V roce 1989 bylo Janu Hamáčkovi 11 let, takže si matně vzpomíná na zprávy, které se objevovaly. V paměti mu nejvíc utkvěla generální stávka a také vzpomíná, že tehdejší ministryně školství vydala nařízení, že žáci nemusí chodit do školy. Z toho důvodu tehdy trávil revoluční čas se svojí sestrou na zahradě, kde stavěli sněhuláka.
Jan Hamáček byl přece jen hodně mladý a říká, že by se určitě dalo po listopadu udělat plno věcí jinak, ale po bitvě je každý generálem. Tímto prošly všechny postkomunistické země.
