"České zemědělství bylo rozparcelováno regionálními kmotry ODS a velrybáři, proběhla personální genocida a odchod respektovaných odborníků, záměrně nebyla zpracována žádná koncepce.“ Taková je podle stínového ministra zemědělství Michala Haška bilance 26 měsíců někdejšího působení místopředsedy ODS Petra Gandaloviče coby ministra zemědělství.
Michal Hašek ve svém smutném výčtu pokračuje: „Strkání hlavy do písku ve věci nekalých praktik obchodních řetězců vůči našim zemědělcům a potravinářům namísto aktivní pomoci našim zemědělcům a farmářům, tichá příprava privatizace strategických rezortních podniků Budvar či legislativní změny vedoucí k částečné privatizaci státního podniku Lesy ČR.“
Především ale došlo k úkazům, které „zaujaly“ i Bezpečnostní informační službu, z jejíchž dvou výročních zpráv Michal Hašek zacitoval. Ta z roku 2007 říká: "Stejně jako v předchozích letech se BIS i v r. 2007 zaměřila v rámci ochrany významných ekonomických zájmů ČR především na problematiku správy státního majetku, zejména na transparentnost rozhodování jednotlivých státních institucí, klientelistické či přímo korupční chování jejich pracovníků a na snahy zájmových skupin a subjektů profitovat na úkor státu.
Konkrétně se jednalo o jevy, které negativně ovlivňují správu majetku v resortu ministerstva zemědělství včetně vyřešení sporů společnosti SETUZA s Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem (PGRLF). Středem zájmu BIS bylo např. zneužívání dotací nebo zadávání podlimitních veřejných zakázek v oblasti propagace a PR aktivit. Obecně lze konstatovat, že činnost tohoto druhu představuje jednu z typických možností pro netransparentní vyvádění finančních prostředků, v tomto případě prostřednictvím spřízněných PR agentur.“
Výroční zpráva BIS 2008 říká: „Nejvýraznějšími příklady tlaku podnikatelského prostředí na státní správu byl zájem lobbistických skupin o obchodní činnost Správy státních hmotných rezerv (SSHR), o resort ministerstva zemědělství (MZe) a o státní podnik Lesy České republiky (LČR). Zatímco v případě MZe šlo zejména o snahy ovlivnit rozhodování ministerstva a jemu podřízených organizací, u SSHR se protichůdné zájmy jednotlivých skupin střetly v otázkách způsobu prodeje zásob SSHR, zprostředkování obchodů SSHR a nákupu ropy. U LČR vlivové skupiny ovlivňovaly zejména personální a obchodní záležitosti podniku.“
„To nejsou naše prohlášení coby politické konkurence. To jsou citace z výroční zprávy oficiální složky státu – Bezpečnostní informační služby,“ připomněl Michal Hašek.
