3. října 2016
Do zdravotnického vybavení, rekonstrukce či výstavby nových pavilonů i dalších služeb v jihočeských nemocnicích se každoročně investuje tři čtvrtě miliardy korun. Jak v rozhovoru připomíná hejtman Jiří Zimola, již nyní se pracuje na dalších.
Jihočeské nemocnice se i v uplynulých měsících měly čím chlubit, pokud jde o nové investice. Jaké byste vyzdvihnul jako ty nejzásadnější?
Velmi zásadní investicí je právě dokončená přestavba diagnostického úseku oddělení nukleární medicíny českobudějovické nemocnice, kde jsou dvě gama kamery a nová PET/CT kamera, která slouží zejména k vyšetřování a sledování efektu léčby nádorových onemocnění a při diagnostice umožňuje mnohem větší přesnost než jiné přístroje. Českobudějovická nemocnice je jediným zdravotnickým zařízením v kraji, kde PET/CT kamera je. Jihočeši tak už nebudou muset cestovat za tímto druhem vyšetření více než sto padesát kilometrů daleko. Významným počinem v rámci sítě ostatních jihočeských nemocnic je právě otevřený nový pavilon dětského oddělení Nemocnice Jindřichův Hradec, který významně zkvalitní péči o malé pacienty v jindřichohradeckém regionu. Dalšími důležitým projektem je nedávné otevření nových hemodialyzačních středisek v nemocnicích v Táboře a Strakonicích. Je tedy vidět, že v rámci jihočeského zdravotnictví myslíme na všechny pacienty – na osoby onkologicky nemocné, na malé děti, na ty, kteří mají nemocné ledviny a mnohé další.
Jaké další novinky jsou pro letošek ještě v plánu? A jaké zásadní změny čekají nemocnice z dlouhodobějšího hlediska?
V Nemocnici Český Krumlov začneme s výstavbou nového multifunkčního pavilonu dětského oddělení a gynekologicko-porodnického oddělení za celkem 170 milionů. Nový pavilon, jehož dokončení je plánované na konec roku 2017, bude stát v proluce mezi budovami interny a chirurgie. Propojením s nimi tak vznikne průchozí bezbariérový monoblok. Budova vyroste takzvaně na zelené louce, takže výstavba nijak významně neovlivní stávající provoz nemocnice. Objekt bude rozdělen do dvou částí. První, lůžková část, bude určena dětskému, gynekologicko-porodnickému oddělení a některým ambulancím. V druhé, které pracovně říkáme poliklinika, bude umístěna vstupní recepce, lékárna a řada dalších ambulancí. Vznikne zde ale také odpočinkové zázemí pro pacienty a návštěvy doplněné menším gastronomickým zařízením. Českobudějovická nemocnice zase začala se stavebními pracemi souvisejícími s rozšířením parkoviště pro pacienty a návštěvy. To přinese přibližně 250 míst pro stání aut. Dvoupodlažní parkoviště bude stát na místě bývalé transfúzní stanice a vjezd na něj bude stejný jako na nynější parkoviště před terminálem nemocnice. Nové parkoviště za zhruba pětatřicet milionů korun bude při příznivém počasí dokončeno na jaře příštího roku.
Jak si stojí jihočeské nemocnice ve srovnání s jinými zdravotnickými zařízeními v zemi? Nakolik výjimečné jsou svým vybavením, léčebnými postupy či jinými službami?
Není žádným tajemstvím, že nemocnice vlastněné a spravované Jihočeským krajem jsou vzorem pro celou Českou republiku. Funguje celá jejich síť, jsou dobře řízené, mají jasnou strategii a kvalitní zaměstnance. Pozitivní renomé jihočeského zdravotnictví potvrzují i výsledky různých soutěží, kde nemocnice pravidelně bodují ve finančním zdraví, ve spokojenosti zaměstnanců i pacientů. Za tento stav vděčíme managementu těchto zdravotnických zařízení, lékařům, sestřičkám a všem dalším zaměstnancům. Zároveň mu napomáhají významné investice, na kterých se podílí Jihočeský kraj a které k celkovému stavu přispěly. V uplynulých letech se investovalo mnoho – každoročně kolem tři čtvrtě miliardy korun, v roce 2015 investice dosáhly dokonce takřka miliardy korun. Peníze mířily do zdravotnického vybavení, rekonstrukce či výstavby nových pavilonů, ale i do různých souvisejících služeb.
Kvalitní zdravotní péče se neobejde vedle špičkového zázemí a vybavení, ale ani bez kvalitního personálu. Mají nemocnice v Jihočeském kraji dostatek takových lékařů a sester? Daří se se kompenzovat odchody zaměstnanců?
V současné době stačíme většinou doplňovat odcházející střední zdravotnický personál z nemocnic novými zaměstnanci. U lékařů nemůžeme mluvit o nedostatku. Spíše nás trápí skutečnost, že ze škol vycházejí hlavně lékařky a přitom jsou obory, kde je pro náročnost práce více využitelný muž. Bohužel tento trend ještě chvíli bude trvat, neboť mnoho lékařů mužů po studiu rovnou odchází do zahraničí z důvodů finančních. Kvalitní zdravotnický personál je vždy potřebný. Proto se snažíme přilákat již absolventy medicíny a zdravotnických škol k práci v našich nemocnicích. Pořádáme pro ně několik soutěží, díky nimž jim poukazujeme na špičkové prostředí jihočeských nemocnic a možnost uplatnění mladých lékařů a sester. Druhým rokem jsme uspořádali soutěž Medik roku, určenou studentům lékařských fakult tuzemských vysokých škol, a zavedli jsme tradici soutěže Jihočeská sestřička, do které se mohou hlásit studentky zdravotních škol.
Nemocnice kladou důraz i na další rozměr hospitalizace, a to na spokojenost pacientů nejen se zdravotnickými službami. Jaké jsou ohlasy veřejnosti? Co kvitují pacienti nejvíce?
V nemocnicích monitorujeme spokojenost pacientů i zaměstnanců pravidelně již několik let. Využíváme k tomu dotazníky, v nichž vyjadřují zaměstnanci i pacienti spokojenost se zdravotní péčí či pracovním uplatněním v konkrétním zařízení. Pacient je pro nás na prvním místě. Proto intenzivně pracujeme na nových projektech vedoucích ke zvyšování spokojenosti našich pacientů. Jedná se například o bezplatnou službu kadeřnictví či pedikúry pro dlouhodobě hospitalizované pacienty, otevření zdravého bistra v areálu Nemocnice České Budějovice. Pro maminky, které nemají možnost hlídání svých dětí po dobu návštěvy některých jihočeských nemocnic, jsme otevřeli dětské koutky s kvalifikovaným personálem. Ve všech nemocnicích se snažíme o zkvalitnění navigačního značení. Letos jsme zavedli v českobudějovické nemocnici donáškovou službu pro dlouhodobě hospitalizované nebo imobilní pacienty. Celkově nejvíce pacienty zaujme strava v našich zařízeních, která se v posledních letech významně zlepšila. A samozřejmě přístup personálu k pacientům – vlídnost, obětavost, profesionalita.
Poslední dobou se hodně mluví i o neodkladné přednemocniční péči. Letecká záchranka přechází od ledna do režie armády. Považujete to za šťastné řešení? V jakých případech může spolupráce nemocnic a záchranářů v novém režimu narážet na překážky? Jak se lze s riziky vyrovnat?
Soukromé firmě, která dosud leteckou záchranku v kraji provozovala, letos skončí smlouva a vláda rozhodla, že tuto službu bude od ledna 2017 zajišťovat armáda. Problém nastal v tom, že její vrtulníky kvůli své vysoké hmotnosti nemohou na heliportu letecké základny v Plané, ale třeba i na heliportu v jindřichohradecké nemocnici a na dalších místech přistávat. Vrtulníky letecké záchranky by proto měly mít základnu na vojenském letišti v Bechyni. Po přesunu do Bechyně se ale navíc prodlouží i doletové časy do určitých částí kraje a tím pádem naroste i doba, během které se pacienti dostanou do nemocnice. Vedení kraje z těchto důvodů již od začátku označovalo tyto plány za nekoncepční a apelovalo na vládu, aby svůj záměr přehodnotila. Těší mě, že vláda tyto naše apely vyslyšela, když mi premiér Bohuslav Sobotka ve čtvrtek 22. září slíbil, že by se měla letecká záchranka stěhovat do Bechyně jen na přechodnou dobu, během níž by měla vzniknout jakási nová státní organizace s vrtulníky, které by se díky své hmotnosti mohly co nejdříve, pokud možno už příštím roce, zase na základnu v Plané vrátit.
Zdroj: Českobudějovický deník
