Kromě toho ODS musí odvolat z funkcí Ivana Langera, vyškrtnout Pavla Béma z pražské kandidátky, přestat lhát o hrozbě státního bankrotu a podepsat memorandum o slušném vedení volební kampaně.
Pokud se ODS a Petr Nečas chce stát seriózním politickým partnerem, je nutné, aby neprodleně udělal následujících pět kroků:
1. Omluvil se českým občanům za tři roky Topolánkovy vlády, které byl sám osobně po celou dobu prvním místopředsedou, a omluvil se české veřejnosti za přijetí tzv. reformního balíčku, který zásadně negativně ovlivnil život drtivé části občanů ČR a zvýhodnil jen úzkou skupinku nejbohatších a privilegovaných.
2. Odvolal z funkce volebního manažera Ivana Langera, který je dle důvěryhodného svědectví bývalého elitního policisty napojen na organizovaný zločin. Petr Nečas by respektoval doporučení bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, který právě kvůli kontaktům s organizovaným zločinem vyzval Ivana Langera k odstoupení z veřejného života.
3. Odvolal z pražské kandidátky primátora Pavla Béma, který je zodpovědný za obrovskou korupci v Praze a který z veřejných prostředků prošustroval miliardy korun na projektech typu Opencard, cyklostezky a mnoho dalších.
4. Aby přestal lhát o hrozbě státního bankrotu a přestal strašit českou veřejnost a škodit tím české společnosti a ekonomice. Petr Nečas musí dobře vědět, že strašení státním bankrotem je lživé, účelové a nesmyslné a má jediný cíl odradit a znechutit občany od účasti ve volbách.
5. Aby podepsal Memorandum o slušném vedení předvolební kampaně, které ČSSD již podepsala a vyzvala k jeho podpisu i všechny ostatní parlamentní strany včetně ODS.
Pokud Petr Nečas tyto kroky neučiní, potvrdí tak fakt, že je pouhou loutkou v rukách předsedy ODS Topolánka a jeho spolupracovníka Ivana Langera. Pro ČSSD nejsou hlavním soupeřem těchto voleb osoby předsedy ODS Mirka Topolánka či volebního lídra Petra Nečase. Soupeřem ČSSD a hlavním nebezpečím pro tuto zemi je pravicová politika ODS. Politika, která směřuje k privatizaci nemocnic, zdravotních pojišťoven, důchodového systému, k výpovědím z práce bez udání důvodu, k zmrazeným platům, rostoucím cenám potravin a energií. Tedy k dalšímu snižování životní úrovně a kvality života obyčejných lidí na úkor úzké skupinky privilegovaných.
