27. června 2013
Sociální demokraté mají problém. Miloš Zeman se pokouší sestavit svou vládu a je možné, že její ministry pak nasadí do voleb prezidentova strana SPOZ. A ta by sebrala hlasy především komunistům a ČSSD. „Museli bychom se s tím nějak vyrovnat,“ připouští šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka, že na levici bude ještě horko.
* HN: O co se Miloš Zeman snaží?
Po pravdě chápu rozhodnutí pana prezidenta. V situaci, kdy získává hodně levicových hlasů ve volební kampani tím, že se jasně vymezil proti Nečasově vládě. Požadoval odchod této vlády, zvažoval podporu mimořádných voleb. Dokonce konzultoval – i se mnou – možnost odvolat premiéra bez nějakého jasného ústavního důvodu.
* HN: Koalice ale řekla, že má 101 hlasů. Nebylo by v duchu ústavy správnější, aby dal přednost jí?
Pokud jde o stojedničku, koalice ji dala dohromady velmi urputně a s nejasným výhledem. Karolína Peake byla v podstatě donucena, aby podepsala podporu většině.
* HN: I tak, neměl prezident ctít požadavek sněmovny? Klaus to udělal v letech 2003 a 2005, kdy jmenoval premiéry ČSSD...
Jsem skeptický, že by to bylo čisté řešení, když víme, jak se ta vláda udržovala při životě. Pro nás by toto nebylo řešení politické krize. Proto říkáme, rozpusťme sněmovnu, udělejme nové volby. Rusnokova vláda nemůže získat do voleb důvěru. Je to také slepá ulička. To, co by potvrdilo, že naše země zůstává parlamentní demokracií, je rozpuštění sněmovny.
* HN: Předčasné volby jsou mimořádný nástroj, když není parlament schopný se dohodnout. Teď tam ale většina je. Nemáte strach, že se prezident snaží ohnout systém a že na tom můžete prodělat i vy?
Domnívám se, že prezident nemůže změnit systém České republiky. Ústava obsahuje taková ustanovení, která znemožňují vznik vlády, která se nebude opírat o většinu ve sněmovně. Prezident možná zvolil delší cestu, aby otestoval, jaká forma vlády má v dnešní sněmovně šanci. Současně musím říct, že prezident se vůbec nebrání myšlence předčasných voleb.
* HN: Ale co když ve volbách zvítězíte a prezident řekne, že vy osobně se mu jako premiér nelíbíte bez ohledu na většinu, kterou budete mít?
Ústava má mechanismy, které mohou takovou krizi překonat. Prezident má dva pokusy, třetí pokus patří předsedovi sněmovny. To znamená, že postavení sněmovny není závislé na vůli prezidenta, ale rozhoduje o ní parlamentní většina. Nechci podezřívat apriori prezidenta z toho, že by chtěl někam posunout fungování České republiky. Vycházím i z toho, co řekl ve sněmovně, že nejsme prezidentská demokracie, ale parlamentní.
* HN: Nevykročil už náhodou směrem k té prezidentské?
Kdyby chtěl prezident posílit pravomoci, musela by to schválit sněmovna. ČSSD není strana, která by podporovala autoritativní prvky.
* HN: A co úprava ústavy, aby se zpřesnily podmínky výběru premiéra? Třeba po vzoru Německa?
Nejsem stoupencem ad hoc změn. Na druhou stranu ústava vyžaduje na některých místech upřesnění. ČSSD byla jedinou stranou, která v souvislosti s přímou volbou prezidenta navrhovala, aby se některá ustanovení naší ústavy zpřesnila. Tehdy to ODS a TOP 09 odmítly. Navrhovali jsme třeba kontrasignaci premiéra u jmenování členů bankovní rady. Pokud jde o volbu premiéra, v tomto případě bych se vůbec nebránil německému modelu. Nejprve tedy kandidáta na premiéra určí většina ve sněmovně, poté ho jmenuje prezident. Tím by se ta diskuse jistě zjednodušila. Myslím, že problém vlády Jiřího Rusnoka, která je v zásadě prezidentskou vládou, je, že v těch minulých pokusech o takzvané úřednické vlády vždy nejprve předcházela dohoda politických stran. Teď se nic takového nestalo.
* HN: To je přece hlavní problém. Proč mnohem hlasitěji neprotestujete?
Samozřejmě, že jsou to aspekty, které zvyšují napětí. V případě, že ta vláda jako zcela nový, neznámý útvar vstoupí do Poslanecké sněmovny a požádá o důvěru bez jakýchkoli předchozích jednání, do systému to vnáší větší napětí.
* HN: V té vládě navíc budou sedět lidé blízcí zemanovcům, neparlamentní straně, která však touží v parlamentu být. To je v podstatě předvolební útok na ČSSD a KSČM.
Nejde jen o volební preference. Je absurdní, pokud největší vliv na formování vlády má mimoparlamentní uskupení, které nebylo schopné dostat do sněmovny a Senátu jediného svého člena. Nechci premiéra Rusnoka podezřívat z něčeho nečestného. Má nelehký úkol a určitě by jeho úsilí bylo devalvováno, pokud by se ukázalo, že se jednalo jen o nějakou prvoplánovou propagaci SPOZ. To, že se hovoří o Martinu Pecinovi nebo Janu Kohoutovi, by tomu napovídalo.
* HN: Ani pak nepřiznáte, že by bylo čistší dát znovu šanci koalici?
Mám pocit, že každá vláda by byla lepší než Nečasova, ale tato vláda nemá šanci, aby získala důvěru. Její existence bude krátká.
* HN: Když bude Zemanova vláda nějak přežívat, jak se postavíte k jejím zákonům?
Nevylučuji, že se budeme chovat podobně, jako jsme se chovali v minulosti. Chceme rozumné zákony. Věci, které jsou potřebné, budou poslanci ČSSD podporovat.
* HN: I rozpočet?
Třeba i rozpočet. Vždy jsme postupovali tak, aby Česku nehrozilo rozpočtové provizorium. I když jsme s tou vládou nesouhlasili a pro samotný rozpočet jsme nehlasovali, vládě jsme i tak umožnili, aby splnila potřebné lhůty.
* HN: Do kabinetu zřejmě zamíří i bývalá místopředsedkyně ČSSD Marie Benešová. Jak se k tomu postavíte?
Pro členy ČSSD platí, že si musí vybrat mezi účastí v této vládě a členstvím v ČSSD. My se na sestavování Rusnokovy vlády nepodílíme a důvěru jí nedáme.
Zdroj: Hospodářské noviny (27.6.2013)
