Deník N: Za nepřesvědčivou práci platí důvěrou všichni novináři

10. května 2021

Vicepremiér vlády a ministr vnitra Jan Hamáček se rozhodl bránit u soudu proti článku Jana Kroupy a Kristiny Cirokové ze Seznam Zpráv. V textu zaznělo, že politik měl plánovat výměnu „uhlazení“ kauzy výbuchu muničního skladu ve Vrběticích za milion dávek vakcíny Sputnik V. Otočit měl, když mu to rozmluvili dva šéfové tajných služeb a další vysoce postavení účastníci schůzky, na které se Hamáčkova cesta do Moskvy řešila.

Už teď víme, že Hamáček o cestě nejspíše lhal a skutečně do metropole Ruské federace plánoval vyrazit. I přesto, že měl informace o závěrech vyšetřování, že za výbuchem stojí agenti Kremlu.

Od úterního vydání důležitého textu, jehož informace dominovaly dvěma zasedáním Sněmovny a způsobily politickou krizi, uběhly dny. A blíže potvrzení klíčové informace o výměně Vrbětic za neschválenou vakcínu proti koronaviru nejsme.

Máme důvod, proč se bavit o konkrétním článku. Je to kvůli informacím v něm obsaženým, ale především kvůli tomu, jak s těmito informacemi autoři zacházejí, jak je interpretují, a hlavně proto, že podle nás nedodrželi základní postupy seriózní žurnalistiky. Ne kvůli tomu, že Hamáček autory označil za lháře. To jsme zvyklí slýchat od vysokých politiků poměrně často a stalo se to smutným folklorem u premiéra Andreje Babiše (ANO) i prezidenta Miloše Zemana.

O článku mluvíme, neboť přinesl velmi silná tvrzení s minimem přímých důkazů. Autoři přímo necitují anonymní zdroje, máme tu pouze interpretaci jejich svědectví. Následoval text, který měl vše osvětlit. Byl postavený na vyjádření kritika Jana Hamáčka, jeho kolegy Martina Netolického (ČSSD), kterého měl autor článku kontaktovat až po vydání prvního materiálu. Nešlo tak podle všeho o zdroj, kterým by Seznam Zprávy podpořily svá tvrzení v prvním textu, v němž chyběla svědectví klíčových aktérů. Sám Netolický navíc dodal, že s Hamáčkem téma Vrbětic neřešil.

Proč se tedy zaobírat kvalitou tohoto konkrétního článku? Byl prostě napsaný tak, že k tomu jednoduše přímo vybízí. Už v prvním semestru žurnalistiky se studenti učí, že text, který vzbuzuje víc otázek než odpovědí, je špatný text. Že zpráva má odpovídat na všechny základní otázky, popisovat realitu, že se má novinář vyhýbat interpretaci a musí předkládat původní fakta ověřená nejméně ze dvou na sobě nezávislých zdrojů. Nic z toho v textu Seznam Zpráv nenajdeme. Proto vyvolal tolik povyku.

Odstartování velké kauzy je ohlušující výstřel z kanonu. Pokud ale není dělo ukotvené, popojede vám kvůli zpětnému rázu někam, kam nechcete. To se momentálně děje. Sněmovna i novináři se zabývají tím, zda je původní tvrzení o Hamáčkově obchodu pravdivé.

Nebývá zvykem, aby redaktoři a šéfredaktor dávali téměř tolik rozhovorů jako ti, o nichž píšou. Ty se navíc netočí ani tak kolem dalšího analytického rozšíření problému, ale kolem jejich zdrojů a důkazů. Podle vyjádření Janka Kroupy i šéfredaktora Jiřího Kubíka pracují Seznam Zprávy s důkazy, které nemohou zveřejnit.

Nevíme, o co přesně jde. Padají slova jako dokumenty, řada svědectví, ale přepis či citaci jsme neviděli. Některé zdroje jsou podle slov autorů ochotny dosvědčit svá tvrzení během vyšetřování. Proč ale nechtějí promluvit na záznam, či alespoň anonymně, nevíme a nechápeme ani to, proč Seznam Zprávy nezveřejní aspoň jejich anonymní citace, které by tvrzení v článku dokládaly.

Verzi s Hamáčkovým obchodem na záznam nepotvrzují ani aktéři popisované klíčové schůzky, kde se celá scéna měla odehrát. Někteří z nich příběh přímo shazují, jako třeba šéf vojenského zpravodajství Jan Beroun.

„Ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun potvrdil, že probíhala debata na téma cesty Jana Hamáčka do Moskvy. Ale rozhodně pan Beroun nepotvrdil, že by byla tato cesta předmětem nějakého výměnného obchodu za kauzu Vrbětice,“ prohlásila poslankyně a členka Stálé komise pro činnost Vojenského zpravodajství Jana Černochová (ODS).

Děsivá je i představa, že by někdo schůzku Hamáčka s velvyslancem v Rusku a šéfy tajných služeb nahrával. To by bylo závažné – obzvláště v kritické době před ohlášením výsledků vyšetřování ve Vrběticích. Kauza by tak měla další, neméně podstatnou linku.

Publikování slabě ozdrojovaného článku nemůže být ani nástrojem pro usvědčení Hamáčka ze lži. Špatnou interpretací či drby, když to přeženeme, nelze bojovat za odhalení pravdy. Nehledě na to, že v předvolebním čase se takových kauz bude velmi aktivně chytat opozice, což jsme v tomto případě viděli převážně u koalice Spolu. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová označila Hamáčkovo údajné chování za vlastizrádné. Tímto upozorněním nebráníme jejího politického rivala Hamáčka, novinařina by ale neměla sehrávat roli v politické popravě bez jasných důkazů. I nedostatečně ozdrojovaný článek může být v předvolebním boji spuštěním pomyslné gilotiny. S tím musí novinář počítat a tento kontext musí vnímat, protože ani v kritické době, kdy je společnost rozložená politiky a pandemií, nelze ustupovat ze základních standardů novinařiny. Návrat zpět je totiž stále těžší.

Novinařina čelí nejen v Česku obrovské krizi. Nejpozději od anexe Krymu si mnozí uvědomili, jak zrádná může být dezinformační válka a jaký dopad má na obyvatelstvo. Pravda se ztrácí a rozmělňuje. Novináři proto začali vysvětlovat svou práci. Začala se řešit mediální gramotnost. Zástupci redakcí jezdí do škol i domovů důchodců, aby zde popisovali práci se zdroji a vysvětlovali, jak kriticky hodnotit informace – bez ohledu na to, zda se nachází v řetězovém e-mailu, či seriózním médiu.

Odstartovat kauzu postavenou na základech špatného článku podkopává i tyto snahy. Pokud tvrzení Seznam Zprávy neprůstřelně nedoloží, znatelně to poškodí novinařinu jako celek. O to víc, že server patří mezi nejčtenější na českém internetu a zpráva je rámována zvučnými novinářskými jmény i silnými výroky vedení redakce. Zodpovědnost Seznam Zpráv je tím pádem o to větší.

zdroj: Deník N, 7. 5. 2021


Blogy