8. dubna 2016
Poláci nás krmí chemií, německá šlehačka stejného výrobce je kvalitnější než v Česku a výrobci ci »oslazují život« zrádným aspartamem. aal Jak je to možné? Blesk se ptal europoslance Pavla Poce (51, ČSSD), ), který má v Unii na starosti potraviny.
Právě teď se vyšetřuje přítomnost zakázaných polyfosfátů zadržujících vodu v kuřecím mase z Polska. Co to pro české konzumenty znamená?
„Jsou to různé soli polyfosforečných kyselin. Není jasné, o jakou konkrétní látku v tomto případě šlo. Nadbytek fosforu organismus obvykle vyloučí ledvinami jako fosforečnan vápenatý, ale v případě dlouhodobého nadbytku může docházet k odvápňování kostí nebo zubů a naopak k usazování vápníku v tkáních nebo vnitřních orgánech, může být narušeno vstřebávání železa. Takzvané křehčené maso, do kterého je injektovaný solný roztok a právě také polyfosfáty, je v obchodech už řadu let. Musí to ale vždy být uvedeno na etiketě spolu s informací, jaké je složení výrobku, protože takové maso může klidně obsahovat až 25 % vody.“
Jak je možné, že šlehačka, kterou jsem koupil v Německu, je úplně jiná – o hodně chutnější a hustější – než tatáž od stejné firmy koupená na českém trhu?
„Česká potravinářská inspekce zachytila nedávno šlehačku, která deklarovala obsah min. 33 % tuku, bylo ho tam nějakých 25 %, zato pořádná porce ztužovadla. V jednom pořadu jsem viděl srovnání fanty na různých trzích. Tam zjistili, že jsou násobné rozdíly v obsahu ovocné složky. Mezi Itálií a Českem to bylo nějakých 6 %, a to jsem byl fakt v šoku. Možná to sám předám Evropské komisi, si, protože to je už evidentní klamání spotřebitele.“
Co trvanlivé potraviny poez – můžeme je bez obav jíst?
„Obávám se, že ne. Osobně dávám přednost ost sezonním potravinám. m. Když už si musím vzít trvanlivou trdu potravinu, budu si ji velmi obezřetně vybírat. Nebudu kupovat nějakou tyčinku navrchu s polevou, uvnitř s náplní. Jestli mají vydržet dlouho, musí v nich být obrovské ké množství nenasycených ch mastných kyselin. Pokud ud to bude tyčinka s marmeládou, výrobce do ní musí přidat kvůli výdrži benzoáty. Takže tam zase není vitamin C. A pokud je, zase reaguje s těmi benzoáty a vytváří karcinogenní látky typu benzenu atd. Další podobnou kapitolou jsou uzeniny.“
Jak je to s palmovým olejem – škodí spíš lidem, nebo přírodě?
„Už jsme si řekli o nenasycených mastných kyselinách. A proč miluje průmysl tolik palmový olej? Jednak je tuhý při pokojové teplotě. Mimochodem právě kvůli obrovskému obsahu nenasycených mastných kyselin. Ty se rovnají s pojmem ateroskleróza. A nabourávají poměr cholesterolu v krvi. Ten, který v těle nechceme, nám dodá. V 50 % produktů, které obsahují olejové látky, palmový olej najdeme.“
Je to tím, jak je levný?
„Ano a další problém je ten, že na hektar se ho produkuje strašně moc. I sklizeň je technicky dobře proveditelná. A zdaleka se nepoužívá jen v potravinářství, ale v průmyslu, který si ho velmi oblíbil obecně.“
A jak tím trpí planeta?
„Kdybychom si vzali dp dvě pro přírodu nejhorší plodiny, budou jimi sója a palma olejná. Pro produkci d těchto plodin se masově využívají plochy, které vzniknou vykácením deštných pralesů. A to jsou plíce planety. Za hodinu se kvůli palmě olejné vykácejí pralesy ve velikosti nějakých 300 fotbalových hřišť. To je neuvěřitelné číslo!“
Blesk nedávno odhalil med s příměsí nepovolených antibiotik. Jak je možné, že se objevila v medu firmy, kterou vlastní včelařský svaz?
„To je otázka spíš na tu firmu. Kontroluje je Státní veterinární správa a Včelpo od ní dostalo pokutu nějakých 1,2 milionu korun. Osobně bych jim dal dvojnásobek. A Státní veterinární správa už zavádí nějaká systémová opatření, aby se takto kontaminovaný med už nedostal na trh.“
Aspartam je podle vědců jedovaté sladidlo, přesto se do potravin přidává, protože je na něj navázán velký byznys. Jak si vysvětlit, že ho schválila Evropská agentura pro bezpečnost potravin ako bezpečné éčko?
„Názor o nebezpečnosti aspartamu sdílím také. Tu revizi aspartamu jsme sami iniciovali. Bohužel dopadla, jak dopadla. Mám čím dál větší pochybnosti o tom, jak Evropská agentura pro bezpečnost potravin ty revize dělá. Já aspartam považuji za látku nebezpečnou. Při jejím metabolizování, tj. rozkladu, vzniká metanol, což je nervový jed, a formaldehyd neboli karcinogen. Za sebe mohu říct, že se mu fakt vyhýbám.“
Ale je skoro všude…
„Je tomu tak. A vzkaz spotřebitelům zní: Bojkotujte výrobky s ním.“
O fruktózo-glukózovém sirupu si leckdo myslí, že je zdravý kvůli obsahu ovocné složky. Ale podle profesorky fyziologie Anny Strunecké se stává dalším novým skrytým nepřítelem, kterého lidé neznají…
„Jde o levnou alternativu cukru. Problém izoglukózy – takto se to také jmenuje – vidím opět v nadužívání a obezitě. Ta látka není jedovatá. Je tam metabolický problém. Náš organismus je evolučně uzpůsoben na to, že umíme dobře energii spotřebovávat z tuků. Ale když se nacpeme cukrem, tak on tu energii dodá moc rychle. Tak rychle, že náš organismus ji neumí tak rychle zpracovat. Takže trochu spotřebuje a zbytek si uloží na horší časy. A šoupne ji do tuků. A fruktózoglukózový sirup je horší, protože pro metabolismus je ještě dostupnější než cukr.“
Myslíte si, že zvýšený výskyt rakoviny tlustého střeva u nás i v Evropě nějak souvisí s chabou kvalitou konzumovaných potravin?
„Kdyby to bylo takhle, bylo by to krásné. U nás je to ale opravdu špatné. S Maďary dohromady jsme na tom úplně nejhůř. Ale když se podíváte na Evropu, ten pás vysokého výskytu se táhne od Dánska přes kus Německa, Česko, Rakousko a až dolů do Maďarska. Takže nevíme, jestli je to způsobeno potravními návyky.“
Čím by to tedy mohlo být?
„Můj tajný tip je používání některých druhů pesticidů.“
Často se tvrdí, že co se u nás prodávaných potravin týče, stali jsme se »popelnicí Evropy«. Čím je to způsobeno a co by situaci zlepšilo?
„Nic k nám nikdo neodhazuje. Jsou to čeští nákupčí českých řetězců, kteří jezdí po Evropě a shánějí nejlevnější produkty. Čeští obchodníci si je objednávají. A bohužel i český zákazník, který je ochoten nízkou kvalitu koupit, protože je u ní nízká cena. Může za to hlavně nízká úroveň platů v ČR.“
Zdroj: Blesk
