3. července 2016
Česká republika bude na přijetí eura připravena v horizontu pěti až deseti let, řekl v rozhovoru pro Právo premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). V Evropské unii by měla podle jeho mínění země zůstat, už samotná diskuse na téma odchodu Česko poškozuje. EU se podle něj musí zabývat prioritami občanů.
Pane premiére, řekl jste, že britský premiér David Cameron udělal chybu, když vypsal referendum o vystoupení Británie z Unie. Znamená to, že v České republice takové hlasování nepřipouštíte?
Hlasování o vystoupení z Unie bych pokládal za věc, která by byla v zásadním rozporu se zájmy českého národa. Jakoukoli diskusi o vystupování ČR z Evropy pokládám za nebezpečnou a škodlivou.
Proč?
Myslím, že vystoupení z Unie by poškodilo naše občany, zaměstnance, důchodce i mladé lidi. Připravilo by nás to o stovky tisíc pracovních míst, znamenalo by to prudký pokles životní úrovně, hospodářskou recesi a horší perspektivu pro mladé lidi. Vedlo by to k rozsáhlé emigraci z ČR do zemí, které by dávaly mladým lidem šanci na stabilní budoucnost. Bylo by to i v rozporu s bezpečnostními zájmy, protože hrozby terorismu, válek v okolí EU a migrační vlnu nemůže žádná země řešit izolovaně. Že v Evropě poslední desítky let nemáme války, je výsledek toho, že Evropa začala spolupracovat. Projekt evropské integrace naučil spolupracovat i země, které spolu stovky let válčily. Naši dědové, pradědové umírali v nesmyslných nacionálních konfliktech, nechci, aby se něco takového opakovalo. Jsem proti tomu, aby Česká republika vystupovala z EU.
Vláda ale už před rokem předložila Sněmovně zákon o celostátním referendu, který by podle výkladu některých poslanců hlasování o vystoupení z EU umožnil.
Nedomnívám se, že podle tohoto zákona lze hlasovat o vystoupení z EU. Už seriózní nastolení této debaty by mělo velmi negativní důsledky na ekonomický růst v ČR. Přišli bychom o řadu investic, Češi by se dostali do velké nejistoty. Jako odpovědná vláda toto téma nebudeme otevírat, naše místo je v srdci Evropy. Evropská integrace a naše členství v NATO nám dávají velmi seriózní záruky klidné a bezpečné budoucnosti.
Tak proč předkládáte návrh, podle kterého by bylo možné czexit vyvolat?
Ten zákon, jak ho vláda předložila, se netýká otázek mezinárodních smluv a nelze podle něj hlasovat o vystoupení z EU.
Co byste vzkázal například europoslanci za Svobodné Petru Machovi, který se nechal slyšet, že zahájí kampaň za czexit?
Nejsme Velká Británie. Pokud bude dělat kampaň za czexit, tak by měl vysvětlit lidem v naší zemi, proč dělá kampaň za to, aby poškodil jejich životy, perspektivu jejich dětí, aby ohrozil jejich bezpečnost, jejich pracovní místa, důchody, financování zdravotní péče, dopravní infrastruktury. To není žádná legrace. Jaký bude důsledek brexitu? Británie prochází ohromnou krizí. Její ekonomika rostla, příští rok se pravděpodobně propadne do recese. Zmizí tam stovky tisíc pracovních míst, protože se mnoho firem přesune do Evropy. Zaměstná všechny ty lidi David Cameron? Co Britům řekne, až se odtrhne Skotsko? Pokud Skotové Velkou Británii opustí, Severní Irsko začne usilovat o sjednocení s Irskem. Je možné, že rozhodnutí Davida Camerona o referendu zapříčiní rozpad Británie.
Hrozí podle vás odchod dalších zemí z EU?
Británie je dosud právoplatným členem EU, ale měla řadu výjimek a opt-outů, neplatila eurem, není součástí Schengenu. Její pozice je jiná už tím, že je to ostrovní stát. Evropský projekt je úspěšný. To se pozná už tím, že chtějí v Evropě lidé žít, do Evropy lidé utíkají ze zemí, které jsou na tom výrazně hůř. Evropa garantuje mír a hospodářský růst. Není důvod, aby Unii opouštěly další státy. Příklad Velké Británie a problémy, do kterých se země propadla, budou působit spíš odstrašujícím způsobem. EU se musí změnit, a to nejen kvůli brexitu. Potřebuje větší podporu občanů. Je to racionální, užitečný projekt pro lidi. Je to lepší, než kdyby v Evropě byly soupeřící národní státy. Nacionalismus vede nejdřív k obchodním válkám a nakonec k ozbrojeným konfliktům.
Podle vašeho ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka není šéf Evropské komise JeanClaude Juncker mužem na svém místě. Když se však tento týden v europarlamentu hlasovalo o návrhu na jeho odvolání, poslanci za ČSSD byli proti. Jak si to vysvětlit?
To by bylo špatné nastavení priorit. Potřebujeme, aby se EU sjednotila a byla stabilní. Potřebujeme se klidně a rozumně domluvit na rozchodu s Velkou Británií. Britové nevystoupili z EU kvůli Junckerovi. Britové vystoupili proto, že Evropa byla spojena s přílivem pracovníků ze střední a východní Evropy do Velké Británie. Když se EU rozšířila o Česko, Maďarsko, Polsko a další státy, Británie otevřela pracovní trh a nepřijala žádná ochranná opatření, jako přijalo Rakousko nebo Německo. Britští politici situaci nezvládli. Za to neodpovídá Juncker. Je určitě symbolem určitého stylu Evropské komise, který se musí změnit, ale naší prioritou není odvolávat členy Komise a vyvolávat personální válku.
Takže se Zaorálek nechal ve svém výroku takzvaně unést?
Luboš řekl svůj názor, který není názorem české vlády. Nechceme personálně měnit Komisi, chceme změnit její styl práce. Chceme posílit vliv Evropské rady, měla by mít svou váhu a vyrovnávat vliv Evropské komise a Evropského parlamentu. Když jsme jednali o vedení Evropské rady, tak jsem patřil k lidem, kteří prosadili Donalda Tuska právě proto, že není reprezentant evropské byrokracie, ale má dlouholetou zkušenost jako předseda vlády.
Brexit vyvolal v Británii i nevraživost vůči lidem z východní a střední Evropy. Co na to říkáte?
To také není dobrý signál o stavu britské společnosti. Požádal jsem Davida Camerona, aby jeho vláda a jeho nástupci udělali maximum pro to, aby se ta nevraživost změnila. Aby nedocházelo k útokům jen proto, že přišli do Británie za prací.
Máte signály, že se budou chtít Češi, kteří žijí v Británii, masivně vrátit zpět?
V nejbližší době se nic takového asi dít nebude, protože Velká Británie zůstává zatím členem Evropské unie se všemi právy i povinnostmi. To bude trvat minimálně dva roky, ale tím, že o něčem takovém jednáme poprvé, tak to možná bude trvat i déle. Ukazuje se, že ti, kteří prosadili brexit, nijak nespěchají, aby si užili plody svého rozhodnutí. Myslím, že naši lidé budou čekat na to, do jaké míry vystoupení Británie z EU změní podmínky, ve kterých pracují. Co ovlivní návrat lidí zpět, je hospodářská recese, to, že Británie zruší pracovní místa.
Hovoříte o tom, že by se EU měla změnit, ale jak konkrétně si to představujete?
Do čeho nesmíme zabřednout, je, abychom 90 procent času trávili brexitem. Primárně by nás měly zaměstnat priority občanů: bezpečnost, hospodářský růst, zaměstnanost, schopnost Evropy lépe se postarat o to, co se děje v jejím okolí, tedy silnější zahraniční a obranná politika. Potřebujeme posílit soudržnost v Evropě, snížit obrovské rozdíly ve mzdách a životní úrovni mezi Západem a Východem. Evropa by měla přestat nasávat další pravomoci a musí se bez zbytečné byrokracie vypořádat s pravomocemi, které dnes má. Musíme vnímat různorodost 27 členských zemí a nesnažit se všechny zařadit do nějaké předem definované tabulky.
Dá se ale dělat „jiná politika" se stejnými lidmi, kteří velkou část evropské veřejnosti už zklamali a mají vinu třeba i na tom, že Unii přestala Británie věřit?
Když David Cameron vysvětloval příčinu toho, proč se Britové rozhodli tímto způsobem, tak zdůrazňoval otázku volného pohybu pracovních sil. Britští politici tu věc podcenili, nechránili svůj trh práce. Samozřejmě že my, kteří jsme do EU přišli, jsme měli opačný zájem: aby se naši pracovníci mohli volně pohybovat. Cameron nesváděl výsledek brexitu na evropské instituce ani na dohodu, kterou s EU učinil.
Měla by teď být Unie k Britům vstřícná a dát jim výhodné podmínky, nebo by je měla potrestat a omezit jejich přístup na jednotný trh?
Brexit je chybné rozhodnutí a Britové na něj sami doplatí. To v žádném případě neznamená, že bychom měli Británii trestat. Počkáme, až bude zvolena nová britská vláda. Rozhovory by měly být věcné a klidné. I v budoucnu budeme s Británií spojenci, zůstává členem NATO. Musí to být vyvážený vztah. Britové, pokud budou chtít přístup na evropský trh, budou muset zajistit fungování čtyř základních svobod: volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu.
V reakci na brexit chce Polsko rychle zavést euro, neboť se obává posilování eurozóny a nechce se stát členem EU druhé kategorie. Sdílíte takovou obavu?
Neměli bychom urychlovat přijetí eura kvůli tomu, že se Britové rozhodli z EU vystoupit. Nechceme, aby se hloubil příkop mezi eurozónou a zbytkem EU, ale o tom se povede debata v příštích měsících. Eurozóna má plány na další integraci. Pro nás je důležité, aby všechny tyto kroky byly konzultovány i s námi a abychom na ně měli vliv.
Přijetí eura ale ČSSD prosazuje už léta…
Jsem stoupencem toho, abychom v budoucnu eurem platili, ale jsem proti umělému urychlování cesty, kterou musíme urazit. Jde o to, abychom měli přebytkový rozpočet, zatím ho nemáme. Jde o to, aby byl menší rozdíl mezi mzdami v Německu a Česku – zatím je propastný. Ještě zbývá hodně udělat, aby ČR byla na přijetí eura připravena. Přijetí eura není jednoduchý úkol a nemůže se realizovat zbrkle.
V jakém horizontu bude podle vás Česko připraveno?
Je to otázka pěti nebo deseti let. Bude záležet na tom, jak bude pokračovat zasypávání příkopů v oblasti příjmů. Když překročíte hranici Německa nebo Rakouska, máte šanci na výrazně vyšší plat, zejména v profesích, které jsou nedostatkové. My tomu nejsme schopni konkurovat zejména ve zdravotnictví nebo školství.
V předvolební kampani do Sněmovny v roce 2017 termín přijetí eura tématem ještě nebude?
Ne, nemyslím si, že by před volbami mohlo padnout datum pro přijetí eura.
Může Česko ekonomicky poškodit, když Polsko euro zavede? Nestane se pro nás Polsko příliš silným konkurentem, který nám sebere investory?
Z dlouhodobého hlediska není rozumné, abychom zůstávali ostrůvkem, který platí vlastní měnou, uprostřed zemí, které používají euro. Pak už mohou být firmy náchylné investovat spíš v zemích, které platí eurem, než kalkulovat do svých plánů měnové riziko. Pokud by euro přijaly další země ze střední a východní Evropy, bylo by užitečné, aby to udělala i Česká republika.
EU chce do konce roku zrušit pro Ukrajince vízovou povinnost. Může to znamenat pro Česko nějaké riziko?
Máme tu víc než sto tisíc Ukrajinců a myslím, že se dobře začlenili do naší společnosti. Naučili se jazyk, jejich děti zde chodí do školy. Vízová liberalizace znamená, že Ukrajinci dostanou možnost přijet na tři měsíce do České republiky, neznamená to, že dostanou pracovní povolení. Usnadní to turistický ruch a kontakty mezi Ukrajinci, kteří tu už žijí, a jejich příbuznými na Ukrajině.
Nehrozí třeba příval Ukrajinců na černý trh práce?
Stát bude mít pod kontrolou otázku zaměstnávání cizích státních příslušníků mimo EU. Regulace se nehodláme vzdát. Pokud jde o zaměstnávání načerno, vláda dělá kroky pro to, abychom tyto věci omezili. Včetně elektronické evidence tržeb.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) uvedl, že možná navrhne odložit start EET o jeden či dva měsíce. Co vy na to?
První fáze elektronické evidence tržeb měla být podle ministerstva financí zahájena 1. prosince, zřejmě pro to mělo nějaké své důvody. Pokládal bych za logičtější, kdyby to bylo od 1. ledna. Je důležité, aby ministerstvo řeklo termíny dopředu a potom je příliš neměnilo, a hlavně aby byl systém dobře technicky připraven. Jestli chce termín o měsíc posunout, je to možné.
Jaké jsou teď vlastně vztahy v koalici? Už se to po sporu o reorganizaci policie zase uklidnilo?
Tahle koalice má šanci po letech, aby tu byla vláda čtyři roky tak, jak by to mělo ve standardní civilizované zemi fungovat. Asi bychom to neměli pokazit. Lidé od nás čekají, že dotáhneme věci do konce. Ještě řada věcí zbývá, jsem rád, že máme EIA, že se začnou stavět dálnice, musíme uvést do praxe systém EET, dotáhnout zákon o prokazování původu majetku, zákon o sociálním bydlení, zákon o náhradním výživném. Dokončit sociální plán. Je zbytečné, abychom se teď přeli ve vládní koalici. V parlamentních volbách lidé znovu rozdají karty. Podívejme se kolem sebe – je zde brexit, migrační vlna, teroristické útoky. Česká republika potřebuje stabilní vládu.
A bude stabilní po tom, co na sebe ANO a ČSSD útočily kvůli reorganizaci policie?
Musíme se dívat na to, co nás spojuje. Reorganizace policie nás rozdělila, to je zřejmé. Já jsem podpořil ministra vnitra, protože jsem přesvědčen, že v právním státě musíme respektovat zákony a kompetence. Tato věc byla v kompetenci policejního prezidenta a ministra. Záleží mi na tom, aby reorganizace policie proběhla v komunikaci se státními zástupci a aby nebyly ohroženy živé kauzy. Měli jsme tu dva policejní útvary, které spolu soupeřily a vzájemně se vyšetřovaly. To určitě nepřispívalo k tomu, aby policie bojovala s organizovaným zločinem dobře a kvalitně.
Když se ohlédnete, jaké problémy chystaná reorganizace policie ve vládě způsobila, nelitujete způsobu, jakým ji ministr vnitra Milan Chovanec protlačil? Neměla přece jen k věci proběhnout nějaká diskuse? Vždyť vám kvůli tomu málem padla vláda…
Nemyslím si, že kvůli tomu málem padla vláda, i když ANO říkalo, že odejde z vlády. Nakonec neodešlo. Pan ministr Pelikán říkal, že podá demisi, nakonec si to rozmyslel. Nemyslím, že jsme byli na pokraji reálného pádu vlády, ale určitě to zvýšilo napětí mezi koaličními stranami. Snad to budeme schopni překonat. O reorganizaci policie se diskutuje řadu let. Není to nic nového ani překvapivého a je to v kompetenci policejního prezidenta. Jen se to zbytečně politizovalo. Nevím, jestli máme v parlamentu nebo na vládě probírat reorganizační změny v policii, jestli mají vliv na cokoliv. V právním státě by to tak být nemělo. Trestní řízení se řídí zákony, dozírají na ně státní zástupci.
Reorganizaci kritizovala i KDU-ČSL.
Debata se dostává do věcné roviny. Na minulém jednání vlády ministr Chovanec podal informaci, jak celá věc běží, byl tam policejní prezident i nejvyšší státní zástupce. Vláda má i řadu jiných starostí, které musí zvládnout. Připomínám třeba mýtný systém: na konci roku končí smlouva s nynějším provozovatelem, je potřeba, aby to ministerstvo dopravy vyřešilo. Zároveň se rozjíždí čerpání evropských fondů, musíme to dobře začít, aby na nás příští vlády mohly navázat.
Hejtmani si nechali udělat analýzu žalob církví na obce a kraje. Z ní, jak Právo informovalo, vyplývá, že církve žalobami porušují smlouvy se státem o majetkovém vyrovnání. Přiznal to i kardinál Dominik Duka. Není teď prostor pro to, aby se otevřely smlouvy s církvemi a změnily se?
Rád se s analýzou seznámím, zatím jsem ji neviděl. V zákoně je jasně napsáno, že kraje a obce nejsou povinnými osobami, které by měly vydávat církevní majetek. Nerozumím tomu, proč se vyrojilo tolik žalob. Církve, zejména katolická, dostaly velký okruh majetku, dostaly i finanční náhrady za nevydaný majetek. Církve by měly zvážit stažení žalob, protože to neprospívá vztahu mezi církvemi a státem.
Zdroj: Právo
