29. října 2012
Rozhovor Evy Sykové, vědkyně a nezávislé senátorky pro Mladou frontu DNES.
* Paní profesorko, patří Tomáš Töpfer mezi vaše oblíbené herce?
V televizi jsem ho samozřejmě viděla, vím, že je dobrý herec. Ale ve svém životě se herci příliš nezabývám. Nejsem příznivkyní televizních seriálů. Vlastně nemůžu říct, že by to byl můj oblíbený herec.
* Zajímá mě spíš, jestli jste ho i vy ve svém volebním obvodu brala jako těžkou váhu, která proti vám stojí v dresu ODS.
Těžká váha to byla, to ano. Takové výzvy mám ráda. A od lidí v Praze 4 taky vím, že s ním jako se senátorem nebyli spokojeni: s voliči se nesetkával, pro Prahu 4 nic neudělal. Vlastně tady byl protlačen hlavně jako kandidát ODS, a ne jako člověk, který pro tento obvod něco chce dělat. Pan Töpfer tady už ani nepracuje, ani nebydlí. Upřímně řečeno, já jsem si dokonce myslela, že nad ním zvítězím s větším náskokem.
* Jestliže podle vás Tomáš Töpfer pro Prahu 4 nic neudělal, co pro ni uděláte vy?
Mám velkou výhodu, že propaguji výzkum životního prostředí. Náš ústav to tradičně zkoumá na Ostravsku a už máme vymyšlený program, jak budeme měřit emise tady na Severojižní magistrále. Ve své vědecké práci se zabývám mikroprostředím nervových buněk a vím, jak je důležité pro vznik onemocnění. Je to jedno ze zásadních práv občanů, aby měli zajištěný určitý limit emisí, množství zeleně, aby tady nejezdilo tolik kamionů...
* Není to spíš kompetence obecních zastupitelů než členky parlamentu?
Samozřejmě že se to týká zastupitelů Prahy 4, ale člen parlamentu zase může prosazovat zákonné úpravy pro stanovení nějakých limitů emisí a podobně.
* Tomáš Töpfer před šesti lety vyhrál s obrovským přehledem, a málem už v prvním kole. Jako možné vysvětlení propadu jeho popularity se nabízí široký záběr jeho dalších aktivit: herec, ředitel divadla, spolumajitel hospody. Nebojíte se, že i vám nakonec voliči vyčtou, že jste se pořád naplno věnovala své profesi?
Doufám, že mi to nevyčtou. Senát dovoluje senátorům, aby zastávali svá původní povolání. Dokonce si myslím, že je to dobře, aby měli kontakt se svými kolegy. Rozhodně bych si chtěla ponechat vedení Ústavu experimentální medicíny, protože myslím, že mu svým jménem a renomé prospívám a mám tady stoprocentní podporu.
* Nikdo se netřese na vaše místo?
Netřese. Mám tady své následovníky, kteří už mi dneska pomáhají, ale vědci chtějí dělat hlavně vědeckou práci. Ředitelování ústavu je i taková společensko-politická služba a manažerská práce. To bych si rozhodně ponechala. Ale vzdám se celé řady jiných funkcí. Nebudu už například vedoucí ústavu neurověd v Motole.
* Takže žádný strach, že na senátorství vám při tom všem čas nezbude?
Určitě ne. Vědci jsou všeobecně zodpovědní lidé a lékaři vůbec mají velký smysl pro spravedlnost a pro své povinnosti.
* No, občas to ale nevyjde. V politice jsme přece zažili jednoho lékaře, který - zdá se - s tím byl na štíru: Davida Ratha.
Ve všech povoláních a ve všech stranách jsou lidé, kteří podlehnou korupčnímu tlaku a zdiskreditují se. Neříkala bych, že jedno seskupení je lepší a druhé horší. Od takových lidí je ale třeba se vždycky distancovat.
* Ještě jeden příměr k Tomáši Töpferovi: on zdůrazňoval, že je nezávislý na ODS, vy jste v kampani zdůrazňovala, že jste nezávislá na ČSSD. Jakou má ona nezávislost výhodu?
Jsem opravdu nestraník. Nikdy před volbami jsem s ČSSD nespolupracovala. Oslovili mě na základě toho, že jsem se v Senátu účastnila různých zasedání a měla tam několik přednášek. Nabídli mi kandidaturu, a protože v současné době je mi jejich politika bližší, tak jsem svolila, že jako nestraník za ně budu kandidovat.
* Říkáte: v současné době je mi bližší... Takže to tak nebylo vždy?
Volila jsem různé strany, nebyla to stabilně jen jedna. Ale posledních nejméně pět šest let je to sociální demokracie. I proto, že si myslím, že je sociálně citlivější. A že bude víc podporovat vědu a vzdělávání, což je jedna z oblastí, které jsou tu v krizi. Taky je mi bližší ČSSD kvůli její zdravotnické a důchodové politice. V těchto všech věcech je pro mě její současný program přijatelnější.
* Jaký jste měla dojem z krajských voleb? ODS a ČSSD přišly o zhruba čtyři sta tisíc voličů, naopak hlasy přibyly komunistům.
Souvisí to s korupčními aférami. U lidí, kterým je vyhrožováno, že v důsledku různých opatření jejich životní úroveň klesne, vyvolávají tyto skandály averzi vůči stranám, kde je tolik korupce. Nemám žádnou radost z toho, že roste počet voličů KSČM. Je to strana, s níž se pořád nemůžu morálně smířit. Co bych si velmi přála, aby ČSSD nevládla v koalici s komunisty. Aby eventuálně vládla s jejich podporou, bude-li to nutné, ale rozhodně by mě netěšil vznik takovéhle ultralevé koalice.
* Tak to možná budete muset svou nevoli dát v ČSSD hlasitě najevo. Tendence ke sbližování s komunisty tam jsou zřejmé. Předseda Sobotka dokonce vyzýval krajské ČSSD, ať raději uzavřou koalice s KSČM, a ne s ODS.
To víte, volební boj. Tam se řekne leccos. Otázka je, co nastane teď a jak to bude fungovat. Navíc si myslím, že v krajských radách je to něco jiného než ve vládě. Mně špičky ČSSD řekly, že jejich bohumínské usnesení rušit nechtějí. Zaručit to nemůžu, ale bylo mi to tak řečeno.
* Nebojíte se, že si vstupem do politiky poškodíte renomé? Poslanec TOP 09 Gazdík si postěžoval, že než vstoupil do parlamentu, byl váženým starostou a teď jako by se stal prašivým psem.
Nemyslím si, že by mi něco takového hrozilo v Senátu. To, co mám za sebou, je ve světových databázích. Je to stálé, a pokud ještě něco udělám, bude to tam taky. To mi nikdo nevezme. Dneska už jsem ve věku, kdy v laboratoři nepracuji rukama, pracuji především ideově, píšu práce, školím lidi... Do Senátu bych chtěla i jako žena vnést dobré politické prostředí, aby to byl skutečně sbor odborníků a lidí, kterým jde o to, aby prosadili něco dobrého. Dá se sice říct, že je to naivní, ale já to prostě takhle chci dělat.
* Ve své vědecké práci se dlouhodobě zaměřujete na výzkum mozku a nervové soustavy. Předpokládám, že praktické výsledky vašeho bádání mají pozitivní vliv na způsob léčby mnoha onemocnění.
Ano. Celý svůj život jsem dělala základní výzkum a před patnácti lety jsem chtěla - protože jsem taky lékařka - aby se výsledky výzkumu dostaly k pacientům. Týká se to mimo jiné i oblasti kmenových buněk, což má vliv na léčení chorob mozku, míchy, Alzheimerovy choroby, roztroušené sklerózy, mrtvice... Kmenové buňky společně s biomateriály a tkáňovými náhradami jsou zatím jediný způsob, jak tato onemocnění léčit.
* Léčba pomocí kmenových buněk bude nejspíš finančně velmi náročná. Je to tak?
To je právě jedna z věcí, které bych se taky chtěla věnovat. Co pacientům hradit, jak jim to hradit, jak jim tak nákladnou léčbu vůbec umožnit. Není to tak jednoduché, že teď všem budeme moci dávat kmenové buňky. Vždyť to pro jednoho pacienta stojí minimálně 150 tisíc. To jsou pro zdravotnictví velké náklady. Přemýšlíme o tom, jak pacientům takhle nákladnou léčbu zajistit.
* Přemýšlíme? To mluvíte už o ČSSD, nebo o skupině vědců?
Zatím jsem o ČSSD nemluvila. Mluvím o zdravotnictví, o pojišťovnách, o Státním ústavu pro kontrolu léčiv. To jsou organizace, se kterými spolupracujeme na tom, aby to buď zdravotní pojišťovny na základě našich výsledků proplácely, anebo aby zde byly i jiné formy, jak by pacienti mohli tuto léčbu dostat. Třeba když si někdo potřebuje zlepšit kloubní pohyblivost, dovedu si představit, že by měl možnost si na drahé terapie zařídit nějaké zvláštní pojištění nebo že by si je platil sám. Když si člověk koupí drahé auto, tak si taky může koupit nějakou drahou kloubní náhradu.
* Teď mám pocit, že nemluvíte v souladu s notami ČSSD. Ta přece razí názor, že všichni pacienti, kteří jsou pojištěni, mají dostat stejnou péči.
Všichni pacienti si platí zdravotní pojištění a mají svůj nárok na to, aby dostali odpovídající péči.
* Ale teď ještě definovat, co je to ta odpovídající péče, že?
Ano. To je problém, o kterém se musí dál mluvit. Když si člověk chce připlatit něco extra, tak proč by neměl mít možnost investovat své peníze do svého zdraví nebo vylepšení vzhledu. I pro společnost je lepší, když budou lidé investovat do zdraví a budou pak zdraví, než když investují do hazardu nebo alkoholu.
* Na vašich webových stránkách jsem četl: „Nesouhlasím s poplatky ve zdravotnictví u některých sociálně slabších skupin.“ ČSSD nesouhlasí s poplatky vůbec.
Já si ale prostě myslím, že určité poplatky ve zdravotnictví jsou prospěšné. Jako regulace. Lidé s běžnými nemocemi chodí na pohotovost, přitom tam chodit nemusí, anebo ať si zaplatí. Už se mi jako novopečené senátorce stává, že za mnou chodí pacienti, abych je nadstandardně léčila.
* Prosím?
Jo jo, už se mi to stalo. Já se s lidmi ráda pobavím, ale nejsem zdravotnický ombudsman. Ještě k poplatkům: podle mě by od nich měli být osvobozeni lidé nad 75 let. Na druhou stranu zastávám názor, že připlácení na stravu v nemocnici je zcela správné.
* Tuším, že vás v ČSSD čekají velmi zajímavé diskuse.
Určitě.
* Ještě mi na závěr řekněte, jak budete hlasovat v prezidentských přímých volbách?
V prvním kole podpořím kandidáta ČSSD Jiřího Dienstbiera. Ne proto, že bych musela. Nikdo to po mně nechce. Ale v prvním kole to tak bude. A v druhém kole uvidím.
* Když s vámi ČSSD zažila onen historický okamžik, že jste po šestnácti letech existence Senátu její první senátorkou zvolenou v Praze, nenabízeli vám teď kandidaturu i na Hrad?
Budete se divit, ale nabízeli. Tento týden se několik lidí zmiňovalo, že by mě podpořili. Ale to já samozřejmě vůbec nemůžu přijmout. Zaprvé je pozdě, ale to není hlavní důvod. Hlavní důvod je ten, že jsem teď kandidovala do Senátu a nejsem jako Okamura, abych hned po vítězství v těchto volbách chtěla další a další věci. A hlavně bych to nedělala bez podpory nějaké strany, to znamená ČSSD. A ta jasně podporuje Jiřího Dienstbiera. Takže ho podporuju taky.