Představitel exilové sociální demokracie Karel Vodička hovoří o současné roli a struktuře sociálních demokratů působících v cizině. V neděli spolu s Františkem Bublanem uctili památku demokratických politiků perzekvovaných komunistickou justicí.
Stalo se tak u fary v Praze-Vinoři, kde se v září 1948 odehrála schůzka, později zneužitá komunisty jako záminka v procesu s Miladou Horákovou a dalšími nekomunistickými politiky včetně sociálních demokratů. Karel Vodička při té příležitosti přiblížil činnost nástupců exilové sociální demokracie. „V letech 1993 a 1994 jsme se organizačně rozpustili a teď jsme oficiálně organizovaná část ČSSD jako region „zahraničí“. Máme zastoupení v Ústředním výkonném výboru, podílíme se na sjezdech a podle našich možností i na práci strany,“ říká Karel Vodička.
„Podíleli jsme se ostatně už na její porevoluční obnově. Výrazně jsme vystupovali pro to, aby se sociální demokracie zřetelně distancovala od komunismu, a zdůrazňovali rozdíl mezi ní a demokratickou levicí. I na tzv. bohumínském sjezdu jsme byli ti, kteří říkali, že je třeba jasně deklarovat, že sociální demokracie nebude na vládní a koaliční úrovni spolupracovat s komunistickou stranou,“ bilancuje Karel Vodička.
