8. ledna 2013
Rozhovor Jiřího Dienstbiera, kandidáta na prezidenta ČR, pro deník MF Dnes.
* Berete jako svůj handicap, že do přímé volby vstupujete jako vyslanec politické strany?
To si nemyslím. Jsem sociální demokrat, hlásím se k tomu. Dokonce mám za to, že přímá prezidentská volba je víc stranická než nepřímá. Možná to nebude tak silné v té první volbě, ale dlouhodobě ano. Kandidáti s jednoznačnými názory budou mít lepší předpoklad v tomto typu voleb než nevyhranění kandidáti.
* To teprve uvidíme. Ale vy, po vyřazení čtyřicátníka Okamury, zůstáváte ve svých 43 letech bezkonkurenčně nejmladším kandidátem. Proč si myslíte, že v tomto věku už máte být hlavou státu?
Mě samotného by asi něco takového nenapadlo, bez podnětu mých kolegů bych se pro to nerozhodl. První, kdo s tím za mnou přišel, byl loni v létě kolega v ČSSD Jiří Havel. Tehdy jsem to odmítl – s ohledem na historickou tradici našich prezidentů. Prostě nejsem ten tatíček. Ale když se k Jiřímu Havlovi přidali i další kolegové, tak mě jejich názory zaujaly a řekl jsem, že do toho půjdu.
* Předpokládám, že kolegové mimo jiné kalkulovali s tím, že patříte v zemi k nejpopulárnějším politikům. I když to byl svého času i Stanislav Gross.
Kdekdo býval nejpopulárnější. Pavel Bém. Radek John... Samozřejmě, že popularita sama o sobě není důvodem ke zvolení do úřadu prezidenta, ale připouštím, že pro některé kolegy to mohlo hrát roli, proč je to napadlo.
* Zároveň ale nejste jediným kandidátem, za kterého by svorně kopala celá ČSSD. Narážíme na výroky vašich kolegů – místopředsedů Benešové a Škromacha. Ti by rádi volili Miloše Zemana.
Mám velmi silnou podporu v ČSSD. Při rozhodování o nominacích jsem získal podporu 75 procent. Stojí za mnou podstatná většina vedení strany, na mé kampani se podílejí všichni nově zvolení hejtmani. Samozřejmě, že pro mě není příjemné, pokud se místopředsedkyně strany zachová tímto způsobem. Ale říkám: jsem kandidátem progresivního proudu ČSSD, kterému jde o ideový pohled na politiku a který nechce pokračovat v mechanismech, jako byla opoziční smlouva.
* Přímá narážka na Miloše Zemana. Právě s ním bojujete o stejné levicové voliče a podle průzkumů si on zatím vede lépe. Jaké si dáváte šance, že ho porazíte?
Dávám si dobré šance, protože tvrdím, že Miloš Zeman ve skutečnosti už ani levicovým kandidátem není. Stačí, když zmíním jeho podíl na získání dvou přeběhlíků z ČSSD při sestavování Topolánkovy vlády. Nebo to, že už deset let cíleně poškozuje sociální demokracii jako hlavní levicovou stranu, včetně toho, že pomohl sestavení Nečasovy vlády tím, že svým projektem SPOZ odebral čtyři až pět procent levicových hlasů. Ani některé jeho postoje v zahraniční politice bych neoznačil za levicové.
* S Milošem Zemanem jste se spolu potkali, když jste oba přišli do centrály KSČM žádat o podporu v prezidentských volbách. Jaký jste z toho měl pocit – poníženě žádat o rudé hlasy?
V tom z naší strany nebyla žádná poníženost. Oni nám tuto možnost dali a já jsem se ji snažil využít, protože si myslím, že se svým programem a hodnotami, které jsou hodně sociálně laděné, jsem přirozeným kandidátem pro lidi od středu doleva. A mám zájem oslovit všechny včetně voličů KSČM.
* To se vám ale nepovedlo, když KSČM nepodpořila ani jednoho.
Oni řekli, že doporučují dva. Je to jejich rozhodnutí.
* Výhrada některých lidí, proč vás nebudou volit: mají pocit, že jste se komunistům zaprodal, vy, syn významného disidenta, který byl sice dávno taky členem KSČ, ale pak s ním režim zatočil. Proč jste tak aktivní v nadbíhání rudým?
Možná to ti lidé říkají částečně i proto, že neznali mého tátu. A taky mě těžko někdo může podezírat, že by mi nešlo o svobodu, demokracii a dodržování lidských práv. Já sám jsem se aktivně snažil o změnu, která nastala v listopadu 1989, a to dokonce jako spoluorganizátor manifestace na Albertově. Čili já bych nikdy neučinil žádný krok, který by tyto hodnoty ohrožoval. A nemyslím si, že tady takové ohrožení vzniká.
* Ale to nevysvětluje to nadbíhání komunistům.
Ono je v tom trochu na naší politické scéně pokrytectví. Na jednu stranu je tady komunistická strana třiadvacet let, staví kandidátky, kandiduje ve všech typech voleb a získává nezanedbatelnou podporu. Každý s touto stranou vyjednává, když se mu to hodí, ale když se to hodí jinak, tak ji označí za nesystémovou. Nedemokratická strana by tady podle ústavy nesměla existovat: je povinností vlády podat návrh na rozpuštění každé takové strany. A žádná vláda to ve vztahu ke KSČM neudělala. Tím ale neříkám, že já souhlasím se vším, co ta strana dělá, a s názory všech jejích členů. Třeba na minulost.
* Používáte často slova jako sociální. Myslíte si, že v České republice máme problém s nedostatečným sociálním systémem nebo velkou chudobou?
Myslím, že s ním začínáme mít větší problémy. V domovech pro seniory například odevzdávají pětaosmdesát procent svého příjmu, který je osm devět tisíc korun. Zbývá jim tisíc korun na měsíc. Za soukromé bydlení někteří senioři dají celý svůj příjem. Jiná paní mi vyprávěla, že odmítla jít na akutní operaci, protože nemá patnáct set korun za patnáct dní pobytu v nemocnici. To je ukázka, že náš sociální systém nefunguje dobře.
* Česko vychází jako země s nejnižším podílem lidí ohrožených chudobou. Nižším než ve Skandinávii, která je pro vás vzorem.
Jak říká můj kamarád z Norska – tamní chudáci žijící na hranici chudoby létají každý rok na čtrnáct dní do Karibiku k moři. Chudoba je relativní. Problém je trend rostoucí chudoby.
* Myslíte si, že lidé na sociálních dávkách by měli mít možnost za ně létat do Karibiku k moři?
Byl to jen příklad, že chudoba je relativní pojem.
* Ve svém programu rýsujete hustou sociální, zdravotní, vzdělávací síť. To vše by stálo velké peníze. Kde byste na to chtěl vzít?
Změnou systému daní, ale i úsporami ve výdajích. Stačí jen jedna zdravotní pojišťovna, ušetřit je možné na lécích. Zavést progresivní daň z příjmů, máme nízkou daň ze zisku firem, nemělo by se rozlišovat mezi různými druhy příjmů.
* Neskončíme se sociálními demokraty v zemi, kde bude vysoká DPH a k tomu přibude čtyřicetiprocentní daň z příjmů?
Zvyšování DPH je příklad asociálního přístupu. Máme nejvyšší sazbu na potraviny po Dánsku. Jsem pro přeskupení daňové zátěže, vyšší míru solidarity a přerozdělení.
Zdroj: Mladá fronta Dnes (8.1.2013)
