16. června 2016
Po aféře Šlachta je jasné, k čemu všemu má Babiš média.
Je červen, a proto Olomouc (vrchní státní zastupitelství) a Zbraslav (centrála protimafiánského útvaru ÚOOZ) zase jednou daly českému světu najevo, kdo v republice skutečně vládne. Před třemi lety touto dobou padl po jejich razii kabinet Petra Nečase. Dnes se podobně pučisticky chovají ke špičkám policie a většině politické scény. Jak tato hra skončí? Za posledních 25 let došlo k policejním reorganizacím nesčetněkrát.
Někdy byly předmětem větší, někdy menší kritiky, přičemž nikdo nikdy nezpochybňoval pravomoc policejního prezidenta, jejž politicky kontroluje ministr vnitra a bezpečnostní výbor sněmovny. Až dnes.
KOALICE NOVÝCH POŘÁDKŮ
Tentokrát je atypické především to, že spojením na lince Babiš– –Nejvyšší a vrchní státní zastupitelství–ÚOOZ–babišovská média o sobě dala vědět alternativní mocenská struktura v zemi, která řekla: Policejní prezident možná má ze zákona tyto věci v kompetenci, ale jsme tu ještě my – a my si rozhodně žádné změny nepřejeme, protože ohrožují naše zájmy. Jsme to my, kdo před lety vyvolali velké protikorupční tažení, které vtisklo ráz této době. Žádná změna ve struktuře veřejné moci nemůže jít bez nás, mimo nás, nebo dokonce proti nám. My jsme totiž jediní autorizovaní představitelé „nového režimu" a nenecháme si ho nikým zpochybňovat.
Přesně v tomto duchu se minulý týden odehrávaly útoky koalice „nových pořádků" (Babiš, státní zástupci Zeman, Ištvan, Komár, policista Šlachta, Babišovy LN a MF Dnes) na vedení policie a Parlament, tedy ty, kdo nešli s nimi, a tudíž – v jejich logice – šli proti nim. Byli jsme svědky pučismu jak vystřiženého z libovolné banánové republiky.
Bylo to přesně, jak řekl kdysi T. G. Masaryk o režimech, jež se udržují těmi idejemi, co stály na jejich počátku. Koalice „nových pořádků" se dostala k moci polopučem v červnu 2013 a Babišovým nákupem vydavatelství MAFRA, který zlikvidoval investigativní žurnalistiku v největším deníku. Dnes, když se cítí ohroženi, na to reagují stejně polopučistickými výhrůžkami. Jaké jsou osoby a obsazení tohoto kusu?
PŘEDEHRA
Že možná nic není, jak bývávalo, naznačil prezident Miloš Zeman, jenž byl léta jedním z pilířů koalice nových pořádků. Už na podzim 2015 během návštěvy Libereckého kraje řekl, že byl v červnu 2013 uveden v omyl, když jej během razie na Úřadu vlády ČR státní zástupci přesvědčovali, že do několika měsíců dojde k obvinění skupin organizovaného zločinu. Když je po třech letech vyšetřování výsledkem velká nula, bylo jasné, že prezident bere zpátečku.
Tato slova ostatně potvrdil nedávno v Olomouci, když na adresu nedávné policejní akce Vidkun nepřímo řekl, že změnil názor, co se týče presumpce viny politiků ve věcech trestního stíhání. Tyto a další názory naznačovaly, že ve veřejném prostoru přestává platit rovnice, kdy se výrazem protikorupční dala překrýt jakákoli věc.
STOP BOJŮM
Jedním z důvodů chystané reorganizace policie ze strany policejního prezidenta Tuhého a jeho náměstka Laubeho bylo zřídit jednotnou Národní centrálu boje proti organizovanému zločinu. Smyslem bylo ukončit neúnosné boje různých policejních útvarů, které historicky vznikly v devadesátých letech. Tehdy nová moc nevěřila klasické policejní struktuře a vytvořením speciálních útvarů „nových lidí" měla vzniknout alternativní centra. Během let se však vymkla vojensky organizované struktuře, a navíc mezi sebou útvary začaly divoce soupeřit.
Už před více než čtyřmi lety vznikl plán, jak je začlenit do klasické hierarchie a vytvořit z nich českou obdobu americké FBI. Jinak řečeno, procesně nezávislé útvary, které přece jen budou zastřešeny společným velením. Policejní prezident Tuhý chtěl nejdříve seznámit s projektem příslušné poslance bezpečnostního výboru. Po schůzce s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem se však informace dostaly na první stránku babišovských Lidových novin a posléze MF Dnes. Od první chvíle byla celá kauza hrána jako boj za záchranu šéfa protimafi ánského útvaru (ÚOOZ) Roberta Šlachty. Policejní prezident proto musel přípravu a prezentaci urychlit. Mezitím se však dostal pod tlak kritiky koalice „nových pořádků", která celou reorganizaci zpolitizovala, a posléze ji Andrej Babiš dokonce přetavil ve vládní krizi.
PROKURÁTORSKÁ KLIKA
Pučistické rysy získaly protesty ve chvíli, kdy na scénu otevřeně vstupuje prokurátorská klika. Nejdříve nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman adresoval vcelku neomalený dopis premiéru Bohuslavu Sobotkovi. Pak několik důstojníků z protimafi ánského útvaru posílá ministru vnitra Milanu Chovancovi protestní dopis, jejž si ovšem s předstihem dvou dnů mohl přečíst v babišovských médiích, a to včetně podpisů lidí, kteří by většinou v médiích kvůli utajení své totožnosti nevystupovali.
Do toho vystoupil Andrej Babiš a začal emocionálně vyhlašovat svoje „včeci kradnú", dožadoval se odstoupení ministra vnitra, policejního prezidenta a dodával, že v opačném případě vystoupí ANO z vlády. Za této situace se policejní prezident rozhodl vystoupit na tiskové konferenci, potvrdit chystanou reorganizaci a vysvětlit její důvody. Krátce předtím však jemu a jeho náměstku Laubemu zavolal olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan a pod různými výhrůžkami se ho snažil odvést od jeho záměru. V reakci na tento nátlak pořídili Tuhý a Laube úřední záznam o nepřiměřeném zásahu do jejich práce a předali jej ministru vnitra.
KOMÁR SAINT-JUST
Jestliže koalice „nových pořádků" má historicky svého Robespierra v podobě Iva Ištvana, má také svého Saint-Justa. Už dlouhá léta jím je Ištvanův pobočník Pavel Komár z vrchního státního zastupitelství, kterého olomoucký vrchní státní zástupce používá na speciální operace.
Státní zástupce Komár se v šokujícím prohlášení nechal slyšet, že začne policejní reorganizaci vyšetřovat pro podezření z trestného činu. Jinak řečeno, z organizační změny správní povahy udělat kriminální událost. Vysvětloval to slovy, že už před třemi lety se prý objevila informace o tom, že Šlachty je možné zbavit se reorganizací. Neřekl ovšem, že v té době nebyli ani policejní prezident Tuhý, ani ministr vnitra Chovanec ve svých funkcích.
Dvojice Ištvan–Komár navíc vyzvala Tuhého, aby se dostavil k podání vysvětlení do Olomouce. Smysl byl očividný: celému českému světu demonstrovat svou sílu, dovléct do Olomouce celostátní média a ukázat prstem, kdo je zlý a kdo dobrý. Tímto pokusem kriminalizovat policejního prezidenta, ministra vnitra i premiéra České republiky dostoupila vlna pučismu vrcholu. V tu chvíli si i leckteří vlivní lidé, nenaklonění této vládní garnituře, uvědomili, že se tady hraje o něco jiného než o banální reorganizaci, a pokud se tomu nepostaví, zítra budou na řadě oni. Záminka se vždycky najde.
OSA BABIŠ–OLOMOUC– –ZBRASLAV
Jak vlastně došlo k utvoření osy Babiš–Olomouc–Zbraslav a proč všichni její představitelé tak šílí, přestože policejní prezident Tuhý původně Šlachtovi nabídl zachování šéfovského místa v nové policejní struktuře?
Mezi policií a státními zástupci panuje už minimálně pět let velké napětí týkající se ambicí žalobců být přímými nadřízenými policie a všemožně je úkolovat. Nový policejní prezident naopak před dvěma roky vstupoval do úřadu se záměrem vrátit situaci do normálních kolejí. Tedy, policie vyšetřuje a státní zástupce dozoruje, a přestože může aktivně zasa hovat do vyšetřování, není to a priori struktura nadřazená policii.
Robert Šlachta byl mezi špičkami státního zastupitelství tak populární proto, že přijal „vedoucí úlohu" prokurátorů. Navíc byl kdykoli ochoten porušit věcnou příslušnost (vyšetřovat cokoli, i když to bylo mimo jeho kompetence) a místní příslušnost (vytvářet dohody se soudci i v jiných krajích, než ve kterých se případ stal). To druhé nedávno odmítl svým usnesením Ústavní soud ČR.
NEÚSPĚŠNÝ NÁTLAK
Špičky státního zastupitelství dobře věděly, že policejní prezident Tuhý chce standardní výkon policejní praxe, takže dříve nebo později s extenzívním výkladem své moci narazí. Proto se snažily nově nabytou neformální moc zakotvit i do zákona. Výsledkem byl jimi psaný zákon o státním zastupitelství.
Jeho smyslem je přeměna relativně decentralizovaného státního zastupitelství v monokraticky řízenou instituci, připomínající někdejší prokuraturu.
Svou neformální moc si pak tyto špičky chtěly pojistit vznikem tzv. protikorupčního speciálu, nad nímž by neměl dozor ani nejvyšší státní zástupce. Tím by svým obrovským neformálním pravomocím daly legální základ. Nicméně nátlakový způsob, jímž svůj zákon prosazovaly, vedl k tomu, že i řada vládních poslanců na něj pohlíží s nedůvěrou a zřejmě jej Poslanecká sněmovna už neodhlasuje.
Minulý týden tak špičky státního zastupitelství a na ně navázaní politici v čele s Andrejem Babišem dostali dvojí zásah: zákon, jenž jim sliboval větší pravomoci, zamrzl ve sněmovně. A současně někdo chtěl vůdce jejich armády – Roberta Šlachtu – dostat zpět do struktury policie, kam profesně patří.
V prostředí koalice „nových pořádků" vzniklo obrovské napětí, které se veřejně ventilovalo ve věci policejní reorganizace.
Na celé této akci je nejzajímavější jedno: přesně víme, kdo je kdo, jaké zájmy sleduje a kde stojí. Nejdůležitější ovšem je, aby se veřejná moc vrátila do standardních a zákonných kolejí. V první řadě musí Bezpečnostní rada státu projednat a odmítnout nepřijatelné pučistické výhrůžky olomouckých státních zástupců vůči policejnímu prezidentovi, následně musí být policejní struktura ÚOOZ přesunuta do normálního režimu.
Pokus o puč číslo 2 už tentokrát nesmí vyjít. Naše demokracie si jej zkrátka nemůže dovolit.
Zdroj: Časopis Reflex
