1. srpna 2013
Rozhovor předsedy ČSSD pro Hospodářské noviny.
Vládní čistka Výměna vedení Českých drah je akcí ekonomických zájmů, které stojí za Rusnokovou vládou, říká předseda ČSSD Bohuslav Sobotka
Výměna vedení Českých drah je jednou z dalších věcí, která předsedu sociální demokracie Bohuslava Sobotku odrazuje od podpory vlády Jiřího Rusnoka. Šéf největší parlamentní strany se vůči prezidentskému kabinetu vymezuje dlouhodobě. „Pokud Rusnokova vláda nedostala důvěru, tak by neměla činit takto zásadní personální rozhodnutí. Navíc mám pocit, že je motivováno hodně osobně a že se nikdo ani příliš nezdržoval obsáhlejší ekonomickou argumentací,“ kritizuje Sobotka. Nová dozorčí rada Českých drah v úterý odpoledne odvolala celé představenstvo, hned navolila nové a to se vzápětí sešlo, aby zbavilo funkce generálního ředitele firmy Petra Žaludu.
* HN: V jaké části intervalu mezi podporou a nepodporou Rusnokovy vlády se nyní nacházíte?
O mně je známo, že jsem skeptický k podpoře Rusnokovy vlády. To, co se odehrálo v Českých drahách, navíc na těch pomyslných vahách přikládá závaží spíše na misku nepodpory. Situace v ČSSD není jednoduchá ze tří důvodů: Za prvé se nemůžeme dostat do nějakého zásadního neporozumění s našimi voliči, pokud chceme vyhrát příští volby do Poslanecké sněmovny. Za druhé nemůžeme přestat hájit udržení parlamentní demokracie v České republice, parlamentního systému vlády, pokud nechceme zradit svůj charakter a svůj program. A za třetí musíme uhájit samostatnost sociální demokracie. Máme silnou podporu voličů, máme šanci vyhrát volby a já jsem přesvědčen, že sociální demokracie, nemá-li třeba dopadnout jako ODS, musí mít jenom jedno centrum, ze kterého bude řízena. Tím centrem musí být Lidový dům. Není možné, aby sociální demokracie byla řízena Stranou práv občanů – Zemanovci (SPOZ). Určití lidé spojení se SPOZ teď mají tendence zasahovat poměrně neomaleně do vnitřních poměrů sociální demokracie. Tomu je potřeba čelit.
* HN: Co máte na mysli tím neomaleným zasahováním?
Jak už jsem řekl, někteří šíbři SPOZ – jako pan Mynář nebo pan Nejedlý – mají tendenci vlamovat se a zasahovat do vnitřních poměrů v ČSSD. A to je dokladem poměrně silného ataku na sociální demokracii. Je potřeba, aby ČSSD prokázala, že se rozhoduje samostatně, že není hradní stranou. Dlouhodobé podřízení sociální demokracie okolí prezidenta republiky nebo dokonce funkcionářům SPOZ bych pokládal za smrtelnou záležitost.
* HN: Ale jak to vlamování vypadá?
Sociální demokracie se musí rozhodovat na půdě svého předsednictva a demokraticky zvolených orgánů. Jestliže se někteří sociální demokraté scházejí s panem Nejedlým nebo s panem Mynářem a cítí potřebu jim naslouchat, tak je to přirozeně jejich věc. Ale způsob, jakým jsou tito pánové aktivní vůči členům sociální demokracie, už překračuje meze zdvořilostních společenských kontaktů.
* HN: Někteří sociální demokraté, tím myslíte vašeho místopředsedu Michala Haška?
Nechci nikoho jmenovat. Jsou to soukromé záležitosti a vztahy. Teď pokládám za důležité principiálně rozhodnout o tom, odkud bude řízena sociální demokracie. Pokud tady budou vytvořena dvě mocenská centra – jedno na Pražském hradě a druhé v Lidovém domě – tak to pro funkčnost sociální demokracie jako budoucí klíčové vládní síly neznamená nic dobrého. Doufám, že se mi o tom podaří přesvědčit i členy vedení strany.
* HN: O aktivitě Vratislava Mynáře se hovoří běžně, ale o Martinovi Nejedlém ne.
Pan Nejedlý je statutárním místopředsedou SPOZ a není žádným tajemstvím, že to je fakticky aktivní hybatel této politické strany. V tom si musí udělat hodně jasno Jiří Rusnok, i v souvislosti s těmi změnami, ke kterým v úterý došlo v Českých drahách, jestli klíčovým hybatelem nové vlády bude premiér, nebo jestli tím hybatelem v pozadí bude místopředseda SPOZ pan Nejedlý.
* HN: Za výměnou vedení Českých drah byl Nejedlý?
Obávám se, že to je akce ekonomických zájmů, které stojí za Rusnokovou vládou. A ta zbrklost a rychlost, s níž tyto změny byly provedeny, nevypovídají o nějakých standardních politických rozhodovacích procesech.
* HN: Podle vás se zajímají například o tendry Českých drah?
To včerejší rozhodnutí může být signálem, že za Rusnokovou vládou existují konkrétní ekonomické zájmy a tito lidé mohou podléhat pokušení ovládnout polostátní firmy a získat v nich vliv. Jiří Rusnok si v tom musí udělat pořádek a nemůže být jenom fasádou, za kterou se budou odehrávat procesy, nad kterými nemá jako předseda vlády žádnou kontrolu.
* HN: Zpět k hlasování o důvěře. Jak budete vy sám postupovat?
Hledám řešení v debatě se členy ČSSD. Proto jsem taky chtěl, aby se na vnitřní stranickou diskusi vytvořil dostatečný časový prostor. Ten je do 6. srpna, kdy se sejde předsednictvo strany, rozhodne a přijme doporučení směrem k našemu poslaneckému klubu. Do té doby vedu debatu se členy strany, poslanci, členy předsednictva, předsedy krajských organizací. Snažím se jim vysvětlit svůj názor a předpokládám, že navrhnu vedení strany řešení, které bude mít šanci na to, aby získalo podporu.
* HN: Bude spočívat v tom, že hlasování o podpoře bude povinné, ale kdo s tím bude mít problém, bude moci opustit sál?
Nechci to teď redukovat na nějaké hlasovací techniky nebo na nějaké části toho usnesení. Debata ještě zdaleka není u konce. Svůj postoj jsem vyjádřil. Rusnokova vláda, ač vyvolává velké naděje, je bez parlamentní většiny naplnit nemůže. A pokud bychom takovou vládu podpořili a ta by tady zůstávala řadu dalších měsíců a my bychom nenašli nějaký nástroj na reakci na půdě Poslanecké sněmovny, tak by to mohlo znamenat faktické nakročení k prezidentskému systému. Za možnou adekvátní reakci na půdě sněmovny stále pokládám rozpuštění Poslanecké sněmovny. To může být aktuální zejména teď, pokud se začala drolit stojednička, tu už ve sněmovně hodně dlouho nikdo neviděl. Z dlouhodobého hlediska však pokládám za adekvátní reakci změnu ústavy. Myslím, že došlo k chybě. Když jsme schvalovali přímou volbu prezidenta republiky, tak jsme navrhovali zpřesnění. Například bychom mohli dát do ústavy termín mezi prvním a druhým pokusem jmenování premiéra. Buď teď, nebo po volbách bychom měli pracovat na zpřesnění ústavy.
* HN: Pokud neprosadíte svůj názor a ČSSD podpoří Rusnokovu vládu, budete moci být nadále předsedou sociální demokracie?
Nekladu a nebudu klást žádná personální ultimáta. Pokud bych dal nějaké stanovisko, bylo by to brané tak, že vstupuji do té debaty s nějakým personálním ultimátem a to já nechci. Nechci, aby byla vedena debata na úrovni buď já, nebo Sobotka. Bylo by to strašné zploštění. Druhá věc ale je, že mám mandát od sjezdu sociální demokracie. Já se budu zodpovídat našim členům na dalším sjezdu a nejsem člověk, který utíká z boje. Tenhle boj sociální demokracii čeká a na konci se rozhodne o jejím charakteru. Nechci vyklízet sociální demokracii zájmům, které teď působí proti záměru našich voličů, proti našim členům, našemu programu a naší filozofii. Proto také bojuji o to rozhodnutí předsednictva strany a snažím se, abych prosadil svůj pohled na celou záležitost, který není jednoduchý.
* HN: Nicméně požádal byste třeba o potvrzení svého mandátu mimořádným sjezdem, pokud budete přehlasován?
Nepotřebuji potvrzovat svůj mandát. Mandát mám od sjezdu, je na dva roky. Mým hlavním úkolem je dovést sociální demokracii k volbám a vyhrát. To, čím teď procházíme, je křižovatka, možná soutěska, kterou musí sociální demokracie projít, aniž by přišla o své voliče a o svůj charakter. Ale pak nás čeká důležitější věc, a tou je připravit program pro voliče a vyhrát další volby a dostat se do Poslanecké sněmovny. Pokud tady nebude funkční sociální demokracie, pak je otázka, jaké politické síly by mohly získat vliv. Podle mého názoru nebudou mít s demokracií nic společného. V tom je naše odpovědnost velká.
* HN: Máte informace o tom, jestli Rusnok či Mynář přemlouvají k podpoře jednotlivé poslance?
Je neštěstí, jakmile se od jednání se stranami přejde k jednání s jednotlivými poslanci. Tak se vracíme ke kauze Tluchoř, Šnajdr, Fuksa. Když jsem mluvil s panem Rusnokem, nebyl mi schopen dát nějakou garanci, že už má zajištěny potřebné hlasy. Bude to teď hlavně otázka pro pravici, jestli stojednička, kterou deklaruje, skutečně existuje. A to by se mělo ukázat při hlasování o důvěře.
* HN: Jak moc Miloš Zeman poškozuje ČSSD?
Nevím, do jaké míry to, co se teď odehrává, je míněno jako snaha nějak ovlivnit vnitřní poměry v sociální demokracii, anebo do jaké míry je napětí v ČSSD vedlejším produktem způsobu, jakým se Miloš Zeman rozhodl postavit vládu. Protože ten způsob nutně vyvolává napětí ve všech politických stranách. Pro ČSSD je ta situace složitá zejména proto, že Rusnokova vláda střídá mimořádně nepopulární Nečasův kabinet, dále protože do vlády byli vtaženi i sociální demokraté, ačkoliv ČSSD jasně řekla, že do vlády se vstoupit nechystá. A tento kabinet určitě bude mít silnou snahu o přirozený programový průnik se sociální demokracií.
* HN: Chce Zeman udělat ze sociální demokracie prezidentskou stranu?
Při projevu v Poslanecké sněmovně jasně řekl, že Česká republika není prezidentskou demokracií, že je parlamentní demokracií. Předpokládám, že tedy bude konat tak, aby jí zůstala. Miloš Zeman byl zvolen přímo, tak je celkem přirozené, že testuje, jaký bude rozsah jeho vlivu. Pokud chce fakticky posílit vliv, bude to na úkor politických stran. A jestliže je ČSSD nejsilnější stranou, bude to na úkor jejího mandátu, který získala ve volbách do sněmovny.
* HN: Co je na tom špatného? Ve Francii se v padesátých letech přecházelo k poloprezidentskému systému a Francii nemůžeme nařknout, že není demokratická.
Určitě ne, ale pokud se podíváme do Evropy, tak prezidentské a poloprezidentské systémy jsou absolutní výjimkou. Vedlo by to velmi rychle k oligarchizaci české politiky. Fakticky by to znamenalo, že by klesl význam voleb do Poslanecké sněmovny, dramaticky by vzrostl význam volby prezidenta. Vliv občana je v prezidentském systému nižší, a zvyšuje se naopak vliv skupin, například ekonomických, které se mohou podílet na financování prezidentské kampaně.
* HN: Dochází k té oligarchizaci už nyní tím, že SPOZ, která se nedostala do sněmovny, obsazuje státní správu?
Takové náznaky oligarchizace se objevují u komerčních stran. To znamená u stran, které jsou budovány jedním silným sponzorem nebo skupinou silných sponzorů s cílem získat vedle ekonomické i politickou moc. Viděli jsme to u Věcí veřejných, což není standardní politická strana, a ANO 2011 taky není úplně standardní pokus o politickou formaci. Ale pokud jde o SPOZ, tam jde o kombinaci dvou tendencí. Jedná se o kult osobnosti směrem k Miloši Zemanovi a za druhé o vliv ekonomické struktury, která na počátku stála za vznikem SPOZ. Řekl bych, že pan Nejedlý nebo Mynář se na této struktuře přímo podíleli nebo ji převzali.
* HN: Proč to tak nevnímá Michal Hašek?
Snažím se, aby debata v sociální demokracii nebyla zploštělá jen na: musíme zabránit návratu pravicové koalice. Vím, že řada lidí si to takto vysvětluje. A nechci to vyčítat jedinému občanovi, který zažil Nečasovu vládu. Ale lidé, kteří jsou v čele politických stran, by měli přemýšlet nad tím, co bude nejen za měsíc, ale za rok za dva. Jak bude vypadat náš ústavní systém, jak bude vypadat naše republika a jak se ty kroky, které se teď odehrávají, mohou na budoucnosti pozitivně nebo negativně odrazit. Myslím, že přemýšlí pouze týden, měsíc, možná deset měsíců dopředu, kdy budou nové volby do Poslanecké sněmovny. Ale moc nepřemýšlí nad kroky, zejména pana prezidenta, které mohou ovlivnit podobu celé české společnosti v příštích letech. Já to ale nechci vyčítat jen Michalu Haškovi, řada jiných funkcionářů z řad sociální demokracie má tendenci ten program příliš zjednodušit. Ale on se zjednodušit nedá.
* HN: Jaký je ideologický rozdíl mezi vámi a Haškem? Jde pouze o mocenský střet?
Mocenský střet by tu byl, kdybychom proti sobě kandidovali v místních volbách. Bavíme se tady o parametrech politiky sociální demokracie, jak bude prakticky fungovat. Jestli je pro ČSSD přijatelné, aby se měnil parlamentní systém na prezidentský. Jestli je pro sociální demokracii přijatelné, aby nad ní měla nadvládu strana, která nezvítězila v parlamentních volbách. Jestli je pro ni přijatelné, aby se tady do budoucna vytvářely struktury, které budou ovlivňovat politiku z nedemokratických pozic bez politického mandátu. Jde o podobu české politické společnosti.
* HN: Hraje se o to, jestli ČSSD bude nejen sociální, ale i demokratická?
Myslím, že se hraje o to, abychom nesklouzli do levicového populismu, který čistě pragmaticky půjde po moci za každou cenu. A to je pokušení, kterému může sociálnědemokratická strana podlehnout.
Zdroj: Hospodářské noviny (1.8.2013)
