

Měli jsme čtrnáct poslanců proti 78. V politice rozhoduje síla volebního mandátu, nebyli jsme rovnocenní. Přesto jsme prosadili většinu věcí, se kterými jsme do vlády šli.

Průběhy jednání vlády vám nikdy nedaly signály k tomu, že to není zdravý kabinet? Jaký jste z nich měla pocit? Sama říkáte, že jste neměli dostatečnou sílu.

Mám jenom tuto jednu zkušenost, ale leccos jsem zažila jako ředitelka odboru v minulé vládě. Popravdě řečeno, ty situace byly ještě minimálně vyhrocené v porovnání s minulými vládami. Když se ke mně dostávají historky o tom, jak to fungovalo za Nečasovy vlády, kde byly Věci veřejné, za Topolánkovy vlády.

K politice emoce patří. A je to často i demonstrace síly. Často to bylo velmi vyhrocené, velmi emoční, ale takhle politika funguje. Často prostě hrajete mocenský poker a počítá se výsledek.

Čili jednání v posledních třech letech probíhala standardně, nebyly tam žádné signály pro to, abyste vládu opustili?

Pořád mi podsouváte, že koaliční vláda je manželství z lásky. Pro boha živého, ani náhodou, to je sňatek z rozumu. Čistý pragmatismus.

Ale vy z toho rozvodu odcházíte podstatně hůř.

Ano, v podstatě jako každá žena z rozvodu. Stará, bez peněz, bez nároku na důchod. Bohužel jsme tuhle rundu prohráli.

Nebylo by to jiné, kdybyste měli férovějšího manžela?

Ne, vždyť je to politika. Kdyby sociální demokracie držela pohromadě, nestane se to. A svádět to pořád na někoho jiného a fňukat? Problém je slabá ČSSD, my se z toho máme poučit a nehledat příčiny v někom jiném.

zdroj: Deník N 5. 11. 2021

Blogy