1. srpna 2013
Bohuslav Sobotka (41) nás překvapil. Na své poměry byl během rozhovoru neobvykle přímý, otevřený, a co se týče současné politické situace, docela přesný. „Způsob, jakým se prezident republiky rozhodl jmenovat vládu Jiřího Rusnoka bez jakékoliv dohody s politickými stranami, dostává do obtížné situace všechny politické strany, ale sociální demokracii nejvíce,“ přiznal hned na úvod.
* Lidé na pravici často hodnotí počínání prezidenta jako přímý útok na parlamentní demokracii. Souhlasíte s tím?
Ústava dává prezidentovi možnost, aby jmenoval premiérem kohokoliv, ale poprvé od roku 1989 to prezident republiky učinil bez ohledu na rozložení sil v Poslanecké sněmovně a bez jednání a dohod s parlamentními stranami. Pokud by Poslanecká sněmovna takový návrh prezidenta akceptovala, půjde o faktický posun k prezidentskému systému, s nímž ale naše ústava nepočítá. Sociální demokracie nikdy nepodporovala koncentraci moci v jedněch rukou.
* Až na Zdeňka Fierlingra v roce 1948. Ten odvedl část sociální demokracie ke komunistům. Přijde nám, že ve vážných chvílích bývá sociální demokracie ostře rozdělenou stranou.
Miloš Zeman se rozhodl ignorovat fakt, že v této Poslanecké sněmovně je sice těsná, ale přesto většina pravicově orientovaných poslanců. Pokušení sociální demokracie, která Zemana ve druhém kole podpořila, je teď přirozeně velké. ČSSD by nyní mohla začít vládnout bez voleb, bez mandátu od občanů. Nepřímo v první fázi skrze Rusnokovu vládu a pak se připravit na volby v příštím roce.
* Proč to nechcete udělat?
Pokud bychom ignorovali principy parlamentní demokracie, naši demokratickou tradici, tak by se ČSSD velmi snadno mohla stát populistickou levicovou stranou, které je v zásadě jedno, jak se dostane k moci. Z dlouhodobého hlediska by se to sociální demokracii vymstilo. Principy parlamentní demokracie stojí nad zápasem mezi pravicí a levicí. Pokušení tvářit se, jako by se nic nestalo, jenom proto, že to může být pro ČSSD mocensky výhodné, je tady velmi silné. A z tohoto hlediska jsme v horší pozici než ODS nebo TOP 09, jež byly prostě odstaveny od moci prezidentem republiky.
* Jak velkou část strany aktuálně řídíte?
Jak velkou část sociální demokracie reprezentuji, to se uvidí při hlasování v předsednictvu a v poslaneckém klubu. Už 6. srpna bude jasné, jak se sociální demokracie postaví k hlasování o vyjádření důvěry Rusnokově vlády. Můj návrh je, abychom vládu při tom hlasování aktivně nepodpořili, tedy abychom respektovali fakt, že ČSSD dlouhodobě podporuje zachování parlamentní demokracie a neměla by podlehnout pokušení vykročit jakýmkoliv jiným směrem jenom proto, aby získala nějakou marginální výhodu.
* Opravdu bude postoj ČSSD jasný? Budete postupovat jednotně?
Bylo by dobře, kdyby sociální demokracie zareagovala jednotně.
* A co znamená „aktivně nepodpořit“. Odejdete ze sněmovny?
Já skutečně nechci, abychom v sále zůstali a s ODS a TOP 09 společně hlasovali proti vládě. To by si nepřáli ani naši voliči. Náš postoj by přesto neměl znamenat aktivní podporu vládě, jež nebyla sestavena na základě výsledků voleb. Proto za možnou cestu pokládám odchod našich poslanců před hlasováním ze sněmovny.
* Část lidí Zemanovy kroky vnímá i jako útok na Bohuslava Sobotku, předsedu ČSSD. Vnímáte to taky tak?
Způsob, jakým byla sestavena vláda Jiřího Rusnoka, znamená urči tý atak na sociální demokracii. Prezident měl možnost sestavit odbornickou vládu tak, že by tam nebyli lidé s politickými vazbami a politickými ambicemi. Bohužel neodolal pokušení udělat to jinak. Řada ministrů je potenciálními nebo reálnými lídry zemanovců v příštích volbách a to může být vnímáno jako atak sociální demokracie. Rozhodně způsob sestavení Rusnokovy vlády není vůči sociální demokracii přátelský a dramatizuje diskusi, kterou dnes ve straně vedeme. Pro ČSSD tato situace znamená ohrožení, protože vláda má politické ambice a cíle jak ve směru posílení reálné moci prezidenta, tak posílení neparlamentní strany SPOZ.
* A je to útok na vás osobně?
Nevím, zda to jde tak úzce interpretovat. Řekl bych, že je to atak na tu část sociální demokracie, jež podporuje zachování autonomie strany, která si nepřeje, aby se ČSSD stala jakousi hradní politickou stranou. Jde o to, zda za stranu budou rozhodovat lidé, kteří jsou voleni na sjezdu, nebo za ni bude rozhodovat prezident republiky.
Debata o tom, zda budeme parlamentní, nebo prezidentskou demokracii, se musí odehrát nejdříve na půdě sociální demokracie jako nejsilnější parlamentní strany a to, jaký názor převáží v ČSSD, ovlivní vývoj v celé republice.
* Můžete ten souboj prohrát?
To se může v demokratické straně stát. Já se snažím, abych hlasování neprohrál, protože z dlouhodobého hlediska to, že se ČSSD nespojí s Rusnokovou vládou, nám dává větší šanci oslovovat voliče v příštích volbách do Poslanecké sněmovny.
* A teď vážnější otázka: Můžete vyhrát?
Můžu vyhrát. Lidé z vedení sociální demokracie vnímají toto rozhodnutí velmi odpovědně, nepřemýšlejí o tom nějak prvoplánově a bude záležet na tom, jaké argumenty převáží. Cesta nepodpory Rusnokovy vlády je složitější a bude se obtížněji vysvětlovat voličům z krátkodobého hlediska, ale z dlouhodobého je pro existenci samostatné sociální demokracie lepší.
* Co bude po očekávané nedůvěře Rusnokově vládě?
My jsme odmítli první pokus sestavit vládu, protože jsme chtěli nové volby. ODS a TOP 09 však v sobě nenašly odvahu, aby volby podpořily. V druhém pokusu se o možnost sestavit vládu budeme ucházet se dvěma cíli. Za prvé omezit možnost působení eventuální pravicové vlády, jež by přišla při třetím pokusu, a za druhé znovu se pokusit vyvolat diskusi o předčasných volbách. Z pohledu fungování demokracie by měl pokus sociální demokracie oproti pokusu Jiřího Rusnoka jednu výhodu: byl by to pokus legitimní politické strany, která na rozdíl od SPOZ prošla úspěšně volbami.
* Umíte si představit v budoucnu spolupráci se SPOZ na bází předvolební koalice?
Nejsem stoupencem předvolební koalice se SPOZ ani jinou stranou. Obávám se však, že kdyby se teď sociální demokracie fakticky podřídila rozhodnutí SPOZ a podpořila Rusnokovu vládu, znamenalo by to tlak právě na to, abychom vytvářeli společné kandidátky před příštími volbami. Jestli teď v sobě ČSSD nenajde odvahu rozhodnout se samostatně, tak před volbami do sněmovny může vyvstat snaha využít poddajnější sociální demokracii, aby akceptovala kandidáty SPOZ na svých kandidátkách. A vzhledem ke komerčnímu charakteru SPOZ si myslím, že by to pro nás nebylo dobré.
* Co znamená komerční charakter strany?
České politické strany můžeme rozlišit na dvě kategorie. Jedny strany jsou tradiční s demokratickou strukturou a opírají se o členskou základnu a ideové zakotvení. Pak jsou strany komerční, jež jsou v zásadě navázány na několik ekonomicky silných osob, které se rozhodnou pořídit si politickou moc a uměle vytvoří politickou stranu. Tyto komerční strany mají sice většinou jepičí život, ale jsou schopny krátkodobě získat pozornost voličů, jako třeba Věci veřejné s Vítem Bártou. Přirozeně vnitrostranická demokracie se v komerčních stranách příliš nenosí a řekl bych, že ve Straně práv občanů – zemanovců je vnitrostranická demokracie nahrazena kultem osobnosti vůči Miloši Zemanovi. Komerční charakter SPOZ je dán i strukturami, jež stály u jejího vzniku, tedy Miroslav Šlouf či Martin Nejedlý z Lukoilu.
* Nesehrává svou roli v politickém zákulisí i téma dostavby Temelína?
To, že se rychle střídají vlády, snižuje kontrolu státu nad fungováním ČEZ. Obávám se takového snížení kontroly zvlášť v době, kdy probíhá důležitý tendr. Ale nedomnívám se, že Rusnokova vláda do toho bude moci nějak zasáhnout. Nicméně s vládou Jiřího Rusnoka přicházejí lidé spojení s velkými firmami, které mohou mít zájem na státních zakázkách.
* Bylo prozíravé podporovat přímou volbu prezidenta?
V sousedních zemích, na Slovensku, v Rakousku či Polsku, přímá volba žádnou katastrofu nezpůsobila a jsem přesvědčen, že ji dlouhodobě nezpůsobí ani v České republice. Jenom je strašně důležité, abychom uchovali dělbu moci tak, jak byla nastavena v době, kdy se formoval náš ústavní systém po roce 1989. Ústava nedává přímo volenému prezidentovi nové pravomoci. Chyba ODS a TOP 09 byla, že odmítly naše návrhy na zpřesnění ústavy, zpřesnění pravomocí prezidenta. Jde o to, omezit volný prostor pro výklad ústavy, třeba vymezit lhůtu mezi prvním a druhým pokusem ustavit vládu. Posun k prezidentskému systému jsme podpořit nezamýšleli a nestalo se to ani v sousedních zemích.
* Prezidenti v těchto zemích jsou osobně zdrženlivější než náš pan prezident.
Je to věc, jež vyplývá z charakteru a povahy kandidáta, který byl zvolen. Koneckonců sociální demokracie ve druhém kole podpořila Miloše Zemana a já jsem slyšel i jeho vyjádření na půdě sněmovny, kdy řekl, že nejsme prezidentská demokracie, ale parlamentní demokracie. Doufám, že jeho další rozhodnutí budou tento fakt respektovat.
* Kam se ztrácí ochota lidí hájit parlamentní demokracii?
Prezidentské volby byly do jisté míry odrazem rozdělení společnosti, na němž se podílely pravicové vlády. A Miloš Zeman je reprezentantem voličů, kteří jsou silně frustrováni z fungování demokracie v posledních letech. A v takovém prostředí se velmi snadno prosazují posuny v rámci demokracie, například posun k prezidentskému systému. Prostě proto, že prezident může působit jednoznačněji a rozhodněji než Parlament, a to naštvaný volič jisté uvítá. I tady je role sociální demokracie komplikovanější, protože naši voliči jsou ti naštvaní, rozzlobení, proto mohou na vábničku posunu k autoritativnímu systému slyšet více než například voliči TOP 09 a ODS.
* Nebylo by tedy pro vás výhodnější spojit se s prezidentem?
Pokud má sociální demokracie nést vládní odpovědnost a neskončit v sérii skandálů jako ODS, tak musí být jasně vedena z jednoho místa. Nemůže být řízena z Lidového domu a zároveň z Hradu bez ohledu na to, kdo je zrovna předsedou. V okamžiku, kdy se stane, že bude strana řízena ze dvou center a zároveň povede vládu, tak to nemůže dopadnout dobře. Ten boj si musíme vybojovat dříve, než získáme mandát od voličů ve volbách. Jestliže teď sociální demokracie zapomene na to, že je nejen orientovaná sociálně, ale že je také demokratická, tak to pro ni bude mít dlouhodobé negativní dopady. Krátkodobě je to jednoduchá cesta – spojení s prezidentem, společně kandidovat do sněmovny, ale konec pro ČSSD na takové cestě nevidím dobře.
* Zabránit dvojímu centru ČSSD připomíná argumentaci Vladimíra Špidly, když jste s ním zabránili Miloši Zemanovi stát se prezidentem v roce 2003.
Tehdy to bylo jako teď s Rusnokem. Miloš Zeman v roce 2003 svou prezidentskou kandidaturu dostatečně nekonzultoval a neměl pro ni zajištěnou podporu. Dnes je Poslanecká sněmovna také postavena před hotovou věc a sociální demokracie je do značné míry vydírána tím, že pokud nepodpoří Rusnokovu vládu, způsobí tím návrat pravice. Pokud dojde k jejímu návratu, tak je to dáno výsledkem voleb v roce 2010, a ne postupem ČSSD, my pro pravicovou vládu nikdy hlasovat nebudeme.
* Říkáte, že je ČSSD vydírána. Prezidentem Zemanem?
Je vydírána prezidentem republiky, protože jsme neměli možnost do té vlády personálně hovořit, nemáme možnost ovlivňovat její činnost, ale je požadována téměř automaticky podpora sociálně demokratických poslanců. I kdybychom vládu teoreticky podpořili, nezabráníme návratu pravice, protože ve sněmovně prostě není levicová většina, jež by Rusnokově vládě zajistila důvěru. A i kdyby tam taková většina vznikla, pak by to bylo za cenu nakupování nezařazených poslanců, kteří si nepřejí volby za žádnou cenu a spojí se s kýmkoliv, jen aby volby oddálili. A to není společnost, v níž by se naše strana měla pohybovat. Pokud by ČSSD podpořila vládu Jiřího Rusnoka, ocitneme se ve společnosti Věcí veřejných nebo hnutí pana Dobeše.
* Vy jste řekl, že existuje jakási vyšší sféra hodnot, kde se sociální demokracie může potkat i s pravicí. To neslyšíme často, protože se tu stále vede vyhlazovací válka mezi pravicí a levicí. Tato válka velmi zatěžuje politickou scénu. Jsou ty dva pohledy na svět tak diametrálně odlišné, že to vede k natolik vypjatým emocím a nenávisti? V Německu třeba taková situace není.
V Německu je ta situace asi odlišnější. Ale podívejte se třeba na Itálii, Španělsko či Francii, kde se vedou volební zápasy velmi ostře. Není to české specifi kum. Zajímavé je, že jak v rámci integrace ztrácejí národní vlády vliv, je lomoz volební kampaně čím dál větší. Globalizace a integrace poněkud vyprazdňují demokracii na národní úrovni a politické strany mají tendenci zastírat to tím, že stupňují předvolební zápas. U nás je bohužel politický kompromis sprosté slovo. Levicové i pravicové vlády vždy měly tendenci prosazovat primárně svůj program. Řekl bych, že už samotné návrhy vlád ČSSD, které byly postavené na kooperaci s ODS či potom Unií svobody, obsahovaly určitý kompromis. Naopak to, že tu teď byly silně pravicové vlády Mirka Topolánka a Petra Nečase, znamenalo pro pravici velké pokušení prosazovat reformy bez kompromisu s levicí. To nevytváří prostředí pro hledání toho, co nás spojuje.
* Jak to změnit?
Pokud se podaří udržet parlamentní demokracii, tak by to mohl být dobrý začátek komunikace alespoň o některých věcech. Třeba i o prohloubení evropské integrace a české roli v ní. Takže dokážu si představit témata, jež mohou při ochotě komunikovat spojovat společnost. Mimochodem všichni prezidentští kandidáti slibovali, že budou spojovat společnost. Říkal to i Miloš Zeman, čili i on má svou odpovědnost a velký úkol v tomto ohledu.
* Jaký recept nabízíte pro uzdravení České republiky? Co je pro vás jako pro lídra ČSSD nejdůležitější, kdybyste se stal šéfem stabilní vlády?
Potřebujeme zmírnit sociální napětí, jež vede k frustraci velké části veřejnosti, což způsobuje oslabení podpory demokratických institucí. Sociální kořeny společenské frustrace vnímám jako klíčové a na ty by se sociální demokracie měla zaměřit, pokud bude ve vládě. Dát tedy lidem z nižších a středních příjmových vrstev naději na to, že může být také lépe, že se poměry nebudou pořád jenom zhoršovat. To by mohlo posílit podporu demokratického systému u nás.
* Populisticky orientovaná část levicových politiků to ale vnímá jako boj proti bohatým, kteří jsou automaticky považováni za kriminální živly.
To samozřejmě může fungovat v rámci volební kampaně, můžete vést kampaň proti bohatým, proti politikům …
* … proti novinářům …
… můžete si najít nějaký terč nenávisti, na němž budete mobilizovat své voliče, ale nikdy to nefunguje jako konstruktivní program. Francouzský prezident François Hollande byl nadějí evropské levice, snad ještě je, ale on v kampani podlehl pokušení populismu. Jeho zdanění bohatých na úrovni 75 procent bylo za jakoukoli hranou realistické politiky. Teď se mu to vrací.
* Když jsme mluvili o tom, že Zeman vydírá ČSSD, vydírá ji i Michal Hašek, který s prezidentem postupuje v souladu?
Ne, nemyslím si to. Ale Michal Hašek svým chováním podle mého názoru spíš bezděky přispívá k tomu, že vzniká jakési druhé mocenské centrum, jež je mimo Lidový dům a mimo vedení sociální demokracie. A asi je to případ všech sociálních demokratů, kteří podlehli pocitu, že důležitější než výhra sociální demokracie ve volbách jsou dobré vztahy s prezidentem republiky. Já si pořád myslím, že klíčové je, aby tady byla silná a úspěšná ČSSD, jež vyhraje příští volby. S takto silnou ČSSD, levicově orientovanou, prezident ve vlastním zájmu musí mít dobré vztahy, stejně jako je v zájmu ČSSD, aby pragmaticky komunikovala s prezidentem Zemanem. Ale vytváření druhého mocenského centra ji oslabí, rozloží a už nebude tím jasným vítězem příštích voleb. A postoje, které zaujímá Michal Hašek, jsou podle mého názoru postoji dnešního dne, možná zítřka, ale myslím, že se Michal dostatečně nedívá na to, co bude za rok, za dva nebo za pět let.
* Myslíte, že to dělá opravdu bezděky?
My jsme v ČSSD prošli složitým obdobím po odchodu Jiřího Paroubka, s Michalem Haškem jsme vedli souboj o pozici předsedy strany. Souboj jsem vyhrál já, ale vyhrál jsem ho těsně a bylo potřeba, aby se snížilo napětí jak mezi námi dvěma, tak mezi našimi přáteli. A to se povedlo. Napětí vlastně začalo růst až teď, kdy Miloš Zeman přišel s konceptem Rusnokovy vlády. V tomto okamžiku napětí v ČSSD začalo růst a logicky, pokud na půdě sociální demokracie Michal Hašek hájí zájmy prezidenta republiky, pak já na stejné půdě musím hájit zájmy sociální demokracie. Kdo by to měl dělat jiný než její předseda.
Zdroj: Reflex (1.8.2013)
