14. května 2013
Rozhovor předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky pro Hospodářské noviny na téma podpory mladých lidí.
* HN: Máte problém oslovit mladé či vysokoškolsky vzdělané lidi. Proč?
Je to sociálním složením společnosti a její orientací, která je v postkomunistické zemi tradičně vychýlena. V zemích jako Rakousko, Německo nebo Francie platí, že čím starší volič, tím více je konzervativní a více inklinuje k pravici. A čím vzdělanější, tím více inklinuje k řešení, které nabízí středové politické strany. U nás je to jinak, podle mě proto, že v hlavách lidí stále zuří dávno vybojovaná válka s komunistickým režimem.
* HN: Není to spíš tím, že pro ně nemá ČSSD témata? Třeba ekologii…
Právě proto, když jsem dělal změny ve stínové vládě, požádal jsem na oblast životního prostředí Vladimíra Špidlu, který je v těchto tématech věrohodný a má kontakty do prostředí ekologických iniciativ. Doufám, že věrohodnější nominace může sociální demokracii pomoci. I to, že divadelní režisér Ivan Krejčí bude mít na starosti kulturu, by mohlo znamenat pozitivní gesto vůči mladší generaci.
* HN: Takže budete dělat dílčí kroky, žádný akční plán pro mladé?
Musíme v některých tématech získat dlouhodobější věrohodnost, a pokud jde o životní prostředí a kulturu, té jsme skutečně nevěnovali v minulých letech dostatečnou pozornost. Pak jsou to konkrétní návrhy z hlediska programu. Myslím, že řada mladých lidí tuší, že stávající systém vzdělání nezaručuje pracovní příležitost. Jak roste počet lidí s vysokoškolským vzděláním, dochází k devalvaci akademického titulu na trhu práce. Před deseti lety byl vysokoškolský titul vstupenka k pracovnímu místu, dneska už to fakticky neznamená vůbec nic.
* HN: A co tedy nabízíte?
Školství se decentralizovalo, postupně se zdevastovala aktivní politika zaměstnanosti. Na vládní úrovni se nikdo nezabývá tím, jestli systém vzdělávání, do kterého dáváme ročně obrovské finanční prostředky, koresponduje s potřebami trhu práce. Musíme to znovu svázat. Ministři práce, školství a průmyslu by měli těsně spolupracovat, stejně jako sociální partneři v regionech.
* HN: Počítáte s modelem, kdy školy budou přímo spolupracovat s potenciálními zaměstnavateli?
To, na co si stěžují zaměstnavatelé, je podíl teoretické a praktické výuky. U nás je podíl teoretické výuky mnohem vyšší než třeba v Rakousku nebo Německu, naopak praxe učňů nebo absolventů středních odborných škol je velmi malá. Potřebujeme poměr obrátit a to se neobejde bez spolupráce se zaměstnavateli. Je správným krokem, pokud vláda uvažuje o určité daňové bonifikaci, v této politice bychom určitě pokračovali.
* HN: Mladé lidi do pětadvaceti let trápí poměrně vysoká nezaměstnanost, to je recept i pro ně?
Je to systémové dlouhodobé řešení, krátkodobé jsou dotační programy v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, za naší vlády fungoval program Absolvent pro mladé lidi bez praxe, měli možnost na několik měsíců, na rok získat místo ve firmě, která pak získávala dotace od Úřadu práce. Podobné programy by se měly spustit i nyní.
* HN: S mladými lidmi souvisí i téma porodnosti, která neroste. Tam plánujete nějaké novinky?
Drobně může pomoci zlepšení sociální politiky, například že by porodné nebylo jenom na jedno, ale na dvě děti. Co je ale důležité, je podpora částečných úvazků pro ženy po mateřské, na to musí být široká dohoda se zaměstnavateli. Podpořili bychom také dotační program pro obce, které chtějí řešit zvýšení kapacit mateřských škol. A rádi bychom rozjeli systém určitého sociálního bydlení zejména pro rodiny samoživitelek nebo samoživitelů.
Zdroj: Hospodářské noviny (14. 5. 2013)
