7. listopadu 2016
Co chtěl, to dostal. Potřetí zvolený hejtman Jiří Zimola zvládl povolební vyjednávání jako politický suverén. Jak přiznává, podobu nové krajské vlády ovlivnila jeho schůzka s Andrejem Babišem, který pak jihočeským představitelům hnutí ANO nařídil koalici právě s ČSSD.
Jako vítěz jste zažil třetí koaliční vyjednávání. Jaké bylo v porovnání s těmi předchozími?
Jednoznačně nejsložitější. První koalice s ODS byla předem daná. Ve druhém případě se některé strany rozhodly vytvořit povolební trojblok, čímž se vyautovaly, a nezbylo nic jiného než varianta s KSČM. A to jednání bylo rychlé. Teď to bylo složité a muselo to být i s nějakou konzultací ze strany předsedy hnutí ANO. Možná přímo s jeho zásahem.
Takže o podobě krajské vlády opravdu rozhodla celostátní politika?
Nerozhodla politika shora ze strany ČSSD, rozhodlo stanovisko majitele hnutí.
Můžete přiblížit tu táborskou schůzku s Andrejem Babišem? Podle některých spekulací jste spolu udělali nějaký obchod a máte mít za cíl rozložit ČSSD.
Takové spekulace jsou vždycky. S panem Babišem jsme se skutečně domluvili dva dny předtím, že by bylo dobré se sejít a informovat se o vývoji povolebních jednání…
Takže ta iniciativa byla z vaší strany?
Ano, pozval jsem ho na oběd do hotelu Nautilus v Táboře. Myslel jsem si, že na tu schůzku přijde informován a já mu řeknu svoje stanovisko. K mému překvapení se však jako první ptal, jestli to my jako ČSSD dáme s hnutím ANO dohromady. Já jsem udiveně řekl, že to přeci deklaruji od začátku, pro mě je ANO partner a hledáme třetího do koalice. Ale že se mi zdá, že to ANO nechce jít s námi. Pak se začal ten rozhovor vyvíjet.
Jakým směrem?
Andrej Babiš byl překvapený. Vzal telefon, začal si věci ověřovat, přesvědčil se, že je to pravda. Z těch reakcí jsem vyrozuměl, že vyjednávání ze strany ANO jelo po dvou kolejích. Vicepremiér mi pak řekl svoje stanovisko, že zásadně nesouhlasí s koalicí s jihočeskou ODS. Nepřísluší mi teď popisovat důvody, které pro to měl. V tomhle duchu – zřejmě – byl i ten jeho následný zásah.
Řešila se tam i nějak celostátní politika?
Neřešila. Neříkám, že jsme se na to nedostali, ale nezaznělo nic, co by mělo být za rok. Rozhodně z toho nevzešly žádné sliby věrnosti a vazalství ani nic takového.
Proč jste tedy schůzku inicioval?
Protože jsem měl pocit, že mi nic jiného nezbývá. Dva dny předtím jsem se setkal s prezidentem Zemanem, kterému jsem jel poděkovat za spolupráci a podporu. Řekl jsem mu, že tu je paralelní jednání a že to k něčemu směřuje. Prezident mě ke schůzce s panem Babišem vyzval.
Poslankyně Radka Maxová tu schůzku ovšem označila za zády vyjednávacího týmu za neférovou. Nebylo by přece jen slušnější dát jí vědět předem? Neovlivní to vaši koaliční spolupráci?
Já se snažím maximálně respektovat pozici kolegyně Maxové, ale z druhé strany bych byl rád, kdyby i ona přistoupila na to, že se svět nějak točí a že ne vše, co není podle jejích přání, je nefér. Já jí také nemohu bránit, že se v Poslanecké sněmovně sejde s premiérem Sobotkou. Doufám, že mi nebude diktovat, s kým se já mohu setkávat, a s kým ne. S panem Babišem jsem se setkal, abych ho informoval. A on byl z těch věcí, které jsem mu řekl, dost překvapen.
Paní Maxová pak byla, myslím, také překvapená.
Ano, ale to je věc jejich vnitřní struktury. Kdybych schůzku chtěl udělat utajeně, tak jsem se s panem Babišem sešel jinak a jinde. Třeba bych přijal jeho pozvání na Čapí hnízdo. Sešel jsem se s ním v Táboře na náměstí, kde jsme seděli mezi lidmi. Nebyla to žádná tajná schůzka.
Dobře, ale nebylo lepší Radku Maxovou alespoň ze zdvořilosti informovat?
Chápu, že to někdo může cítit jako křivdu. Ale to už se dostáváme do situace, kdy bych já po ní mohl chtít, aby mi říkala, s kým se setká. Já chci být slušný a korektní, ale někdy je to složité. Paní Maxová se do médií vyjadřuje v jakémsi kontrastu k nám. Chápu, že měli koalici vymyšlenou jinak, ale mě to chování mrzí. Stejně jako když se na zastupitelstvu Martin Kuba zeptal pana radního Kubíka, zda si vyžádal asistenci uvolněného předsedy výboru Kráka a on po instrukcích od paní Maxové řekl, že to byl náš požadavek. Udělala to proto, aby veřejně zaznělo, že ČSSD má mít politickou trafiku, což není pravda.
Pakliže budeme brát interpretaci politiky jako umění možného, tak jste z povolebního vyjednávání vzešli jako vítězové – získali jste, co jste chtěli, neustoupili jste, z čeho jste ustupovat nechtěli.
Ano, získali jsme, co jsme chtěli. Z druhé strany musím říct, že hnutí ANO získalo dopravu – resort, který jsme chtěli udržet pro pana Kráka. Panu Kubíkovi jsme chtěli nabídnout jinou oblast, třeba školství. Protože sloučením školství a sociální oblasti vznikl velmi náročný resort. Paní Kozlová bude mít co dělat, protože ta agenda je velmi bohatá. Tím nechci vůbec naznačovat, že by to Lucie Kozlová neměla zvládnout. Jen říkám, že toho bude mít dost.
Bude koalice podle vás stabilní?
Bude záležet hlavně na kolezích z ANO, nakolik dokážou odhlédnout od toho, že měli možnost udělat jinou koalici a že teď je jiná situace. Musí si říct, že pro tuhle koalici chtějí pracovat a s ostatními partnery kraj rozvíjet.
Myslíte, že koalici může ovlivnit výsledek sněmovních voleb v příštím roce?
Slýchám hlasy, že to možné je. Nevím, nakolik jim mám přikládat nějakou váhu. Vzhledem k tomu, že jsem pragmatik, tak to nemůžu odbýt mávnutím ruky. Takže ano, parlamentní volby se mohou v tom konečném důsledku projevit i na regionální vládě v jižních Čechách.
Po volbách jste odmítl, že se budete na jarním sjezdu ČSSD ucházet o funkce ve vedení strany. Platí to i nadále?
Shodou okolností jsme ve čtvrtek měli okresní konferenci v Jindřichově Hradci a některá místní sdružení mě navrhovala na funkci předsedy, nebo místopředsedy. Já jsem jim za to poděkoval a té nominace jsem se vzdal. Teď není dobré do sociální demokracie vnášet rozpor a vytvářet bratrovražednou válku. Na druhou stranu, dynamika ve straně je tak velká, že nechci něco říkat rezolutně a zavírat si dveře. Možná bych mohl být tím, kdo by straně mohl pomoci – ale k tomu nemusím být místopředsedou. Rád s vedením budu diskutovat o kampani a dalších věcech, protože mi připadá, že jsou někdy odtrženi od reality.
Preference ČSSD klesají, vyhrál jste krajské volby, máte ve straně podporovatele. Kdy je podle vás lepší okamžik postavit se té výzvě a ucházet se o post ve vedení?
Odpovím protiotázkou – vy byste se nechal instalovat pod okamžitou náladou ve straně do funkce předsedy a vzal na sebe odpovědnost za výsledek nadcházejících parlamentních voleb, kdy by vám bylo přičteno, že kdybyste stranu nerozděloval, mohla by mít o pět procent víc? Půl roku před volbami není možné vyvolávat boj. Dovedu si představit předání vedení v případě, že stávající předseda nebude chtít pokračovat.
Máte pocit, že vedení ČSSD přešlapuje na místě?
Jednoznačně. Vnímám průzkumy, chodím mezi lidi, čtu jejich názory na Facebooku. Myslím, že záležitosti kolem Číny a dalajlámy sociální demokracii moc nepřidaly.
Jaká je nálada v místních sdruženích ČSSD? Cítíte podporu i jinde než v jižních Čechách?
Nálada je … defétistická. Rozhodně nic optimistického. To vyvolává různé nápady, jak to řešit, jedním z nich je nominovat na předsedu úspěšného jihočeského hejtmana. Chodí mi nabídky od různých okresních konferencí po celé republice, že mám jejich podporu. Já to s díky odmítám, protože bychom měli dát současnému vedení možnost, aby představilo svoji strategii, jak dál.
Zdroj: Mladá fronta DNES
